Není divu, že se procesu, během kterého jsou kandidáti na posty evropských komisařů podrobně vyslýcháni členy příslušných výborů Evropského parlamentu, přezdívá grilování. Tvrdý tříhodinový výslech před členy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) tento týden podstoupil i Olivér Várhelyi, navržený do čela resortu pro zdraví a blahobyt zvířat. Během něj čelil řadě náročných otázek od europoslanců, přičemž ho žádná viditelně nevyvedla z míry. Přislíbil zásadní změny ve farmaceutické politice EU, především v oblasti lékové autonomie a dostupnosti léčiv. Přesto si Várhelyi okamžitý souhlas poslanců Evropského parlamentu prozatím nezískal. Koordinátoři odpovědných výborů se místo toho rozhodli položit mu druhé kolo písemných otázek.
Várhelyi v průběhu slyšení opakovaně zdůraznil význam nového farmaceutického balíčku, který označil za zásadní nástroj ke zlepšení přístupu k lékům v celé Evropské unii. „Chci se zavázat k dosažení vyvážené politické dohody,“ uvedl. Farmaceutický balíček by měl podle něj přispět k rovnějšímu přístupu k lékům ve všech členských státech díky novým pobídkám, které podpoří dostupnost léků i v těch zemích, kde jsou často obtížněji k dostání. Zvláštní podporu by podle něj měly mít menší a střední farmaceutické firmy, které hrají klíčovou roli ve vývoji nových léčiv.
Součástí tohoto balíčku jsou i takzvané přenosné vouchery, které společnostem investujícím do vývoje umožní prodloužení práv duševního vlastnictví na nové přípravky, včetně antibiotik. Várhelyi zdůraznil, že by tyto vouchery měly podpořit zejména menší vývojové firmy, které mají omezenější přístup k financování. „Většinu přípravků vyvíjejí malé a střední podniky a ty musí mít lepší příležitosti k financování,“ podotkl.
Za Evropu lékově soběstačnější
Jedním z klíčových témat, kterým se Várhelyi věnoval, je zajištění lékové autonomie EU. Podle něj situace po pandemii covidu jasně ukázala, jak zranitelná je Evropa při závislosti na dovozech léčiv ze třetích zemí. Připomněl, že iniciativa za zlepšení v této oblasti již začala ve formě vzniku Aliance pro kriticky důležité léčivé přípravky a pokud bude schválen coby eurokomisař, hodlá co nejdříve přijmout Zákon o kriticky důležitých léčivech. „Bude to nejenom impuls pro farmaceutické firmy, aby vyráběly léky, ale také abychom vytvořili trh, na jehož základě budeme schopni zajistit dlouhodobou produkci,“ vysvětlil. Tato legislativa by měla také umožnit společné objednávky léčiv, což s sebou nese nejen ekonomické výhody, ale současně i zajištění dostupnosti léků v regionech, kde by jinak nemusely být snadno k dostání, například v pobaltských státech, zemích Visegrádské čtyřky nebo v Řecku.
Várhelyi podtrhl význam návratu výroby léčiv zpět do Evropy a dodal, že jednou z cest, jak toho dosáhnout, je vytvořit farmaceutickým společnostem a výrobcům zdravotnických prostředků dostatečné podmínky pro návrat výrobních kapacit. Za důležité považuje také zkrácení doby potřebné pro klinické testování. „V Evropě to trvá déle než v USA. Rozdíl je přibližně sto dní, což je v byznysu věčnost,“ upozornil.
Riziko antimikrobiální rezistence sílí
Várhelyi ale nezapomněl ani na generická léčiva, které jsou jedním z pilířů zdravotní péče v EU. „Je důležité využít těch správných pobídek ve farmaceutickém balíčku, abychom omezili období datové exkluzivity originálních přípravků,“ řekl. Přesto zdůraznil, že patentová ochrana je zásadní pobídkou pro vývoj nových léků. Varoval před situací, která nastala v případě výroby antibiotik, kde kvůli nedostatečné ekonomické motivaci chybí nové přípravky, což přispívá k tomu, že bakterie začínají mít proti medicíně čím dál více navrch.
Právě snížení antimikrobiální rezistence je úkol, na který se hodlá Várhely zaměřit. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je snížit objem antibiotik užívaných v chovu hospodářských zvířat, neboť to často vede k rozvoji rezistentních bakterií.
Tabák regulovat, ne zakazovat
Várhelyi se dále věnoval prevenci onkologických onemocnění a regulaci tabáku, který podle něj představuje největší rizikový faktor pro vznik rakoviny i kardiovaskulárních onemocnění. „Dojde k revizi tabákových norem. Pracujeme na tom,“ slíbil a dodal, že plánovaná revize bude zahrnovat nejen klasické tabákové výrobky, ale i nové produkty jako elektronické cigarety či nikotinové přípravky. Várhelyi přitom odmítl obavy z možného zákazu kouření. „Musíme ale lidem nabídnout volbu ve formě personalizovaného poradenství, například za pomoci umělé inteligence, a možná se rozhodnou jinak. Rozhodnout se ale musí sami,“ zdůraznil v odpovědi na otázku českého europoslance Alexandra Vondry.
Velký důraz maďarský nominant klade rovněž na další z nepřenosných chorob, a to kardiovaskulární onemocnění, která jsou v současnosti pro Evropany největším zdravotním rizikem, a to přesto, že jde o choroby, které jsou dobře preventabilní, neboť se pojí s obezitou, diabetem a dalšími životosprávou ovlivnitelnými faktory. „Chci mít v této oblasti komplexní plán po vzoru boje proti rakovině,“ dodal Várhelyi.
Data jako strategická surovina
Dalším významným bodem evropského zdravotnictví je implementace Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), jehož cílem je umožnit občanům přístup k vlastním zdravotním údajům a pomocí sekundárního využití dat zefektivnit jejich využití ve zdravotnickém výzkumu. „Je zřejmé, že elektronický přístup k vlastním údajům bude pro naše občany skvělým přínosem,“ je přesvědčen Várhelyi a přislíbil, že se zasadí o co nejrychlejší implementaci EHDS.
Zároveň zdůraznil potřebu rovnováhy mezi sdílením dat pro vědecké účely a ochranou citlivých údajů. „Anonymní data jsou surovinou, na které můžeme stavět,“ vyzdvihl jejich význam, přičemž dodal, že ochrana pacientských dat musí být základním pilířem této iniciativy.
Potraty v kompetenci členských států
Během slyšení čelil Várhelyi také ostřeji vedeným dotazům ohledně sexuálního a reprodukčního zdraví, zejména v souvislosti s přístupem k potratům a právům LGBT komunity. Na dotazy ohledně potratů reagoval odkazem na Chartu základních práv, přičemž zdůraznil, že „sexuální a reprodukční práva jsou součástí lidských práv“. V otázce potratů však upozornil, že jde o záležitost, která je v kompetenci členských států, a nikoli EU. „Existují různá řešení, ale je to volba dané společnosti,“ řekl.
Várhelyi během slyšení opakovaně zdůrazňoval, že jeho prioritou bude zvýšit konkurenceschopnost evropského zdravotnického a farmaceutického sektoru. Přislíbil snížení administrativní zátěže pro výrobce zdravotnických prostředků, což by mělo podpořit jejich dostupnost na trhu. A varoval před příliš přísnými regulacemi, které by mohly ohrozit inovace.
Vize dostupnosti, inovací a konkurenceschopnosti však členy výborů spolehlivě nepřesvědčila. Europoslanci proto Várhelyimu předloží další sérii doplňujících otázek, přičemž bude mít 48 hodin na jejich zodpovězení. Představitelé frakcí je vyhodnotí příští týden a následně rozhodnou, zda jsou již spokojeni, nebo bude nutné další slyšení. I v případě, že by Várhelyiho nominaci výbory schválily, Komisi ještě musí jako celek odsouhlasit plénum Evropského parlamentu.