Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s dalšími vládními institucemi zveřejnilo detailní metodiku k energeticky úsporným projektům EPC, které mají potenciál ušetřit českým nemocnicím až miliardy korun. Dokument, na jehož tvorbě se podíleli také zástupci Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), přináší komplexní návod, jak úsporná opatření v nemocnicích efektivně implementovat. Resort ministra Vlastimila Válka o tom dnes informoval prostřednictvím tiskové zprávy.
„Projekty energetických úspor představují pro tuzemské nemocnice potenciál úspor v řádu miliard korun,“ vyzdvihl Válek. „Ze zkušeností velkých i menších nemocnic víme, že EPC skutečně fungují a chceme dát i ostatním nemocnicím přehledný návod, jak při jejich přípravě a realizaci postupovat,“ dodal s tím, že ušetřené prostředky bude možné využít na zkvalitňování péče, nákup nových přístrojů nebo na lepší finanční ohodnocení zdravotníků. Ministr rovněž avizoval, že pracovní skupina bude postupně přicházet i s dalšími doporučeními pro rychlé rozšíření EPC.
EPC v harmonii s vládním plánem
Nemocnice patří mezi energeticky nejnáročnější zařízení, což v posledních letech vyvolalo rostoucí zájem o úsporné projekty. Podle údajů APES dokázaly české nemocnice od roku 2012 prostřednictvím EPC projektů uspořit zhruba jednu miliardu korun. Tento model financování, založený na garantovaných úsporách, totiž umožňuje, aby nemocnice splácely investici až z dosažených úspor.
„Z našich zkušeností víme, že EPC fungují a mohou přinést významné úspory veřejným financím,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura, který projekt rovněž podporuje. „Nemocnice jsou konkrétním příkladem, kde lze najít nemalé úspory, což je v souladu s vládním plánem konsolidace veřejných financí.“
První úspěšné projekty a přínosy pro nemocnice
Metodu EPC již využívá řada českých nemocnic, například pražská Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice v Motole nebo Nemocnice Na Homolce. Celková úspora z těchto projektů za minulý rok překročila 400 milionů korun, přičemž některé nemocnice hlásí desítky milionů korun ročně.
„Z našich dat víme, že EPC projekty mohou uspořit obrovské částky a jejich potenciál ještě zdaleka není vyčerpán. O to víc si vážíme toho, jak ministerstvo financí přistoupilo k celé problematice,“ ocenil předseda APES Miroslav Marada. „V dokumentu manažeři nemocnic najdou přehledný návod, jak EPC projekty probíhají, jaké je jejich časová a personální náročnost nebo jaké jsou konkrétní možnosti jednotlivých úsporných opatření a jak postupovat pro získání dotační podpory nebo úvěrového financování,“ popsal dále.
Méně plýtvání, větší komfort
Metoda EPC je pro nemocnice a jejich zřizovatele výhodná, neboť minimalizuje finanční riziko. Investice do úsporných opatření se nemocnicím vrací ve formě reálných úspor, což zajišťuje také výrazné snížení emisí CO2 a přispívá k energetické soběstačnosti.
„EPC neznamená jen úspory, ale také výraznou modernizaci včetně zateplení budov, výměny oken, osvětlení, vzduchotechniky a podobně. Výrazně se také zlepšuje komfort pro lékaře, zaměstnance i pacienty,“ vysvětlil předseda Svazu moderní energetiky Kamil Čermák s tím, že potenciál úspor je jen ve veřejných budovách až 20 miliard korun ročně.
Úspory bez zatížení cash flow
Další výhodou EPC projektů je, že jejich realizace nezatěžuje cash flow nemocnic, neboť ty splácejí investici až z dosažených úspor. Financování je možné kombinovat i s dotační podporou z národních a evropských zdrojů.
„Přínos úspor pro provoz nemocnic je nesporný,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. „Více než pětina investic do úsporných opatření podpořených za posledních pět let z Operačního programu životní prostředí proběhla metodou EPC. To je velmi slušné číslo, protože kombinovat EPC s dotacemi je možné teprve několik posledních let,“ doplnil.
Ministerstvo si od projektů EPC slibuje udržitelnou a efektivní cestu, jak posílit finanční stabilitu nemocnic a zlepšit péči o pacienty.