Ministerstvo zdravotnictví po vypořádání připomínek k novele vyhlášky o minimálním personálním zabezpečení zdravotních služeb trvá na svých nárocích ohledně sester v domácí péči a sociálních službách. Z terénu přitom přišla řada připomínek varujících před požadavkem na specializovanou sestru v domácí a paliativní péči i sociálních službách a stálou přítomnost zdravotní sestry v ambulantních sociálních službách s tím, že vzhledem k nedostatku sester to péči znepřístupní.
Novelizace vyhlášky o minimálním personálním zabezpečení zdravotních služeb stanovuje minimální personální vybavení nové zdravotně-sociální služby a zavádí další změny, s nimiž přišla nedávno přijatá novela zákona o zdravotních a sociálních službách. Reaguje také na zrušení kojeneckých ústavů, k němuž došlo začátkem tohoto roku.
Nejvíce připomínek se přitom sešlo k tomu, že by v domácí a paliativní péči a v sociálních službách (včetně těch ambulantních) měla být zaměstnána sestra specialistka (psali jsme také zde). „Na požadavku zaměstnání alespoň jedné sestry se specializovanou způsobilostí či se zvláštní odbornou způsobilostí na pracovišti domácí ošetřovatelské nebo paliativní péče nebo ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb (odbornost 913) pro reflexi komplexních potřeb pacientů předkladatelé trvají,“ stojí ve vypořádání připomínek.
„Při poskytování ošetřovatelské péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta, včetně paliativní péče, se poskytují výkony, jejichž samostatné provádění bez indikace lékaře je navázáno na získání specializované způsobilosti, popřípadně zvláštní odborné způsobilosti (například při retenci moči u mužů výměna močového katetru, dále zavádění a udržování kyslíkové terapie, aplikace krystaloidních roztoků a provádění nitrožilní aplikace 20procentní glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, ošetřování chronických ran),“ vyjmenovává ministerstvo. A dodává, že na získání specializované způsobilosti je navázáno i provádění dalších výkonů, například zavedení nebo ukončení zdravotní péče sestrou nebo domácí dialýza.
Specialistka jako garant
Na druhou stranu ale bylo stanoveno přechodné období pro poskytovatele domácí a paliativní péče k adaptaci na tyto požadavky, a to do konce roku 2026. Zároveň ministerstvo upozorňuje, že návrh nestanovuje, že je domácí či ošetřovatelskou péči v zařízeních sociálních služeb možné zajistit výhradně sestrami specialistkami, ale poskytovatel musí mít zaměstnanou alespoň jednu jako garanta péče. V sociálních službách by pak typicky měla být specialistka staniční sestrou. S Asociací poskytovatelů sociálních služeb přitom bylo dojednáno, že pro sestry v zařízeních sociálních služeb se připraví certifikované kurzy.
„Nikdy nebylo úmyslem, aby v každé směně byla vždy přítomna jedna sestra S3 (tedy sestra po ukončení vyšší odborné školy zaměřená jako pracovnice v sociálních službách – pozn. red.), nýbrž cílem je dosáhnout stavu, aby každý poskytovatel měl k dispozici takovou sestru, coby garanta péče (odborného zástupce) bez ohledu na výši jejího úvazku,“ podtrhává ministerstvo.
Resort také nadále trvá na tom, aby i v ambulantních sociálních službách, jako jsou denní či týdenní stacionáře, byla po celou dobu přítomna všeobecná sestra. „Předkladatelé setrvávají na požadavku, že při poskytování ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb má být fyzicky přítomná alespoň jedna všeobecná sestra. To ovšem neznamená, že se na této péči nemůže podílet praktická sestra,“ stojí ve vypořádání připomínek.
Ergoterapeut ve zdravotně-sociálních službách
Na návrh ombudsmana ovšem ministerstvo přistoupilo k tomu, aby byl v minimálních personálních standardech sociálně zdravotní péče zakotven také ergoterapeut. „Naopak připomínka nebyla akceptována v rozsahu doplnění dostupnosti klinického logopeda, jelikož pro tohoto nelékařského zdravotnického pracovníka není stanovena bonifikace dle úhradové vyhlášky, tento požadavek tedy nelze provázat s úhradovou bonifikací,“ doplnil resort.
Ministerstvo krom toho nevyhovělo ani návrhu zmocněnkyně pro lidská práva ohledně porodních asistentek, odmítlo i požadavek odborů, aby personální standardy nebyly stanoveny jako minimální, ale optimální.