Ministři schválili harmonogram navyšování kapacit zdravotnických oborů VŠ

5 months ago

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ministr školství Mikuláš Bek se včera dohodli na dalším postupu při navyšování kapacit vybraných zdravotnických oborů vysokých škol. Ty by měly už ve školním roce 2025/26 přijmout stovky studentů navíc. Do programu je ochotno zapojit se 17 fakult, které by byly schopny navýšit kapacity o 20, u sester dokonce až o 40 procent.

„Velký úspěch! Razantně navyšujeme počty studentů v nelékařských zdravotnických oborech, jako jsou všeobecné sestry, radiologičtí asistenti, zdravotničtí záchranáři a další! Několikaletá snaha ministerstva zdravotnictví o navýšení vzdělávacích kapacit v této oblasti se tak blíží k cíli,“ napsal včera na sociální síti X ministr Válek.

„S Vlastimilem Válkem jsme se shodli na společném postupu při navyšování počtu absolventů zdravotnických nelékařských oborů s cílem zmírnit jejich hrozící nedostatek. Připravujeme změny ve financování vysokých škol, ale také opatření umožňující efektivněji využít kapacity zdravotnických VOŠ,“ poukázal na X ministr školství Bek.

„Společně jsme odsouhlasili harmonogram dalšího postupu, který umožní od akademického roku 2025/2026 přijmout o stovky nových studentek a studentů více. Tento krok je podstatný pro personální stabilizaci českého zdravotnictví,“ uvedlo dnes na X také ministerstvo zdravotnictví.

Během deseti let potřebujeme vychovat 30 tisíc sester

Krok se plánuje již delší dobu. „Stěžejním materiálem, na němž pracujeme, je navýšení kapacit vysokých škol,“ řekla před rokem ZD hlavní sestra ČR Alice Strnadová.

Potřeba navyšování kapacit byla pak letos byla akcentována i na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu. Navýšení kapacit by se mělo konkrétně týkat všeobecných sester, radiologických asistentů, zdravotnických záchranářů a nutričních terapeutů.

Důvody potřeby navyšování se u každého z oborů trochu liší. U všeobecných a dětských sester ohrozí demografické stárnutí v následujících zhruba deseti letech 25 až 30 procent dostupné kapacity, přičemž už nyní schází kapacity ve výši až 2500 úvazků a je třeba dalšího navýšení personálních kapacit o zhruba 1500 až 3000 úvazků. Během 10 až 15 let bychom tak potřebovali vychovat alespoň 30 tisíc sestřiček.

„Do roku 2035 se zdvojnásobí počet seniorních obyvatel ČR, kteří budou potřebovat nějakou formu ošetřovatelského komplementu. V tuto chvíli nemáme vůbec připravenou infrastrukturu přednemocniční a postnemocniční ošetřovatelské péče. Odbornost 913 – sestry v sociálních službách, jsou nyní z 25 procent v důchodovém věku. V tuto chvíli nám chybí tisíce sester a 30 tisíc úvazků je ve věku 55 plus,“ přiblížil na konci dubna na půdě sněmovního zdravotnického výboru ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Program by měl být na 12 let

Co se týče radiologických asistentů, demografické stárnutí ohrozí do deseti let 21 procent dostupné kapacity, zároveň ovšem poptávka po této odbornosti vzhledem ke stávající infrastruktuře a přístrojovému vybavení roste. Proto bychom potřebovali alespoň 1500 dalších úvazků.

U zdravotnického záchranáře je zase nutnost alespoň částečně kompenzovat ukončení vzdělávání této profese na vyšších odborných školách v roce 2019, což způsobilo výpadek pětileté produkce absolventů ve výši zhruba 700 záchranářů. Podtrženo, sečteno, kapacitní potřeba je alespoň 1700 úvazků a k tomu 1600 úvazků jako výpadek studií na VOŠ.

Poslední odborností, kde se hovoří o potřebě navýšit studijní kapacity, je nutriční terapeut. V následné a dlouhodobé péči či zdravotně sociálních službách je dnes hlášena poloviční úvazková kapacita nutričních terapeutů, než jaká by byla třeba. Ve finále chybí minimálně 280 úvazků těchto odborníků v lůžkové péči a dalších cca 950 úvazků k posílení sociálně zdravotních a komunitních ošetřovatelských služeb. Celkem tak je potřeba minimálně 1200 úvazků.

Model, který má navýšit kapacity vysokých škol u těchto zdravotnických oborů, by měl do značné míry kopírovat běžící program zaměřený na zvýšení počtu mediků. Zájem o účast na nově chystaném programu už projevilo 17 vysokých škol – šest lékařských fakult (1.LF UK, 2.LF UK, 3. LF UK, LF HK, LF MU a LF OSU) a 11 dalších vysokých škol (ZSF Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, FVP Slezská univerzita v Opavě, FZS Technická univerzita v Liberci, FZS Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, FZS Univerzita Pardubice, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Vysoká škola zdravotnická, FZS Západočeská univerzita v Plzni, FBMI ČVUT, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Fakulta zdravotnických věd UP Olomouc). Tyto fakulty by byly ochotny navýšit kapacity oborů o 20 procent, u sester dokonce až o 40 procent s tím, že program by podle dosavadních informací měl trvat 12 let.

Otevřít článek