Největší česká zdravotní pojišťovna by měla mít v příštím roce schodek pět miliard. Přichází s tím zdravotně pojistný plán, který včera projednala správní rada VZP. Nutno ovšem připomenout, že podobně byl nastaven plán pro letošní rok, kdy se ovšem ukazuje, že by pojišťovna nakonec měla skončit v černých číslech. Ministerstvo zdravotnictví v rámci úhradové vyhlášky i samotná VZP nad její rámec přitom nachystaly řadu novinek, které včera po jednání správní rady představili zástupci pojišťovny.
Nejdůležitějším bodem, který včera správní rada řešila, byl zdravotně pojistný plán na příští rok. „Už po několikáté je plánován jako schodkový, kdy rozdíl mezi příjmy a výdaji je minus pět miliard, tedy podobně jako v předchozím roce. Tento schodek hodláme hradit z finančních rezerv, které máme na účtech. Doufáme přitom, že výsledek bude, stejně jako v letošním roce, lepší než očekávání,“ uvádí předseda správní rady Tom Philipp.
Zatímco příjmy jsou naplánovány na skoro 298 miliard korun, výdaje budou necelých 303 miliard. Do jednotlivých fondů přitom bude převedeno 9,6 miliardy, přičemž 3,9 miliardy má být na rezervním fondu a 1,6 miliardy na fondu prevence. Na zdravotní služby by tak mělo jít 291 miliard, z čehož skoro 59 procent bude určeno na lůžkovou péči, 25 procent na péči ambulantní a 12 procent na léky a zdravotnické prostředky.
„Příjmy a výdaje byly managementem sestaveny velmi odpovědně a konzervativně. Na otázku, co budeme dělat, pokud nebude růst HDP takový, jaká je prognóza ČNB a ministerstva financí, máme odpověď, že jsme méně zranitelní než státní rozpočet. Naše příjmy se odvíjejí především z růstu mezd a pojistného, a ani při poklesu HDP vzhledem ke strukturální situaci české ekonomiky nedochází ke zvýšení nezaměstnanosti,“ doplňuje místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Co se týče hospodaření v letošním roce, ke konci října měla VZP na běžném účtu základního fondu 13,3 miliardy a očekávaný výsledek za leden až říjen je 6,9 miliardy. Ke konci roku by tak VZP nakonec měla skončit v kladných číslech ve výši cca 0,7 miliardy korun. Příjmy za prvních deset měsíců tohoto roku přitom dosáhly 228 miliard (82,7 procenta zdravotně pojistného plánu), zatímco výdaje byly 221,1 miliardy, z toho 214,1 miliardy šlo na zdravotní služby (79,3 procenta plánu).
VZP bude hradit distanční kontakt v pedopsychiatrii
A jaké se chystají v příštím roce novinky? Nově bude možný distanční kontakt v rámci pedopsychiatrie, který půjde využít u většiny diagnóz v závislosti na posouzení ošetřujícího lékaře. Komunikace za použití kamery bude možná při náhlém zhoršení zdravotního stavu, při konzultaci účinků medikace, při atace nebo akutní krizové intervenci. Podmínkou ovšem je, že pacient musí být v péči daného lékaře, není tedy možné distanční kontakt využít pro první vyšetření.
„V oblasti pedopsychiatrie a pedopsychologie chceme začít využívat distanční modely, protože je v současné době významně snížena dostupnost péče. I po době covidu se přitom množství klientů, kteří pomoc potřebují, rozšiřuje. Od kroku si slibujeme, že by se mělo ukázat určité navýšení kapacit jednotlivých odborníků, o kolik to ale bude, je v tuto chvíli předčasné odhadovat,“ říká k tomu ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Další změnou je bonifikace zdravotní péče o děti a dospívající, kde úhradová vyhláška zavádí nové odměny ve většině segmentů (netýká se ovšem třeba laboratorní péče). Tyto bonifikační výkony se budou vykazovat ke klinickému vyšetření i dalším vyšetřením například u fyzioterapeuta či u zobrazovacích metod. Bonifikace přitom budou odstupňovány dle věku, kdy nejvíce bude oceněna péče o děti do šesti let (208 Kč), dále od šesti do 12 let (156 Kč) a nakonec o dospívající (104 Kč). Specificky pak budou bonifikováni pedopsychiatři a stomatologové, kde se zvýší agregovaná platba za pojištěnce do 18 let.
Novinkou, která odstartovala už v letošním roce a příští rok se dočká ještě větší podpory, je jednodenní péče, kdy je pacient propuštěn do 24 hodin. Typicky se jedná o plánované miniinvazivní výkony s kratší operační dobou a nízkým rizikem ztráty krve. Úhradová vyhlášky stanovuje seznam celkem 47 výkonů, kde je možné přístup využít, přičemž jde zejména o chirurgické zákroky nově rozšířené o oblast ORL, gynekologie či ortopedie. Oproti letošku bude navíc možno jednodenní péči poskytovat v rámci stávajících operačních prostor, kdy se nebude striktně požadovat oddělení od akutní péče na samostatném pracovišti.
A kde půjde VZP nad rámec úhradové vyhlášky? „Chceme zachovat kompletně program VZP Plus, kam patří i podpora dostupnosti. Nad rámec úhradové vyhlášky také chceme rozvíjet oblast následné péče, jednodenní péče a domácí péče. Navíc budeme diskutovat s ambulantními specialisty v celé šíři o tom, jak dále zlepšovat kvalitu jejich služeb,“ přibližuje Zdeněk Kabátek.
Vyšší příspěvky na očkování
Změn se pak dočká i oblast prevence. Od ledna příštího roku bude očkování proti HPV hrazeno z veřejného zdravotního pojištění dívkám i chlapcům ve věku 11 až 15 let oproti současným 13 až 14 rokům. VZP navíc z fondu prevence přispěje pojištěncům do 18 let, kteří na úhradu nemají nárok, 1500 korun. Při testování na HPV v rámci preventivních gynekologických prohlídek vedle toho bude možné provést HPV DNA test s vyšší citlivostí ženám ve věku 35, 45 a nově také 55 let.
Rozšířeno dále bude očkování proti meningokokům, kdy z veřejného zdravotního pojištění budou mít hrazenou vakcínu proti meningokoku B děti do 12 měsíců a dospívající ve věku 14 až 16 let plus proti meningokoku ACWY děti od jednoho roku do dvou let a dospívající od 14 do 16 let. VZP pak navíc navýší příspěvek na očkování proti meningokoku B těm, kdo nemají nárok na úhradu, z 1500 na 2000 korun.
V příštím roce také odstartuje screening rakoviny prostaty, který je určen mužům od 50 do 69 let, případně dle posouzení lékaře i starším. Vyšetření PSA bude provádět registrující praktická lékař nebo urolog.