Praktici pro dospělé i pediatři v některých regionech výrazně chybí. Pomoci řešit situaci mají rezidenční místa, systém, který podporuje, aby se mladí lékaři pracovně usadili v potřebných lokalitách. Jaký je názor krajů na volání praktiků po tom, aby část těchto míst financovaly místo státu?
Systém rezidenčních míst, který funguje v rámci specializační přípravy, má finanční podporou dostat praktické lékaře (a další zdravotníky) do regionů, kde se jich nejvíc nedostává. Ministerstvo zdravotnictví hradí ze státních dotací část nákladů spojených se specializačním vzděláváním místo zaměstnavatelů, například plat mladých lékařů. Ministerstvo zdravotnictví ale počet rezidenčních míst v tuto chvíli – ani po jednání s praktiky – neplánuje navyšovat a není to ani ve finančních možnostech zdravotních pojišťoven.
Výzva od praktiků krajům
Zástupci praktických lékařů proto navrhují, aby některá rezidenční místa financovaly místo státu kraje. Zaznělo to v diskusi představitelů praktických lékařů s hejtmanem Plzeňského kraje Kamalem Farhanem při představování kampaně praktiků nazvané 11 milionů důvodů.
Zástupci praktiků i Farhan v diskusi řekli, že takové řešení nepovažují z dlouhodobého hlediska za systémové a správné. Přesto některé kraje (psali jsme zde a zde) takové řešení zvažují. Jak se na tuto problematiku dívají zástupci zbývajících krajů, si přečtěte v tomto posledním díle našeho miniseriálu.
Klíčový signál z ‚vyšší instance‘
Důležitý nástroj podpory specializačního vzdělávání a zajištění dostupnosti zdravotní péče, zejména v méně atraktivních regionech kraje. Tak vnímají rezidenční místa podle svého vyjádření zástupci Moravskoslezského kraje. „Rezidenční místa jsou využívána i v našem kraji. Vzhledem k celorepublikovému nedostatku praktických lékařů bychom uvítali větší zájem,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí kraje Nikola Birklenová.
Na nápad, že by kraje financovaly zřizování rezidenčních míst, se v Moravskoslezském kraji dívají jako na jednu z realizovatelných variant. „Možnost financování vzniku nových rezidenčních míst by pravděpodobně umožnila ještě pružněji reagovat na lokální potřeby zajištění zdravotní péče. Z krajského pohledu je to nástroj, který lze cíleně zaměřit na obory nebo území, kde je akutní nedostatek lékařů – například v odlehlejších okresech nebo v oborech, o které je mezi mladými lékaři menší zájem,“ vysvětlila tisková mluvčí.
Dodala ovšem, že aktuální zajištění rezidenčních míst ze strany ministerstva zdravotnictví má svůj význam. „Je to signál, že nejen kraje, ale i vláda vnímá potřebu této podpory a podpora z ‚vyšší instance‘ může být také jedním z motivačních nástrojů pro mladé lékaře. Případná krajská podpora je vždy závislá na aktuálních rozpočtových možnostech kraje, které se zpravidla odvíjejí od příjmů,“ popsala Birklenová. A dodala: „Možnost finanční podpory z kraje není vyloučena, Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu takové prostředky uvolňuje“.
Podpora ambulantních specialistů? Možná
Jak konkrétně tato podpora vypadá? „V rámci Moravskoslezského kraje je již několik let specializační vzdělávání lékařů finančně podporováno z krajského rozpočtu. Podpora je poskytována v rámci individuálních dotací. Jedná se o finanční prostředky na úhradu povinných stáží a kurzů lékařů v rámci přípravy na atestaci ze všeobecného praktického lékařství. Cílem je zajistit dostatek lékařů primární péče,“ popsala Birklenová.
Podle jejího vyjádření uvažuje kraj také o možnosti financovat rezidenční místa nejen praktikům, ale i ambulantním specialistům. „S ohledem na stárnutí populace a odchody lékařů do důchodu registrujeme v některých regionech nedostatek ambulantních specialistů – například v oborech jako je dětská neurologie, geriatrie nebo psychiatrie. Financování rezidenčních míst by mohlo být jedním z nástrojů, jak tyto obory posílit,“ vysvětlila.
Nesystémové přehazování kompetencí
S aktuálním stavem obsazování rezidenčních míst jsou spokojeni v Ústeckém kraji. „Krajský úřad sice není seznámen s úplnými detaily pravidel zakládání a využíváni rezidenčních míst, ale z dostupných dat se zdá, že rezidenční místa v Ústeckém kraji jsou v rámci primární péče obsazována dle předložených žádostí,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Financování ze strany krajů se zástupcům kraje jeví jako výrazně nesystémové řešení. „Jedná se jen o přehazování stávající kompetence státu – respektive ministerstev – na kraje,“ popsala Fraňková.
Rezidenční místa nicméně Ústecký kraj od loňského roku podporuje. „V dotačním programu jsme dosud podpořili již 17 školenců, dva již rezidenční program ukončili. Dotací podporujeme akreditované poskytovatele zdravotních služeb, kteří jsou zařazeni do programu ministerstva zdravotnictví. Měsíční podpora kraje je ve výši 25 tisíc korun na měsíc – z toho podpora mzdy rezidenta 16 tisíc, nákladů na vzdělávání 4 tisíce a paušální náhrada pro školitele 5 tisíc korun,“ upřesnila Fraňková s tím, že v prvním roce dotačního programu bylo z rozpočtu kraje vyplaceno 2,35 milionu korun a celková schválená dotační podpora rezidentů činí do roku 2028 necelých 10 milionů korun.
Tři rezidenční místa ročně? Málo
Spokojeni s dosavadním zakládáním a využíváním rezidenčních míst naopak nejsou v Olomouckém kraji. „Přidělování rezidenčních míst probíhá v gesci ministerstva zdravotnictví bez zapojení krajů. V roce 2024 byla vyčleněna pro Olomoucký kraj tři rezidenční místa všeobecných praktických lékařů a žádné rezidenční místo pro praktické lékaře pro děti a dorost. S tím jako samospráva spokojeni nejsme,“ uvedl pro Zdravotnický deník náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast zdravotnictví Vladimír Lichnovský.
Olomoucký kraj finančně podporuje rezidenční místa už od roku 2010, což využilo již zhruba dvacítka lékařek a lékařů. „Děje se to formou dotačního programu na podporu vzdělávání ve zdravotnictví se zaměřením na přípravu lékařů a lékařek k atestaci,“ upřesnil Lichnovský a dodal, že zmíněný dotační program je krom praktiků využíván i ambulantními specialisty.
Mimo současné možnosti kraje
Žádný dotační program na podporu rezidenčních míst nemá v současné době Jihomoravský kraj. „Důvodem je vysoká finanční náročnost jednoho takového místa v kombinaci s nutností zajistit plošné pokrytí a také skutečnost, že rezidenční vzdělávání nespadá do kompetence kraje – ani zdravotních pojišťoven,“ sdělil Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí Jihomoravského kraje Martin Drozd.
Zároveň ale ujistil, že představitelé kraje vnímají zhoršující se situaci v oblasti primární péče a jsou si vědomi toho, že na ni bude nutné reagovat. „Zvýšení počtu studentů lékařských fakult musí být provázeno i adekvátní podporou rezidenčního vzdělávání mladých lékařů. Problémem zůstává i regionální dostupnost tohoto vzdělávání, které se často soustřeďuje do velkých měst,“ uzavřel Drozd.