Polovina tuzemských fakultních nemocnice využívá zastaralé nemocniční informační systémy (NIS), které už nemohou vyhovět dnešním požadavkům na standardizaci a interoperabilitu. Podle odborníků je přitom správná volba NIS řešením na desetiletí dopředu, které naprosto zásadně ovlivňuje řadu nemocničních procesů. Při výběru nového NIS a v oblasti digitalizace obecně ale číhá na zdravotnická zařízení řada překážek. Odborníků na danou problematiku jsme se zeptali, jak je překonat a zda systém dělá něco proto, aby jich ubylo.
Nemožnost rozvoje a modernizace systému, nevyhovující či chybějící funkcionality, zastaralost použitých technologií a softwaru, nedostatečná podpora interoperability. Konfigurace zastaralého systému již nedostačuje ani uživatelským požadavkům, ani požadavkům na správu a provoz. Takovými slovy popsaly fakultní nemocnice používající zastaralé NIS z 90. let Zdravotnickému deníku problémy, které jim to přináší.
Většina fakultních nemocnic se zastaralými systémy, mezi nimiž převažují nemocnice pražské, se proto již poohlíží po moderním NIS, případně už proces výměny dokonce aktivně započala. Že je směr těchto jejich úvah správný, potvrzuje ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn. „V rezortu jsou implementovány informační systémy různých výrobců, verzí i stáří, a mimo jiné samozřejmě reflektují velikost daného zdravotnického zařízení. Je možno prohlásit, že některé nemocniční informační systémy jsou ve verzi, která je upravitelná na splnění požadavků standardizace a interoperability bez významnějších problému, bohužel některé jsou technologicky na úrovni, která je spíše vhodná pro nahrazení novým informačním systémem,“ popsal Zdravotnickému deníku Foltýn.
Myslet na dlouhodobou strategii
To, že je nemocniční informační systém zásadním řešením na desetiletí dopředu, zdůrazňuje Václav Vachta, CEO společnosti Infini One, která vlastní jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů nemocničních informačních systémů, společnost Medicalc sofrtware. „Současné systémy ve zdravotnických zařízeních jsou často z 90. let. Žijeme přitom v technologicky velmi turbulentním a dynamickém světě, proto by se zdravotnické zařízení mělo zajímat o dlouhodobou strategii a udržitelnost včetně schopnosti naplnit národní strategii v oblasti e-health,“ popsal důležitost používání moderního NIS Vachta.
V současné době podle něj moderní NIS musí nabízet zejména vhodnou architekturu pro práci se zdravotními daty včetně integračního rozhraní, které vedle práce s klinickou událostí a vedením zdravotní dokumentace napojuje i řadu dalších modulů a funkcionalit, jež jsou pro fungování nemocnice zásadní. „Patří mezi ně například laboratorní modul, paksový modul, lékárenský modul, vedení fakturace a pokladny, centrální podávání léků nebo elektronický podpis s vazbou na e-archivy. Nově zavádíme například moduly podporující telemedicínu, léčebné plány nebo e-recepci. Zajímavou oblastí jsou takzvané digitalizované pacientské cesty, které pracují se standardizovanými léčebnými plány ve vazbě na pacientské zdravotní aplikace. Ty přinášejí vyšší efektivitu poskytované péče a zároveň lepší klinické výsledky. Cílem je pacienty aktivně zapojit do péče o zdraví, aniž by to zdravotníkům přidělalo práci. V neposlední řadě musí být NIS plně integrován na veškeré externí systémy, například SÚKL, zdravotní pojišťovny, externí systémy manažerského výkaznictví a podobně,“ popsal Vachta podrobně, co by neměl žádný moderní systém postrádat.
Jak výhodný je přechod na moderní NIS pro nemocnice, potvrdili v naší anketě například ve Fakultní nemocnici FN Hradec Králové, kde od roku 2023 používají systém Medicalc4. „Systém podporuje nově některé procesy, jako jsou například ošetřovatelská dokumentace nebo plánování operací. Umožní zdravotní dokumentaci pacienta digitalizovat, připravuje se možnost sdílení těchto informací přes portál pacienta či mezi zdravotnickými zařízeními. Systém umožňuje rychlý přístup k informacím, je integrován s dalšími lékařskými programy a aplikacemi. Umí připojovat ke zdravotnické dokumentaci obrázky, videa, dokumenty, zvukové záznamy a podobně. Zkrátka pokrývá všechny funkcionality, které jsme chtěli v rámci IT architektury v rámci NIS řešit,“ popsal tiskový mluvčí FN Hradec Králové Jan Špelda.
Bariéry legislativní i finanční
Za jeden z klíčových faktorů při výběru nového NIS považují námi oslovené nemocnice také to, aby vyhovoval z hlediska nových požadavků legislativy, včetně nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS). Petr Foltýn ovšem v této oblasti vyzývá k obezřetnosti. „Samozřejmě, že veškeré informační systémy, které zdravotnická zařízení využívají, jsou s největší pravděpodobností poskytovány i s hrazenou podporou výrobci systému, za kterou jsou primárně poskytovány aktualizace pro zajištění souladu s legislativou. Lze tedy předpokládat, že tyto systémy jsou vyhovující z hlediska stávajících požadavků legislativy. Bohužel ale není úplně možné předvídat, jaké budou požadavky ‚nové‘ legislativy, a také není úplně logické předpokládat, že by výrobci nebo uživatelé informačních systému měli mít tento systém vyhovující legislativě, které ještě není povinná. To samozřejmě žádná smlouva o podpoře negarantuje,“ uvedl Foltýn.
A upozornil také na to, že legislativa, která vyplyne z EHDS, navíc není dosud detailně známa. „Je samozřejmě taktické v rámci pořízení nových informačních systémů požadavky, které mohou vzejít z ‚nové‘ legislativy – tedy i z legislativy, která pravděpodobně vyplyne z implementace nařízení EHDS do českých právních norem – vyžadovat, nicméně se obávám, že by se mohlo v rámci takovýchto úprav jednat o neúčelně vynaložené prostředky, kdyby legislativa finálně vyžadovala odlišné technické řešení,“ upozornil ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví.
Na nepředvídatelnost z pohledu legislativních úprav, regulací a a implementace evropské legislativy upozorňuje i Václav Vachta. „Například tady máme zákon o elektronizaci zdravotnictví platný od srpna 2021, který definuje infrastrukturu pro elektronizaci, to, jak mají putovat zdravotní data. V tomto zákoně si dal úkoly sám stát – vybudovat integrované datové rozhraní, definovat standardy, komunikační protokoly, kmenové registry, jednotné číselníky a podobně. Realizace nabrala velké zpoždění, takže poskytovatelé zdravotní péče, respektive dodavatelé informačních systémů, nemají zadání, jak mají upravit své produkty, aby naplňovali cíle elektronizace a interoperability. A pak tady máme evropskou legislativu, například směrnice NIS2 upravující pravidla kyberbezpečnosti má vstoupit v platnost již od prvního dne příštího roku. Poskytovatelé zdravotní péče a dodavatelé softwarových služeb musí s předstihem vědět, co se od nich bude chtít a co to znamená oproti současné praxi,“ popsal Vachta s tím, že klíčovou roli hraje v této oblasti ministerstvo zdravotnictví.
To se ke své roli hlásí a podle Foltýna snahu zdravotnických zařízení o modernizaci IT systémů podporuje. „Samotný proces pořízení – tedy výběrové řízení na produkt a implementaci – zajišťuje jako desítky nebo stovky dalších v každém roce přímo zadavatel, tedy přímo zdravotnické zařízení,“ upřesnil. Ministerstvo zdravotnictví podle něj nicméně komunikuje s částí zdravotnických zařízení, zejména s nemocnicemi, které jsou přímo řízenými organizacemi, a to nově v souvislosti s aktuálně zřízenou platformou pro koordinaci a podporu v otázkách IT. „Součástí diskuse a koordinace je i problematika pořízení a implementace nemocničních informačních systémů. Tato iniciativa vznikla nově právě z důvodu finálních příprav a raných fází realizací centrálních projektů elektronizace a interoperability ze strany ministerstva zdravotnictví,“ popsal Foltýn.
Další zásadní otázkou u elektronizace a digitalizace zdravotnictví je, kdo enormní investice jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče zaplatí. „V současném systému je většina příjmů generována z veřejného zdravotního pojištění a úhrady se vlivem elektronizace nezmění, respektive to dnes nikdo neumí slíbit. Pak jsou tady dotace, ale ty směřují jen k části subjektů, většinou státních, krajských, municipálních. Například ve vztahu k interoperabilitě je to velmi nešťastné, protože dotace úplně míjí ambulantní sektor. A pokud nebudou zdravotní data správně sdílena na úrovni ambulantního sektoru nebo třeba i privátních nemocnic, pak budou zdravotní informace o pacientovi neúplné. Dotace obecně pokřivují trh, vidíme to v zemědělství poměrně hlasitě, ve zdravotnictví to není jiné. Myslím, že větší roli v elektronizaci by měli hrát plátci, kteří mají nástroje na podporu těch, kteří plní cíle elektronizace, interoperability i digitalizace zdravotní péče, kam můžeme řadit například digitalizaci péče o chronicky nemocné nebo telemedicínu,“ uzavřel Vachta.