Vstupní lékařská prohlídka u málo rizikových prací by nemusela být povinná, ale jen na rozhodnutí zaměstnavatele či zaměstnance. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počítá s tím novela zákona o specifických zdravotních službách, kterou kabinet projednal. Ta zároveň ruší povinnosti živnostníků, kteří provozují například kadeřnictví nebo masáže, žádat o schválení provozního řádu hygienu. Novela ruší také další posudky či prohlídky, například pro studium nebo sportování dětí. Záběr novely je široký – mění například i podmínky asistované reprodukce a genetického testování. Pokud novelu schválí i poslanci a senátoři, změny by měly platit od července příštího roku.
„Chceme zrušit povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky v některých profesích, kde jsou nesmyslné. Konstrukce péče o prevenci, která je jedním z pilířů reformy zdravotnictví, je spojena i s další legislativou, kdy chceme bonifikovat ty, kdo se pravidelně preventivních programů účastní,“ uvedl při představení novely letos v červenci novinářům ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. A doplnil, že ale bude zachována možnost si jak ze strany zaměstnavatele, tak zaměstnance prohlídku vyžádat. Pokud přitom bude zaměstnanec přijat bez zdravotní prohlídky, bude na něj pohlíženo jako na zdravotně způsobilého do doby, než by byl prokázán opak.
Vstupní prohlídky by nemusely být povinné pro práce, které řadí zákon o ochraně veřejného zdraví, do první ze čtyř kategorií zdravotního rizika. Typicky se jedná o administrativu. „Tyto prohlídky budou dobrovolné a týká se to prakticky dvou milionů pracovních míst,“ uvedl Válek.
„Záleží na tom, co si zaměstnavatel zvolí – zda si prohlídky nechá nadále zavedené, nebo se v rámci hodnocení rizik na pracovišti rozhodne, že je omezí nebo třeba prodlouží intervaly. Roli tu ovšem hraje i finanční zátěž. Závodní lékař posuzuje rizika na pracovišti, přičemž vychází z výpisu ze zdravotnické dokumentace. Ten si zaměstnanec musí u svého lékaře vyzvednout a zaplatit za něj zhruba 300 až 400 korun. A pak je tu samotná prohlídka, která například u řidičů neprofesionálů, tedy těch, kdo občas jedou služebním automobilem, stojí tři až čtyři tisíce,“ doplnil při představování novely ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví Matyáš Fošum.
Válek také uvedl, že 150 tisíc živnostníků provozuje takzvané epidemiologicky závažné činnosti, tedy například kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solária, kosmetické nebo masérské salony. Pokud novelu schválí i poslanci a senátoři, nemuseli by nově krajskou hygienickou stanici žádat o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. „Provozní řád dále bude muset být, zkontroluje ho hygiena při standardní kontrole,“ dodal ministr.
Úleva pro školy i sportovní kluby
Novela přináší i další změny – ruší povinnost předložit posudek zdravotní způsobilosti u přihlášek na středoškolské studijní obory, kde to neurčuje jiný zákon. Současná praxe je taková, že před přijetím uchazeče ke studiu na střední škole se vyžaduje posouzení zdravotní způsobilosti, a to i u oborů, které nemají zdravotní kontraindikaci. Nově by měla tato povinnost odpadnout, pokud není stanoveno zdravotní omezení.
Zároveň bude možné sloučit posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a k praktické přípravě, s výjimkou praxe, v rámci které může být student přiřazen k rizikové práci nebo profesnímu riziku. Novela ruší i povinné sportovní prohlídky u dětí, které se nevěnují sportu na vrcholové úrovni (dnes musí mít každoročně posudek i neprofesionální sportovci, kteří chodí jednou týdně do oddílu).
Vzniknout by také měl nový registr vzácných onemocnění, tedy údaje o počtech pacientů s jednotlivými méně častými diagnózami a jejich klinickém stavu. „Budeme moci daleko snadněji dostat do ČR klinické studie pro tyto pacienty a dostat k nim tu nejmodernější léčbu stejně rychle jako v největších zemích na světě,“ řekl Válek.
Boj o dárkyně vajíček by měl skončit
Další oblastí, kterou novela ošetřuje, je asistovaná reprodukce a genetické testování. V oblasti asistované reprodukce bude formou vyhlášky limitována maximální výše náhrady za dárcovství vajíček, přičemž za porušení bude hrozit pokuta až půl milionu korun. „Mezi centry jsou dnes velké rozdíly. Chceme to zastropovat, aby nedocházelo k nežádoucí konkurenci a poskytovatelé nelákali dárkyně na kompenzaci nákladů. Budeme vycházet z evropského doporučení, kde se částka pohybuje kolem tisíce euro,“ vysvětlila při představování novely ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová. Podle Válka bude nově také stanoveno, že žena může darovat vajíčka maximálně šestkrát za život
Novelizovaný zákon například také specifikuje, jaká vyšetření jsou genetickými vyšetřeními podle zákona o zdravotních službách. Jde například o vyšetření pro určení otcovství, které nemá žádný zdravotní účel. Zároveň je v něm podrobněji definovaný rozsah činností protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Specifikuje, že s umístěním v takovém zařízení nemusí osoba dát souhlas.
Novela také zmírňuje povinnost nemocnic aktualizovat každých pět let místní radiologické standardy pro vyšetřování přístroji způsobujícími záření. V ochranném léčení, které pachatelům může uložit soud, zákon upravuje, jak a kdy mají lékaři soudu hlásit, když se odsouzený na plánované vyšetření nedostaví. Zároveň se ruší povinnost státu vymáhat náklady ochranného léčení po lidech, kteří nemají zdravotní pojištění. Ročně jsou jich jednotky a úspěšnost vymáhání je podle ministerstva zdravotnictví nulová, proto tuto povinnost ruší.