Kompenzace, které by mohl stát poskytnout zdravotnickým zařízením kvůli výpadkům péče v důsledku pandemie covidu-19 tak, jak to předpokládá návrh tzv. kompenzačního zákona, by mohly představovat nedovolenou veřejnou podporu. Vyplývá to z návrhu připomínek, které zaslal rezortu zdravotnictví Úřad vlády a které má Zdravotnický deník k dispozici. Úřad upozorňuje, že platnost příslušné „covidové“ výjimky z pravidel pro veřejnou podporu platných v celé Evropské unii vypršela letos na konci června. Výhrady k návrhu zákona mají i další rezorty.
Úřad vlády má obavy, že návrh zákona z dílny rezortu zdravotnictví, který předpokládá, že by se zdravotnickým zařízením v případě dalších vln covidu-19 mohly opět kompenzovat případné výpadky v poskytované péči (více zde), může být v rozporu s pravidly pro poskytování veřejné podpory platnými v Evropské unii.
„Máme pochybnosti, zda na základě návrhu ve spojení s prováděcí vyhláškou nemůže dojít k poskytnutí veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Předkladatel v odůvodnění naše pochybnosti nerozptýlil. Taktéž nám není jasné, jakým postupem by předkladatel zajistil, aby případné poskytnutí veřejné podpory nebylo v rozporu s čl. 107 a násl. SFEU,“ píše Úřad vlády ve svých připomínkách zaslaných ministerstvu zdravotnictví v rámci mezirezortního připomínkového řízení, které má Zdravotnický deník k dispozici.
Platnost „covidových“ výjimek skončila
Unijní pravidla pro udělování veřejné podpory, která je v principu zakázaná již v zakládacích smlouvách o Evropské unii, jsou poměrně složitá a díky tomu jsou předmětem nejen bohaté legislativy, ale i soudní judikatury. I proto v nich státy EU často chybují a uplatňují kritéria, která jsou pak následně odmítána v soudních řízeních.
„Podle našeho názoru přiznání kompenzací zohledňujících náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění covid-19 zlepší finanční situaci poskytovatelů hrazených služeb – podniků, oproti situaci, kdyby tyto kompenzace přiznány nebyly. Máme za to, že půjde o zlepšení finanční situace podniku za podmínek, které se liší od „běžných tržních podmínek“, jak tento pojem vykládá Soudní dvůr Evropské unie,“ je v této souvislosti přesvědčený Úřad vlády.
Jinými slovy, podle Úřadu tyto kompenzace představují výhodu, která by při řízení před Soudním dvorem EU neobstála. „Jestli se tak stane v rámci plánovaných nákladů systému veřejného zdravotního pojištění, nebo ne, je z hlediska pojmových znaků veřejné podpory irelevantní,“ dodává Úřad.
Po rezortu proto požaduje, aby materiál doplnil o posouzení jeho dopadů z hlediska unijních pravidel pro udělování veřejné podpory. „Pokud předkladatel dospěje k závěru, že návrh může vést k veřejné podpoře, je nutné odůvodnění doplnit o objasnění toho, jak bude v této souvislosti postupováno v zájmu slučitelnosti takové podpory (s právem EU),“ zdůrazňuje se v připomínkách.
Jejich autoři upozorňují, že v souvislosti s koronavirovou krizí sice Evropská komise pravidla pro udělování podpory z veřejných prostředků uvolnila, platnost tohoto tzv. Dočasného rámce ovšem v zásadě vypršela k 30. červnu tohoto roku.
Ministerstvo pod tíhou lobbistického zájmu?
Výhrady k návrhu zákona ale mají i další rezorty. Ministerstvo vnitra například žádá o vysvětlení, proč nemají mít nárok na kompenzaci i poskytovatelé sociálních služeb, s nimiž mají zdravotní pojišťovny uzavřenou zvláštní smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, jako tomu bylo v roce 2020 a 2021.
Ministerstvo financí zase žádá, aby zdravotní pojišťovny vyplácely kompenzace jen do výše svých zdravotně pojistných plánů na rok 2022. S tím souhlasí i Unie zaměstnavatelských svazů ČR, která navíc upozorňuje, že s tím počítá i důvodová zpráva. Ta, na rozdíl od textu zákona samotného, dodržení zdravotně-pojistných plánů pojišťoven výslovně zmiňuje.
Podle zaměstnavatelů (tj. Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR) představuje návrh zákona obecně „nepřiměřený zásah do právní jistoty poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven“ s ohledem na finanční rámec daný úhradovou vyhláškou.
Zároveň jde podle nich o zcela nesystémové a nadbytečné opatření. „V roce 2022 nebyl z důvodu pandemie covidu-19 vyhlášen nouzový stav, přičemž v roce 2020 i 2021 tento nouzový stav trval více než 100 dnů. Zároveň mnohá opatření přijímaná v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem v předchozích letech omezovala poskytování zdravotních služeb (plánovaná péče, lázeňská péče,…), tato skutečnost však pro rok 2022 zcela odpadla,“ připomínají zaměstnavatelé ve svém materiálu.
A zákon, který návrh kompenzační vyhlášky jen předpokládá, „uvrhne Ministerstvo zdravotnictví pod neúměrnou tíhu lobbistického zájmu“ poskytovatelů zdravotní péče, kteří budou požadovat její vydání, upozorňují zaměstnavatelé na závěr.