Počet pojištěnců VZP, kteří se během prvního pololetí léčili v centrech se zvláštní smlouvou, vzrostli oproti stejnému období loňského roku o více než pět tisíc. Jak podtrhli zástupci správní rady VZP po jejím včerejším zasedání, je zřejmé, že ani na vrcholu covidové epidemie se na jiné pacienty nezapomínalo. Protože ale klesl počet onkologických screeningů, chce VZP spolu s dalšími pojišťovnami podpořit prevenci formou informační brožury, která má být distribuována mezi pojištěnce. I když ale správní rada o materiálu včera hodinu jednala, jeho podoba zatím není jistá.
Přestože se v posledním roce soustředila pozornost na koronavirus, na léčbu jiných nemocí se také nezapomínalo – právě naopak. Celkový objem nákladů na centrovou péči v prvním pololetí tohoto roku vzrostl oproti stejnému období loňského roku o 1,4 miliardy korun, tedy více než 22 procent. „To znamená, že se naše zdravotnictví i v době světové pandemie a jiných nákladů bylo schopno o tyto klienty postarat a poskytnout jim draho léčbu,“ říká Věra Adámková. „K nárůstu přispěly skupiny jako muskulární atrofie, rakovina prsu, hematomy či těžká psoriáza. Došlo přitom k nárůstu unikátně ošetřených pojištěnců o 5300,“ doplňuje Bohuslav Svoboda.
Správní rada se také zabývala vyhodnocením postupu při zajišťování úhrady standardně nehrazených léčivých prostředků. K tomu VZP vydala na konci roku 2018 metodiku, v jejímž rámci vydává společná stanoviska s odbornými společnostmi ohledně konkrétních terapií. Tato doporučení pak mají k ruce revizní lékaři, kteří tak mohou rozhodovat jednotně a rychleji. „Vzrůstá počet pacientů, kteří se k této moderní léčbě dostávají. Jsou to nejrůznější onkologičtí pacienti, lidé s poruchami metabolismu či vrozenými poruchami. Systém, který dala VZP do procesu, přinesl to, že se standardizoval postup revizních lékařů, snížila se administrativní náročnost a systém se zprůhlednil,“ upřesňuje profesorka Adámková.
Medicína není politika
Na včerejším zasedání správní rada debatovala nad tématem onkologické prevence, kterou chtějí pojišťovny podpořit. Protože během uplynulého roku a půl poklesl počet screeningových vyšetření, je na místě důležitost prevence opět připomenout. Bylo proto uzavřeno memorandum všech pojišťoven a ministerstva zdravotnictví, kdy by prevence měla být podpořena formou informační brožury.
„Společně se zástupci ostatních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví pod záštitou Úřadu vlády jsme se rozhodli posílit oblast prevence – chceme našim klientům poskytnout něco, co by je edukovalo, jak se správně chovat a předcházet onemocněním. Jde o věc realizovanou v rámci memoranda ve spolupráci všech zdravotních pojišťoven,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek s tím, že na osvětu se poměrově skládají všechny pojišťovny, přičemž na VZP připadají náklady 20 milionů korun.
V brožuře přitom onkologickou problematiku přibližuje třicítka odborníků. „Byla k tomu bouřlivá diskuze a část kolegů nesouhlasila s vizualizací. Kolegům na brožuře vadilo, že je tam fotografie pana ministra a premiéra, protože to bylo s podporou vlády. Byly tam i některé výhrady k odborníkům, ti ale vzešli z dohody pojišťoven. Všichni se však shodli na tom, že má VZP plnou podporu správní rady v tom, že se musí věnovat prevenci onkologických onemocnění a screeningu,“ popisuje šéfka správní rady VZP Věra Adámková (z ANO) s tím, že správní rada nakonec odhlasovala, že se materiál stáhne z jednání správní rady (rada ovšem neměla hlasovat o jeho schválení, ale jen ho vzít na vědomí).
„Medicína není politika. Medicína je o tom, že se musí léčit a prevence musí být absolutní prioritou pro lékaře i zdravotní pojišťovny. Nepatří sem fotografie politiků. Věc prevence je ale tak důležitá, že předpokládáme, že v jiném časovém faktoru bude materiál dotvořen a distribuován,“ říká k tomu místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda (ODS).
Vyjasněná situace ještě není ani ve věci úhrad protonové terapie, kterou správní rada řeší už od jara. Naprostá většina pacientů odesílaných na protonovou léčbu totiž dnes přichází z motolského centra, a pojišťovna by ráda věděla, proč k diskrepanci dochází. „Zatím se nepodařilo najít konsenzus dvou odborných společností a správní rada usoudila, že na příštím zasedání chce komplexnější materiál,“ načrtává Věra Adámková.
Za prvních sedm měsíců saldo 600 milionů
Dalším bodem na jednání správní rady bylo plnění veřejných zakázek během prvního pololetí. Celkem přitom pojišťovna uzavřela 78 smluvních vztahů v hodnotě plnění nad 50 tisíc korun včetně DPH, které jsou financovány z provozního fondu nebo fondu reprodukce majetku. Celkový finanční objem zakázek dosáhl 178 milionů, z nichž během prvního pololetí bylo profinancováno 52 milionů.
Rada také rozhodla, že nyní nebude měnit odměny členů některých orgánů pojišťovny. „Víme, že se blížíme ke konci tohoto složení správní rady – za několik týdnů máme volby, a protože jsme otřelí životem, víme, že dojde k obměně. Nechceme proto zavazovat správní radu věcmi, které nemůžeme dokončit,“ vysvětluje Adámková.
A jak je na tom pojišťovna ekonomicky? Konečný zůstatek na základním fondu zdravotního pojištění dosáhl 17,9 miliardy. Celkové příjmy se vyšplhaly na 139,6 miliardy, což je 60,3 procenta zdravotně-pojistného plánu. Výdaje pak činí 139 miliard, tedy 57,6 procenta plánu (133,4 miliardy jde na zdravotní služby). Očekávaný výsledek hospodaření za leden až červenec dosáhl 600 milionů, přičemž celkový výhled hospodaření dle plánu činí v závěru roku minus 9,7 miliardy.
„Uvidíme, co s tím udělá testování, které zatíží pojišťovnu částkou asi 700 milionů korun měsíčně. Pojišťovna se jinak vyrovnala se všemi záležitostmi, se kterými měla, tedy jak s kompenzační vyhláškou, tak s odměnami zdravotnickým pracovníkům,“ říká místopředseda správní rady Jiří Běhounek (ČSSD).
Co se týče hospodaření Pojišťovny VZP, došlo v prvním pololetí k navýšení pojistného o 11,6 procenta. Pokles nastal jen v segmentu cestovního pojištění, a to o 8,8 milionu v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Oproti tomu vzrostlo pojištění majetku a odpovědnosti o 9,5 procenta a vozidel o 50,7 procenta. „Pojišťovna VZP tak je v polovině roku v celkem slušném stavu,“ dodává Jiří Běhounek.
Michaela Koubová
Příspěvek Na centrovou péči dala VZP v prvním pololetí o 1,4 miliardy více než loni pochází z Zdravotnický deník