Nevalná zdravotní gramotnost netrápí jen Česko. V Anglii loni pacienti strávili na pohotovostech 6 milionů hodin kvůli problémům, které mohli hravě vyřešit návštěvou lékárny. Samoléčba za pomoci lékárníka je tématem i u nás, kde se o adekvátnosti zvolených léků s odborníkem pravidelně radí jen 3 % „samoléčitelů“.
Nová zpráva britské Národní lékárenské asociace odhaluje, že pacienti loni strávili na pohotovostech více než 6 milionů hodin kvůli banalitám, které mohly být řešeny v lékárnách. 325 tisíc lidí navštívilo pohotovost s bolestí v krku nebo nachlazením, což Národní zdravotní službu (NHS) stálo 44 milionů liber. Kromě toho 62 tisíc lidí přišlo na pohotovost s krvácením z nosu a 18 tisíc s ucpaným nosem, 40 tisíc lidí trápil ekzém a tisícovku akné. S návštěvou lékárny by si bývalo vystačilo také 18 tisíc pacientů s infikovaným hmyzím bodnutím a 196 tisíc lidí s infekcemi močových cest.
Navzdory tomu, že lékárníci jsou schopni tyto problémy rychle a bezpečně zvládnout, vyjdou zbytečné návštěvy pohotovostí NHS ročně ohromujících 215 milionů liber (tedy více než 6 miliard korun). Podle Národní lékárenské asociace by se přitom dalo výrazně ušetřit, kdyby NHS rozšířila klinickou roli lékáren. A také by to napomohlo ke stanovenému cíli, aby pacienti na pohotovostech nečekali více než 4 hodiny.
Posilme klinickou roli lékáren, vyzývá asociace
V Anglii mohou lékárníci v současné době vydávat bez receptu od lékaře léky na infikovaná bodnutí hmyzem, pásový opar či nekomplikované infekce močových cest. Lékárenská asociace ale vyzývá vládu, aby zahrnula i léky na další onemocnění, jako jsou zácpa, průjem a některé bakteriální kožní infekce, na které mohou léky bez receptu vydávat lékárny ve Skotsku. Podle Lékárenské asociace by také mělo dojít k posílení informační služby linky NHS 111, která by více pacientů s lehčími potížemi navedla do lékárny, případně k praktikovi, ne do nemocnice.
„Vláda má jedinečnou příležitost využít desetiletý plán k posílení role komunitních lékáren. Investice do většího počtu klinických služeb v lékárnách nejen pomohou zkrátit frontu v 8 ráno na vyšetření u praktika, ale také usnadní pacientům přechod z nemocnic do komunity. Lékárny stále čelí značnému tlaku na financování, který je třeba řešit, a investice do nich jsou klíčové, pokud má vláda přesunout péči do komunit,“ říká generální ředitel Národní lékárenské asociace Henry Gregg.
K většímu využití lékáren slouží také program Pharmacy First, tedy „nejdřív do lékárny“. „Program Pharmacy First byl velmi dobrým výchozím bodem pro zvýšení objemu pomoci, kterou mohou lékárníci nabídnout veřejnosti. Vítáme jeho rozšíření spolu se zaváděním nezávislého předepisování a dalšími programy, ale stále je potřeba snížit byrokracii a zlepšit digitální interoperabilitu, aby se umožnila větší integrace různých částí systému,“ dodává ředitelka sítě primární péče NHS Confederation Ruth Rankine.
Pravidelně samoléčbu konzultují s odborníkem 3 % Čechů
Neefektivní využívání jednotlivých zdravotních služeb je problém, který z Česka důvěrně známe. Steskům záchranářů, kteří vyjíždějí k banalitám, jsme se ve Zdravotnickém deníku věnovali opakovaně, stejně jako tomu, že mnozí lidé využívají pohotovost jako rozšířené ordinační hodiny praktického lékaře. A i u nás je tématem samoléčba za pomoci lékárníka, čemuž se ostatně věnoval letošní Den lékáren připadající na 19. června. Česká lékárnická komora při něm upozornila na samoléčbu jako na běžnou součást péče o zdraví a připomněla roli farmaceutů coby odborníků, kteří pacienty samoléčbou bezpečně provedou.
Podle průzkumu, který si komora nechala zpracovat, využije samoléčbu více než čtvrtina respondentů alespoň jednou měsíčně. Nejčastěji takto řeší nachlazení, rýmu a kašel, dále bolesti hlavy, zad nebo zubů. Třetí nejběžnější oblastí samoléčby jsou trávicí obtíže. Jenže ačkoliv 47 % pacientů mívá obavy z toho, že samoléčba nebude fungovat, na zdravotníka se s prosbou o radu obracejí pravidelně pouhá 3 % pacientů a 65 % tak činí jen zřídka.
Nejčastější je porada s internetem
„Lidé mají tendenci řešit běžné zdravotní obtíže sami. Bohužel často podceňují zhodnocení některých příznaků onemocnění, rizika interakcí, nesprávného dávkování nebo opakované užívání nevhodného léku. V lékárně umíme poradit, jak přistupovat k samoléčbě bezpečně. Kromě zhodnocení situace a správného doporučení léčivého přípravku pacientům vysvětlíme vše potřebné spojené se správným užíváním. Upozorníme na možné interakce s dalšími léky, rizika při chronických onemocněních nebo nevhodnost samoléčby u dětí, těhotných či seniorů. A v případě potřeby doporučíme nutné lékařské vyšetření, abychom předešli vážnějšímu poškození zdraví pacienta,“ poukazuje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že hlavním zdrojem informací o samoléčbě je pro většinu lidí internet, následovaný rodinou a přáteli. Až na třetím místě se objevuje konzultace s lékárníkem.
„Je paradoxní, že lidé hledají informace o lécích na diskuzních fórech i na sociálních sítích, ale váhají vstoupit do lékárny, kde mají odborníka doslova po ruce. Internet je plný protichůdných rad, zatímco lékárník vám dá doporučení na míru vašemu zdravotnímu stavu, věku, užívaným lékům i dalším okolnostem. Navíc má možnost nahlédnout do lékového záznamu pacienta,“ podtrhává viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.