Na Slovensku se objevilo onemocnění západonilskou horečkou. Pacient, který spadá do věkové skupiny nad 60 let, se pohyboval mezi Bratislavou a maďarskou obcí Rajka, takže není možné stanovit, zda se jedná o autochtonní (domácí) případ, nebo byla osoba poštípána mimo Slovenskou republiku. Epidemiologické šetření v souvislosti s potvrzeným případem nadále pokračuje. Západonilská horečka je akutní horečnaté onemocnění, jehož původcem je západonilský virus (West Nile Virus, WNV) z čeledi Flaviviridae. Choroba je přenášena komáry, nejčastěji z rodu Culex.
Jak uvádí Úřad veřejného zdravotnictví SR (ÚVZ SR), jde o druhý zdokumentovaný případ onemocnění u člověka na území Slovenska. První autochtonní případ onemocnění vyvolaného WNV u člověka byl v zemi laboratorně potvrzen 10. září 2019. Výskyt případu na Slovensku jako takový není podle ÚVZ SR důvodem k vyvolávání paniky. Namístě je však přiměřená obezřetnost, co se týče výskytu příznaků a prevence, která spočívá v individuální ochraně před poštípáním.
„Zdůrazňujeme, že se v Evropě nejedná o ojedinělý případ. Západonilská horečka je endemickou zoonózou, která se průběžně objevuje v západní, střední a jižní Evropě. Před onemocněním by se během letní sezóny měli v posledních letech chránit zejména návštěvníci Itálie a Řecka,“ konstatuje ÚVZ SR.
Onemocnění západonilskou horečkou je rozšířeno především v severoafrických pobřežních oblastech, ve východní a jižní Africe, v jižní Evropě, na Blízkém a Středním Východě a v Indii. Během sezóny v roce 2021 bylo zeměmi EU/EHP hlášeno 139 případů infekce WNV u lidí, včetně deseti úmrtí. Případy nahlásily Řecko (57), Itálie (55), Maďarsko (7), Rumunsko (7), Španělsko (6), Německo (4) a Rakousko (3).
Podle nejnovějších údajů z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jsou k 13. červenci 2022 v zemích EU/EHP evidovány dva případy infekce WNV u lidí. Případy nahlásily Řecko (1) a Itálie (1).
Západonilská horečka se často projeví jako mírné chřipkové onemocnění
Původcem západonilské horečky je West Nile Virus (WNV), který byl poprvé izolován v roce 1937 u ženy v oblasti západního Nilu v Ugandě. Rezervoárem viru jsou volně žijící ptáci. Lidé a koně jsou vnímaví hostitelé.
Přenašečem tohoto viru je nejčastěji komár z rodu Culex, který saje infikovanou krev ptáků. Případy onemocnění se vyskytují během sezóny komárů, která začíná v létě a pokračuje až do podzimu. Kromě přenosu komáry byly identifikovány i jiné způsoby přenosu onemocnění, a to při transplantaci orgánů, po transfuzi krve nebo přes placentu. Jiný přenos z člověka na člověka než krví a tkáněmi není podle ÚVZ SR považován za reálný.
Inkubační doba je 2-15 dní, nejčastěji 2-6 dní. Mezi klinické příznaky onemocnění patří náhlý vzestup teploty, bolest hlavy, hrdla, pohybového aparátu, zvýšená únava, nechutenství a kožní vyrážka.
U nemocných se západonilská horečka v převážné většině projeví jako mírné chřipkové onemocnění. Přibližně 80 procent infekcí u člověka probíhá asymptomaticky. Závažné formy onemocnění, jako je zánět mozku a mozkových blan, se vyskytují především u starších osob, imunokompromitovaných nebo u osob s přidruženými onemocněními. U méně než jednoho procenta infikovaných osob se mohou rozvinout poškození nervového systému, meningitida, meningoencefalitida nebo myelitida.
ÚVZ SR upozorňuje, že neexistuje žádná specifická léčba západonilské horečky. Účinná vakcína v současné době není k dispozici.