V Itálii je náhradní mateřství postavené mimo zákon už od roku 2004. Nový zákon ale tento zákaz posouvá na zcela novou úroveň, neboť umožňuje nahlížet na italské občany, kteří se rozhodnou pro náhradní mateřství, a to i v zemi, kde je tato možnost legální, jako na osoby, které spáchaly zločin. Ti, kteří zákon poruší, se vystavují možnému trestu v podobě odnětí svobody až na dva roky a vysoké finanční pokutě.
Itálie ještě více zpřísnila zákon zakazující náhradní mateřství a zkomplikovala svým občanům cestu za rodičovstvím. Doposud bylo náhradní mateřství zakázáno pouze na území Itálie, bylo však možné za ním vycestovat do zemí, kde je legální. Před několika týdny ale italským senátem prošel poměrem 84 k 58 hlasům zákon, který považuje náhradní mateřství za „univerzální zločin“. To fakticky znamená zákaz náhradního mateřství pro italské občany, a to v jakékoliv zemi. Jinak se vystavují riziku trestního stíhání s možným odnětím svobody až na dva roky, a pokutou do výše jednoho milionu euro, tedy asi 25 milionů korun.
Přijetí zákona vyvolalo kritiku doma i v zahraničí. Už jen proto, že se jedná „pouze“ o jeden z řady kroků, kterým se národně konzervativní vláda snaží zasahovat do reprodukčních práv a práv LGBT+ komunity. V praxi je například pro italské ženy stále obtížnější podstoupit interrupci, protože řada zdravotnických zařízení tento zákrok vůbec neprovádí.
Odvedení pozornosti od skutečných problémů?
Alessia Crociniová, prezidentka organizace Famiglie Arcobaleno, zastupující „duhové“ rodiny je přesvědčena, že tímto zákonem pokračuje „vládní tažení proti občanským právům, různorodosti rodin a jejich právu přemýšlet a rozhodovat se o svém životě podle svého“. V situaci, kdy se Itálie potýká s velmi nízkou porodností jde podle ní navíc o absurdní zákon, který „přináší vinu tisícům dívek, chlapců a také žen a mužů, kteří žijí v naší zemi“. Navíc podle ní současná vláda sice veřejnosti slibovala pokles daní a rozpočtové úspory, ale místo toho, aby řešila skutečné problémy země, přináší zákon, který pouze odvede pozornost veřejnosti a řadě lidí zbytečně uškodí.
Obdobně vnímá zákon také Filomena Gallová, představitelka lidsko-právní organizace Associazione Luca Coscioni. Podle ní je zákon „nejen škodlivý, ale dokonce nebezpečný, i když tvrdí, že je jeho cílem chránit děti a zabránit vykořisťování“. Ve skutečnosti však podle Gallové ohrožuje děti, které se narodí prostřednictvím náhradního mateřství. Podle odhadů italského deníku Corriere della Sera ročně za náhradním mateřstvím vyjíždí do zahraniční zhruba 250 párů. Ve většině případů se jedná o heterosexuální páry.
Obavy z vězení
Obavy z toho, že rodiče, jejichž dítě přišlo na svět skrze náhradní mateřství, budou muset jeho původ skrývat, sdílí také docentka rodinného práva Dafni Limová, která působí na britské Durham University. „Zatímco právníci nebo lidsko-právní aktivisté se ptají, zda zákon obstojí při dalším posouzení a jak bude uplatňován v praxi, rodiče stejného pohlaví vyjadřují strach, že stojí před dvěma nemožnými volbami, a to buď zcela opustit zemi na neurčito nebo zůstat a čelit riziku trestního stíhání, včetně vězení,“ napsala právnička ve svém článku pro magazín The Conversation.
Nový zákon navíc formulací „univerzální zločin“ dostává náhradní mateřství v rámci italské legislativy, která takto označuje zločiny odporující „univerzálním hodnotám“, někam na úroveň genocidy a zločinů proti lidskosti. „Italský zákaz náhradního mateřství možná není žádným překvapením v éře populistické politiky, kde jsou práva žen a LGBT+ lidí zneužívány, ale přesto by nás to mělo znepokojovat,“ uvedla expertka na rodinné právo.
Konec děloh na pronájem
Naopak představitelé vládních stran přijetí zákona jednoznačně hájí. „Mateřství je naprosto jedinečné, absolutně nemůže být nahrazeno náhradním mateřstvím, a je naprostým základem naší civilizace,“ citovala agentura Reuters senátorku Lavinii Mennuniovou, zvolenou za národně konzervativní stranu Fratelli d’Italia (Bratři Itálie), kterou vede premiérka Giorgia Meloniová. „Chceme vykořenit praxi turistiky za náhradním mateřstvím,“ dodala politička. Sama premiérka okomentovala schválení zákona na síti X jako „právo zdravého rozumu proti vykořisťování žen a dětí“ s tím, že „lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu a nemůže být brán jako zboží“.
Náhradní mateřství se podle serveru Politico stává právě označením za „univerzální zločin“ fakticky protiústavním, kdy trestá něco, k čemu dojde mimo území Itálie, jako například terorismus či genocidu. Italský vice-premiér a předseda strany Lega Nord (Liga severu) Matteo Salvini přijetí zákona však oslavoval slovy: „Praxe dělohy na pronájem se stává univerzálním zločinem. Další náš závazek dodržen. Vítězství proti špinavému milionářskému byznysu, který vykořisťuje ženy a dělá z dětí zboží.“
K náhradnímu mateřství přistupují evropské země rozdílně
Italský přístup k náhradnímu mateřství je v mnoha ohledech extrémní. Jak shrnuje britský zpravodajský portál BBC News, různé evropské země v tomto ohledu mají odlišnou právní úpravu. Například Španělsko, Francie a Německo náhradní mateřství zakazují. Řecko naopak umožňuje náhradní mateřství od roku 2002 i párům ze zahraničí a dává jim právní ochranu v tom, že budou z pohledu zákona rodiči narozeného dítěte, ale trvá na tom, že ve vztahu musí být žena, čili vylučuje neheterosexuální páry. Ve Spojeném království existuje možnost převést rodičovská práva na „zamýšlené rodiče“, což je proces jednodušší než adopce.