Výše příspěvku na péči nemůže být ponechána na politickém handrkování, ale měla by mít jasná valorizační kritéria. Tak zní jedna z hlavních výtek k novele zákona o sociálních službách, kterou vznesla řada připomínkových míst. Úprava, která by umožnila zvyšovat příspěvek na péči formou vládního nařízení místo zákonem (více jsme psali zde), je ovšem trnem v oku také ministerstvu financí, jež má na věc opačný pohled než většina ostatních připomínkujících. Prostředky na navýšení příspěvku si má podle něj MPSV najít bez nároku na navýšení ze státního rozpočtu, přinejmenším dokud nezreformuje celou oblast financování sociálních služeb.
Ministerstvo zdravotnictví kritizuje na návrhu celou řadu věcí. Za prvé požaduje zvýšení příspěvku na péči rovnou v rámci novely, nemělo by se tedy dále čekat na nařízení vlády.
„Považujeme za nepřijatelné, aby návrh zákona neobsahoval přímo jednorázové zvýšení příspěvků na péči a nařízení vlády by se použilo až od růstu inflace od platnosti zákona. Z předloženého návrhu zákona plyne, že dosud neexistuje shoda na zvýšení příspěvků na péči a k debatě o jejich konkrétní valorizaci by mělo dojít až následně. Příjemci příspěvků na péči i poskytovatelé sociálních služeb tak nemají žádnou právní jistotu, že skutečně dojde k valorizaci příspěvků na péči a v jaké míře. Trváme na tom, co již Ministerstvo práce a sociálních věcí slíbilo, tj. že příspěvky na péči budou valorizovány, jako jsou valorizovány důchody, to znamená po dovršení stanoveného indexu cen,“ uvádí v připomínkách ministerstvo zdravotnictví s tím, že navýšení by mělo proběhnout ve variantě II., kdy se navyšuje i příspěvek na péči pro dospělé v prvním stupni závislosti.
Podobně je podle ministerstva zdravotnictví nepřijatelné, aby bylo ponecháno na vůli vlády, kdy a jak se bude příspěvek valorizovat. Příspěvek by měl být vždy navýšen ve chvíli splnění valorizačních kritérií, přičemž by nemělo být možné zvyšovat ho pouze u některých stupňů míry závislosti.
Úřad také protestuje proti zrušení doručení oznámení o zvýšení příspěvku na péči. „Tento doklad je důležitý jak pro poskytovatele sociálních služeb, tak pro samotné klienty, například při žádostech o poskytnutí služeb. Navrženým opatřením se část administrativy přenese právě na poskytovatele sociálních služeb při zjišťování výše příspěvku na péči klienta. Současně se zvýší administrativa při žádostech klientů o potvrzení výše příspěvku na péči k různý úředním záležitostem. Jednorázové automatické rozeslání potvrzení o valorizaci příspěvku je nejjednodušší administrativní variantou a bylo by i v souladu s duchem a smyslem tzv. antibyrokratických balíčků připravovaných vládou,“ vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.
Všechny tyto výtky shodně uvádějí také odbory. „Odmítáme politické dohadování o osudech lidí, závislých na péči jiné osoby, a to v souvislosti s dohadováním, od kdy budou případně valorizovány příspěvky na péči. MPSV ČR přislíbilo valorizaci příspěvků na péči stejným mechanismem, jako u důchodů, tedy o růst inflace. Proto odmítáme, aby u valorizační mechanismus obsahoval slova, že „vláda může“,“ zdůrazňuje ČMKOS.
„Dále upozorňujeme a žádáme nápravu u II. stupně příspěvku na péči, jehož výše dlouhodobě zaostává za skutečnou potřebou úkonů, ale i poměrově vůči ostatním stupňům míry závislosti. Žádáme, aby příspěvek v tomto stupni byl navýšen o pevnou částku, aby došlo alespoň k částečnému procentnímu přiblížení navýšení II. stupně s ostatními stupni příspěvku na péči. Trváme na tom, aby byla první valorizace byla uvedena v zákoně,“ dodávají odbory. Obdobné připomínky přitom vznáší také Hospodářská komora.
Poptávka po pátém stupni
Ve velmi podobném duchu se nesou i připomínky vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Nad rámec výše zmíněného navíc poukazuje na to, že návrh dostatečně nezohledňuje situaci lidí se zdravotním postižením s uznaným čtvrtým stupněm závislosti v produktivním věku a osob pečujících o děti s postižením v témže stupni závislosti od jednoho roku do dospělosti, které žijí mimo pobytová zařízení sociálních služeb.
„Tito lidé jsou plně závislí na pomoci jiné osoby ve všech základních životních potřebách, a potřebují tedy nepřetržitou péči a asistenci. Péče o osoby s uznaným čtvrtým stupněm závislosti je tak spojena s vysokými finančními náklady a dopady inflace a nárůstu úhrad za sociální služby tak na tuto skupinu dopadají nejvíce. Navrhovaný valorizační mechanismus není způsobilý ani částečně pokrýt vzrůstající náklady na zajištění nezbytné podpory a péče, kterou tito lidé skutečně a objektivně potřebují. Navrhuji proto zdvojnásobit výši příspěvku na péči ve IV. stupni pro osoby se zdravotním postižením do věku 65 let, které žijí mimo pobytová zařízení sociálních služeb. Dále považuji za vhodné, aby se toto navýšení vztahovalo i na osoby, kterým byl v minulosti přiznán IV. stupeň příspěvku na péči do věku 65 let, ačkoliv v současné době tuto věkovou hranici již překročili,“ navrhuje zmocněnkyně pro lidská práva.
Obecně pak zmocněnkyně poukazuje, že v novele není nijak řešena možnost poskytování příspěvku na péči v mimořádných případech, tedy pro ty osoby, které potřebují sociální služby v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně, tedy v tzv. pátém stupni.
„Uvědomuji si, že v rámci této novely není možné otázku „pátého stupně“ zapracovat. Nicméně tímto upozorňuji na potřebu se tímto tématem i nadále zabývat,“ dodává zmocněnkyně. Stejný apel pak vznáší také veřejný ochránce práv či Zlínský kraj.
Rozpor s Ústavou?
Podobný tón mají i ombudsmanovy připomínky. Odkazuje se přitom studii think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR z dubna loňského roku, podle níž už tehdy příspěvek ve II. stupni představoval jen 73 procent své původní hodnoty.
Podle veřejného ochránce práv by zároveň bylo možné najít vhodnější kritérium pro valorizaci, než je růst indexu spotřebitelských cen. „Příspěvek na péči slouží k úhradě sociálních služeb nebo jako náhrada mzdy pro rodinného příslušníka či asistenta sociální péče. Vhodnějším kritériem pro určení jeho výše by proto byla cenová úroveň sociálních služeb, popřípadě průměrná mzda. Tyto veličiny ve vzorci pro valorizaci dávky nefigurují vůbec. Akceptuji proto navržené řešení valorizace jako přechodné, ale domnívám se, by ministerstvo v rámci dalších systémových změn v sociálních službách mělo nalézt vyváženější způsob valorizace,“ uvádí v připomínkách ombudsman.
Také Moravskoslezský kraj upozorňuje na to, že by kritériem pro valorizaci měly být ukazatele, které odpovídají tomu, na co je dávka určena. Podle něj by tak bylo na místě využít původní znění zákona o sociálních službách z roku 2007, kde se částka navyšovala podle růstu indexu spotřebitelských cen sociální péče ve stanoveném období za podmínky, že růst dosáhne alespoň pět procent.
Ministr pro legislativu mimo některých výše zmíněných aspektů navíc poukazuje na rozpor s Ústavou, protože nařízení vlády lze vydávat v mezích stanovených zákonem.
„Na základě předmětného ustanovení by vláda mohla navyšovat částky příspěvku na péči např. jen v některých stupních, čímž by došlo ke změně zákonodárcem nastaveného poměru mezi jednotlivými stupni příspěvku, který vychází z míry závislosti příjemce příspěvku na pomoci jiné fyzické osoby. Dále by pak předmětné ustanovení umožňovalo vládě stanovit výši příspěvku odlišně podle způsobu zajištění péče. V tomto případě se návrh zákona dostává i do rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod (princip rovnosti), protože prováděcí předpis nemůže selektovat zákonné nároky,“ objasňuje ministr pro legislativu.
Bez reformy z rozpočtu ani ťuk
Asi úplně nepřekvapí, že v dost odlišném duchu jsou připomínky ministerstva financí, které s návrhem MPSV nesouhlasí snad ve všech ohledech. „Vzhledem k aktuální rozpočtové situaci a stavu veřejných financí je nezbytné, aby si dotčená kapitola pokryla případné navýšení z vlastních limitů bez dodatečných nároků na státní rozpočet. To se vztahuje i na případná budoucí navýšení. Do materiálu požadujeme doplnit, že kapitola MPSV si obě varianty pokryje z vlastních limitů bez dodatečných nároků na státní rozpočet. Pokud toho není schopna, požadujeme, aby byly obě varianty z materiálu odstraněny,“ píše ministerstvo financí v připomínkách.
Krom toho se staví proti navrhovanému zmocnění vlády s tím, že vzhledem k celkovým rozpočtovým dopadům a mandatornímu charakteru příspěvku na péči by jeho případná změna měla vzejít ze standardního legislativního procesu.
„Ministerstvo financí odmítá jakékoliv úpravy, které by vedly k prostému navyšování příspěvku na péči bez dalších systémových změn, na kterých se na MPSV pracuje několikátý rok po sobě bez viditelného výsledku. Prostým navýšením příspěvku na péči, ať již v jakékoliv variantě, dojde opět k odsunutí řešení palčivého a neodkladného problému v podobě dlouhodobé finanční udržitelnosti systému sociálních služeb a sociální péče jako takové,“ dodávají finance.
Také vedoucí úřadu vlády vyjadřujeme nesouhlas s navrhovaným převodem kompetence rozhodovat o navýšení příspěvku na péči na vládu, navíc s velkou volností v rozhodování. „Není zřejmé, jaké dopady by to mohlo kdykoliv v budoucnosti mít do praxe, například z pohledu novelou zmiňovaného rozlišování různých způsobů zajištění péče. Máme za to, že zvažovaného navýšení příspěvku na péči lze docílit standardní a již zavedenou cestou novelizace zákona o sociálních službách,“ uvádí vedoucí úřadu vlády, která dodává, že je pro zvýšení příspěvku ve všech stupních a způsobech zajištění péče.
S valorizací na základě inflace zase nesouhlasí Středočeský kraj. „Na výši cen za úkony péče nemá vývoj příslušného indexu spotřebitelských cen přímý vliv. Příjemci příspěvku na péči, ale i další osoby pobírají i jiné finanční prostředky, které jsou pravidelně valorizovány s ohledem na vývoj příslušného indexu spotřebitelských cen. K otázce možnosti částky příspěvku zvýšit nařízením vlády pro jednotlivý stupeň závislosti zvlášť, popřípadě též odlišně podle způsobu zajištění péče, navíc uvádíme, že jde o obecné ustanovení, bez stanovení kritérií, konkrétní dopady nejsou popsány ani v RIA. Není např. jasné, kdy by se upřednostnila jedna skupina před druhou (neformální pečovatelé, sociální služby, případně jejich druhy a formy). Dle našeho názoru se jedná o nekoncepční, netransparentní ustanovení, které narušuje dosavadní pojetí zákona o sociálních službách, zejména v oblasti financování. Středočeský kraj proto navrhuje zachovat stávající stav příspěvku na péči bez možnosti valorizace na základě nařízení vlády, a to s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen, pokud tento index vzroste o pět procent. Jako vhodný koncept automatické valorizace příspěvku na péči, s nímž je možné za příslušného nastavení souhlasit, je návaznost na výši úhrad ve vyhlášce č. 505/2006 Sb.,“ píše Středočeský kraj.
Opatření proti nelegálním poskytovatelům
S připomínkou z trochu jiného soudku pak přichází Jihomoravský kraj. Ten totiž požaduje zpřesnit právní úpravu asistenta sociální péče tak, aby byl oprávněn poskytovat péči pouze příjemci v domácím prostředí, přičemž by se mohl starat maximálně o čtyři příjemce v I. a II. stupni závislosti nebo dva ve III. nebo IV. stupni. Příjemce v I. nebo II. stupni by pak mohl mít maximálně dva asistenty, ve III. nebo IV. stupni nejvýš čtyři asistenty.
„Cílem zavedení institutu asistenta sociální péče bylo umožnit řadě příjemců zůstat ve svém domácím prostředí, tento institut je ale hojně zneužíván tzv. neoprávněnými poskytovateli sociálních služeb k zastření skutečného protiprávního stavu. Dochází k zneužití tohoto institutu a nekontrolovatelnému vyplácení finančních prostředků, které jsou v podobě nelegálních poskytovatelů prostředkem příjmů, jenž jsou mimo daňovou správu. Tito poskytovatelé zpravidla poskytují příjemcům příspěvku na péči ubytovací a stravovací služby v rámci živnostenského nebo jiného oprávnění a další služby příjemcům PnP poskytují právě prostřednictvím asistentů sociální péče, kteří jsou však v závislém postavení vůči tomuto neoprávněnému poskytovateli, který rozhoduje o tom, kdo bude o klienty pečovat a v jakém rozsahu a zároveň takovým asistentům udílí závazné pokyny a vyplácí jim zpravidla i odměnu. Navrhovanou změnou by se úprava asistenta sociální péče dostatečně zpřesnila tak, aby odpovídala účelu, za kterým byl institut asistenta sociální péče do zákona o sociálních službách v roce 2012 zařazen,“ vysvětluje Jihomoravský kraj.