Návrh úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví je na světě – a s ním neveselá zpráva pro nemocnice. Ty totiž čeká pokles úhrad zhruba o 1 % s odůvodněním, že si v uplynulých letech vytvořily dostatečné finanční rezervy. Záměr se hrubě nelíbí Asociaci českých a moravských nemocnic.
Nemocnice v roce 2024 vytvořily zisky ve výši 11 miliard a jen přímo řízené organizace mají teď na účtech 32 miliard. Proto ministerstvo zdravotnictví v návrhu úhradové vyhlášky přistoupilo k tomu, že úhrady v tomto segmentu poklesnou v reálu o 1 %.
Chystá se 7 velkých změn
Mezi hlavní úpravy pro příští rok patří:
změna v hrazení centrových léků, kde vyhláška zavádí mechanismus cenových slev a nadprodukce, sjednocení základních sazeb pro skupiny podobných poskytovatelů, vyčlenění porodů a neonatologie do péče hrazené případovým paušálem, zavedení institutu cenových soutěží u výměn kloubů, paušální úhrada lékařské pohotovostní služby, kterou již nově neplatí kraje, ale zdravotní pojišťovny, podpora krátkodobých hospitalizací, kde již nebude pouze pozitivní, ale nově i negativní motivace, přísnější regulace ambulantní laboratorní péče.Tyto novinky i způsob, jak je vyhláška napsaná, se ale nelíbí nemocnicím. Tedy přinejmenším těm, které jsou sdružené v Asociací českých a moravských nemocnic (AČMN), čili menším a středním zařízením.
Menší nemocnice: Je to špatný návrh!
„Návrh není akceptovatelný, je to špatný návrh!“ okomentoval pro Zdravotnický deník materiál předseda AČMN Michal Čarvaš. Podle něj neřeší problém popsaný v ústavní stížnosti na letošní vyhlášku, která čeká na projednání Ústavním soudem v Brně. V ní si AČMN s podporou senátorů stěžuje na rozdílnou výši úhrad velkým a malým nemocnicím.
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš. Foto: Radek Čepelák
„Je s podivem, že v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce 2026 ministerstvo zdravotnictví neuvádí ani slovo o ústavní stížnosti na aktuálně platnou úhradovou vyhlášku a na její vzorce a ustanovení. Ty ministerstvo používá a uplatňuje i v návrhu vyhlášky pro rok 2026. Dál pokračuje praxe s koeficienty centralizace, dvojí zvýhodňování fakultních nemocnic a center vysoce specializované péče v rámci diagnóz v hospitalizačním paušálu a tak dále,“ vypočítává Čarvaš.
A pochopitelně se mu nelíbí ani výše úhrad. „Nárůst úhrad o 1 % oproti roku 2024 (jde o navýšení paušálních úhrad, pozn. red.) znamená de facto meziroční pokles úhrad, což při inflaci 3-4 % a růstu platů včetně minimální mzdy o zhruba 5 % požene nemocnice do ztrát a složité ekonomické situace,“ konstatuje Čarvaš.
Za obdobnou péči obdobná úhrada
S čím konkrétně tedy návrh úhradové vyhlášky přichází? Usiluje o sjednocování či alespoň sbližování úhrad v podobných typech zařízení.
Nemocnice, které jsou součástí referenční sítě CZ-DRG (tedy ty, které poskytují data pro pacientský klasifikační systém, podle kterého se hradí péče v nemocnicích) a zajišťují komplexní péči, budou mít základní paušální sazbu plně sjednocenou na 87 500 Kč. Ty, které nejsou v referenční síti a zajišťují komplexní péči v nižší míře, budou mít základní sazbu 80 tisíc Kč.
U ostatních ministerstvo stanoví 3 minimální základní sazby podle toho, zda je poskytovatel součástí referenční sítě a má urgentní příjem. Ke sjednocení úhrad dochází také u případů vyčleněných z paušální úhrady v nemocnicích s komplexní péčí.
Povede se zlevnit endoprotézy?
Jednou z největších novinek návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok jsou limitované úhrady s cenovou soutěží. Týkat by se měly totálních endoprotéz kyčle a kolene (TEP). Za posledních 5 let u totiž nich podle ministerstva došlo ke zlepšení dostupnosti péče, a to tak, že převyšujeme evropský průměr. Proto se chce zaměřovat na větší efektivitu.
Nově bude mít každý poskytovatel objem této péče rozdělen na dvě části. 75 % poskytne jako doposud za individuální základní sazbu. Čtvrtina péče ale bude záviset na individuální smluvní politice zdravotních pojišťoven. Ty ji tak mohou zajistit u vybraných poskytovatelů za smluvní výši úhrad.
„Pojišťovny mohou tento objem péče nasmlouvat buď skrze individuální kontrahování nebo v ideálním případě skrze transparentní cenově-objemovou soutěž,“ stojí v odůvodnění.
Počet zákroků endoprotéz kyčle a kolene na 100 tisíc obyvatel, oranžově ČR, modře Evropa. Zdroj: Důvodová zpráva k úhradové vyhlášce, CZ Country health profile 2025
„Rozdělení objemu péče 75:25 a vybrání pouze péče TEP je koncipováno jako pilotní nastavení, které umožní ověřit funkčnost konceptu a v příštích letech ho bude možné rozšířit. Cenová soutěž také vnáší potřebný element konkurence do českého systému zdravotních pojišťoven – pojišťovny s efektivní smluvní politikou, co si dokážou zajistit vyšší cenovou slevu, budou na trhu ve výhodnějším postavení,“ uvádí důvodová zpráva.
Čarvaš: Hrozí zhoršení dostupnosti
Michal Čarvaš ovšem z novinky rozhodně nadšený není.
„Tento mechanismus docílí toho, že se zabrzdí po covidu dobře nastartovaný ortopedický program, který doháněl manko z doby, kdy se s ohledem na epidemii covidu neoperovalo. Efektivita se sníží na 75 % místo stávajících 100 % a u vybraných poskytovatelů, kteří nabídnou nízkou cenu, bude možnost provedení více výkonů. S ohledem na to, že většina jede nyní na 100% výkon a prostor pro jeho zvyšování v podstatě není ani personálně, ani počtem pacientů, mi přijde oblast péče TEP pro takový experiment naprosto nevhodná,“ domnívá se Čarvaš.
Podle něj také není řešeno rozložení péče a fakt, že by pacient cestoval za „vítězným“ poskytovatelem třeba přes půlku republiky. „Výsledkem bude hůře dostupná péče pro pacienta a snížení její efektivity u většiny poskytovatelů na 75 % v době, kdy ministerstvo snižuje úhrady a rostou náklady,“ dodává předseda AČMN.
Na druhou stranu ale podle odůvodnění návrhu úhradové vyhlášky obsahuje novinka pojistku. Ta penalizuje zdravotní pojišťovnu, pokud v hodnoceném období klesne péče pod objem v referenčním období. Pak proporčně vzroste základní sazba na zbylých 75 % péče. Zdravotní pojišťovna tak bude motivována vést smluvní politiku tak, aby péči zajistila.
Zbytečné hospitalizace bez úhrady
A jaké další změny návrh vyhlášky přináší?
I v úhradové vyhlášce pro příští rok, podobně jako v posledních pár letech, dostane větší podporu jednodenní péče a zkracování hospitalizací. Novinkou je, že ve vybraných případech pojišťovny vždy zaplatí jednodenní úhradu. A to i tehdy, pokud si poskytovatel nechá pacienta na lůžku déle.
Ilustrační foto: Freepik
Porody a péči o novorozence pojišťovny nově uhradí jednotnou základní sazbou. „Sjednocení úhrad přinese dodatečný tlak na oddělení s nízkou obložností a nízkými počty porodů, a zároveň povede ke zvyšování kvality péče, jak poskytovatelé budou soupeřit o rodičky,“ slibuje důvodová zpráva.
Novinkou mají být centra pro léčbu endometriózy. Centra pečující o cévní mozkové příhody zase ministerstvo ve vyhlášce motivuje k tomu, aby navyšovaly kapacity.
A na závěr zmiňme bonifikaci za práci koordinátora onkologické péče. „Tato úhrada je významná pro lepší tok onkologických pacientů systémem a záchyt onkologických onemocnění v časnějším stadiu, jehož léčba je nákladově méně náročná,“ objasňuje ministerstvo.