Dlouho očekávaný zákon o transparentnosti nemocnic bude v dohledné době schválen Spolkovou radou, horní komorou německého parlamentu. Po mnohatýdenních jednáních mezi spolkovým ministerstvem zdravotnictví a zástupci vlád spolkových německých zemích bylo konečně dosaženo dohody. Její součástí je rovněž vznik transformačního fondu, z něhož se v příštích deseti letech bude reforma německých nemocnic financovat. Informace o nalezení kompromisu přinesl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolková vláda a vlády jednotlivých spolkových zemí Německa dosáhly důležité dohody, která se týká zákona o transparentnosti nemocnic. Jde o klíčovou normu, která je alfou a omegou reformy nemocniční sítě, na které řadu měsíců pracoval úřad spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD).
Zákon sice prošel Spolkovým sněmem (dolní komorou německého parlamentu), narazil ale ve Spolkové radě, tedy komoře horní. Tam neměl ve své stávající podobě podporu, a tak muselo přijít na řadu vyjednávání v rámci mediačního výboru Spolkového sněmu a Spolkové rady. „Schválení ve Spolkové radě již nic nebrání,“ konstatoval na konci vyjednávání Karl Lauterbach.
50 miliard eur na financování nemocniční reformy
Jedním z důležitých prvků dohody je vytvoření transformačního fondu, z něhož bude nemocniční reforma financována. V něm se má v průběhu příštích deseti let (počínaje rokem 2025) akumulovat 50 miliard eur (v přepočtu asi 1,27 bilionu korun).
Peníze mají sloužit jako polštář pro německé nemocnice, který jim pomůže reformu nemocniční sítě přečkat, než se mimo jiné najede na nový způsob jejich financování. Polovinou částky přispěje spolková vláda, druhou polovinu pak do fondu dodají jednotlivé vlády spolkových zemí.
Dohoda je sice přijatelným politickým kompromisem, avšak zdravotní pojišťovny ji kritizují. Nelíbí se jim konkrétně způsob, jakým bude financovaný onen transformační fond. Peníze, které do něj dodá spolková vláda, totiž mají plynout z fondů zákonného zdravotního pojištění. „Využití peněz od těch, kdo platí zákonné zdravotní pojištění, by mohlo být vnímáno jako podvodné,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt Stefanie Stoff-Ahnisová, členka představenstva Spolkové asociace zákonných zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband).
Pojišťovny mají výhrady
Stejného názoru je také člen vedení zdravotní pojišťovny IKK e.V. Jürgen Hohnel. „To znamená, že pojištěnci budou opět doplácet na naléhavě potřebné investice do nemocnic, které vlády spolkových zemí navzdory své primární odpovědnosti opomíjely. Toto přece nemůže být konec diskuse,“ apeloval pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Naopak předsedkyně zdravotní pojišťovny AOK Carola Reimannová dohodu mezi zemskými vládami a spolkovou vládou uvítala. Zároveň ale zdůraznila, že podíl spolkové vlády v transformačním fondu by měl být financován ze spolkového rozpočtu, nikoli tedy ze zákonného zdravotního pojištění.
„Financování z peněz, směřujících do fondů zdravotního pojištění, není přijatelné. Znamenalo by to totiž, že zaměstnavatelé a pojištěnci, kteří jsou součástí zákonného zdravotního pojištění, by opět museli nést celospolečenský úkol, který nemá nic společného s financováním nákladů nemocniční reformy,“ upozornila.
Podle Reimannové by navíc do transformačního fondu nebyly zapojeny prostředky ze systému soukromého zdravotního pojištění. Tím spíše je pro ni nepřijatelné, aby nemocniční reformu zaplatili pouze lidé ze systému zákonného zdravotního pojištění.
Hrozící vlna insolvencí nemocnic zatím neodvrácena
Ani Německá nemocniční společnost (DKG) nepřijímá dohodu na zákonu o transparentnosti nemocnic s nadšením. Chybí jí tam řešení stávajícího stavu řady německých klinik, kterým hrozí insolvence. „Většina politiků propásla příležitost účinně čelit vlně insolvencí v nemocniční síti,“ postěžoval si předseda DKG Gerald Gaβ.
Gaβovi jako záruka nestačí pouhé prohlášení spolkového ministra zdravotnictví, že budou navýšeny hodnoty zdravotnických výkonů, které povedou k navýšení příjmů nemocnic tak, aby se přizpůsobily nárůstu nákladů. „Je to jen bezcenná uklidňující pilulka,“ konstatoval Gaβ.