Pokud se lidé v dostatečné míře neočkují, klesá šance na kontrolu šíření závažných infekčních nemocí, kterým lze jinak předcházet. A to může být do budoucna devastující, zaznělo včera při zahájení odborné konference českého předsednictví v Radě EU, která se zaměřila na budování důvěry veřejnosti v očkování. Komunikaci přínosů vakcinace, a to nejen s laiky, ale i zdravotníky, by tak veřejné instituce měly věnovat zvláštní pozornost. O to více, když včera zveřejněný pravidelný průzkum Evropské komise naznačuje klesající důvěru v očkování u mladších ročníků.
Nedůvěra v očkování představuje do budoucna skutečnou hrozbu, shodně zaznívalo včera od hlavních hostů při zahájení poslední letošní odborné konference českého předsednictví v Radě EU z oblasti zdravotnictví. Její účastníci dva dny v Praze diskutují o tom, jak podpořit u veřejnosti pozitivní vnímání očkování a omezit vliv dezinformací v této oblasti.
„Covid-19 ukázal, jak devastující dopad může mít infekční onemocnění na naše zdraví i hospodářství,“ prohlásil ve svém uvítacím projevu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Pochyby o účinnost očkování podkopávají účinná řešení a zadělávají na velký problém do budoucna,“ dodal.
Měli jsme se jako první obrátit na zdravotníky
Evropská komisařka Věra Jourová v této souvislosti zdůraznila nutnost zvyšovat zdravotní i mediální gramotnost evropské veřejnosti, šéfky obou unijních zdravotních agentur, Emer Cookeová z Evropské lékové agentury (EMA) a Andrea Ammonová z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se zase shodly na potřebě aktivní práce se zdravotníky. „Lidé obecně lékařům velmi důvěřují, ale i oni mívají otázky a mohou být skeptičtí. I jim musíme odpovídat a školit je, jak mluvit s lidmi, jak je informovat o rizicích a jak reagovat na zavádějící informace. Musíme udělat maximum pro to, abychom je k tomu vybavili,“ prohlásila Ammonová.
A její kolegyně Cookeová připouští, že právě komunikaci se zdravotníky zřejmě veřejné instituce na začátku pandemie covidu-19 podcenily. „Měli jsme se nejspíš jako první obrátit na ně,“ myslí si. Sergiu Tomsa z UNICEF v této souvislosti dodává, že je nutné, aby veřejné orgány pomáhaly lékařům při očkovacích kampaních vytvářet i dostatečný časový prostor pro poskytnutí potřebných informací. „Lidé se nesmí bát zeptat třeba jen pro to, že mají pocit, že na to není čas,“ uvedl.
Vakcíně proti covidu-19 věří jen 62 procent obyvatel Česka
Ministr Válek zahájil konferenci zrovna v den, kdy Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu o důvěře evropské veřejnosti v očkování. Podle něj 81,5 procent respondentů souhlasí s tvrzením, že očkování je důležité, 85,6 procent, že je účinné, a 82,3 procent, že je bezpečné. To je zhruba stejná úroveň důvěry, kterou Komise zaznamenala v prvním obdobném průzkumu v roce 2018 i o dva roky později v roce 2020. Zneklidňující je nicméně pokles důvěry u mladších věkových skupin, což může, jak konstatují autoři zprávy, mít znepokojivý dopad do budoucna, například na dětské imunizační programy.
Evropská komise dále zaznamenala nemalé rozdíly ve vnímání očkování napříč zeměmi, kdy důvěra klesá zejména směrem od západu na východ. I v Česku se ve srovnání s rokem 2020 snížila o více jak deset procentních bodů, a to jak u tvrzení, že očkování je bezpečné (71 procent, pokles o 13 p.b.), tak u toho, že je důležité (77 procent, pokles o 17 p.b.).
Nejvyšší důvěry se u české veřejnosti těší kombinovaná MMR vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (76 procent respondentů věří, že je bezpečná), následovaná vakcínou proti chřipce (71 procent) a očkováním proti HPV (67,5 procent). Nejméně důvěry z poptávaných očkovacích látek zaznamenal průzkum mezi Čechy a Češkami u vakcín proti covidu-19 (62 procent).
Zpráva Komise dále konstatuje vysokou (nikoli ovšem maximální) důvěru v očkování mezi evropskými zdravotníky. Přes devadesát procent z nich věří, že očkování je bezpečné a důležité. V Česku je toto číslo ještě vyšší – covidovou vakcínu by svým pacientům doporučilo 98 procent českých lékařů, vakcínu proti chřipce dokonce 99,4 procent. Těhotným ženám by očkovací látku proti covidu nicméně doporučilo jen 70 procent z nich a proti chřipce dokonce jen 60 procent z dotazovaných.