I zcela zdravé dítě, které mělo bezpříznakový průběh infekce covid-19, může být ohroženo PIMS-TS, syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi. Počet případů tohoto závažného stavu, kdy jsou děti přímo ohroženy na životě, v Česku bohužel roste spolu s intenzivním šířením viru SARS-CoV-2. Podle údajů Sekce intenzivní medicíny České pediatrické společnosti ČLS JEP u nás tímto onemocněním prošlo už více než 400 dětí. Spolu s tím, jak narůstá počet infikovaných dospělých, roste i počet nakažených dětí, a tak pravděpodobně vzroste i počet případů PIMS-TS. Navzdory závažnosti tohoto stavu i skutečnosti, že očkování poskytuje ochranu i proti této komplikaci infekce covid-19, je u nás očkováno jen zhruba 6 procent dětí ve věku 5 až 11 let.
Infekce covid-19 může prokazatelně ohrozit i děti, včetně těch nejmenších. Přesto je na ní stále mylně nahlíženo jako na onemocnění, které dětem neškodí a není třeba se ho obávat. I když pro děti covid-19 představuje menší riziko než pro dospělé nebo seniory, neplatí, že by se jich rizika spojená s touto infekcí netýkala. Dokonce i zcela zdravé děti mohou mít po prodělání covid-19 vážné problémy. Na druhé straně očkování proti covid-19 je efektivní nástroj, jak výrazně snížit pravděpodobnost výskytu PIMS-TS, což potvrzuje nová analýza amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
PIMS-TS patří k vzácným následným komplikacím infekce covid-19, avšak spolu s tím, jak roste celkový počet nakažených, roste také počet nakažených dětí, tedy i těch, u nichž se tento stav může vyskytnout. „Již přibližně 400 českých a moravských dětí v posledních 15 měsících prodělalo stav, který se označuje jako PIMS-TS a který přímo ohrožoval jejich život selháním srdce a dalších důležitých orgánů. Tyto děti byly předtím zdravé, k nerozeznání od ostatních. Jediné, co se jim stalo, byla infekce koronavirem a následný rozvoj zcestné zánětlivé reakce. Může se to stát každému dítěti, možná i tomu vašemu,“ upozorňuje profesor Jan Lebl, který působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol. Toto číslo však není konečné. Téměř jistě počet dětí, které prochází tímto stavem, ještě vzroste. Už jen proto, že tato vzácná komplikace přichází se zpožděním několika týdnů po nákaze.
Jistá zákeřnost a nevyzpytatelnost stavu označovaného jako PIMS-TS (Paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2, PIMS-TS) neboli syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s covid-19 u dětí dokazují i statistiky. Až polovina dětí s tímto akutním onemocněním potřebuje umělou plicní ventilaci a zhruba 5 % musí být připojeno na extrakorporální membránovou oxygenaci – ECMO. „Většina dětí s PIM-TS vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče s nutnou monitorací životních funkcí a po zvládnutí akutního stavu je nutno tyto děti dlouhodobě sledovat ambulantně,“ popisuje Tomáš Zaoral, předseda Sekce intenzivní medicíny České pediatrické společnosti ČLS JEP a primář oddělení dětské intenzivní a resuscitační péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Děti s PIMS-TS potřebují intenzivní léčbu, i když byly původně zcela zdravé
Péče o děti, u nichž se vyskytne tato komplikace po prodělání infekce covid-19, je náročná a vyžaduje spolupráci několika oborů. Například na Dětském oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně bylo zatím hospitalizováno 7 dětí s PIMS-TS, poslední případ čtyřletého chlapce zde diagnostikovali před dvěma týdny. „Často tyto děti přichází 4-6 týdnů po mírně či bezpříznakově probíhajícím onemocnění covid-19 s vysokými několik dnů trvajícími horečkami, výraznými bolestmi břicha, vyrážkou, únavou. V laboratoři dominují velmi vysoké parametry zánětu, posuny v krevním obraze a také zn. poškození srdečního svalu. Změny často vidíme i na echokardiografii srdce. Často jsou přítomny výpotky v osrdečníku, hrudníku a břiše,“ přibližuje pediatr Tomáš Nečas, který působí na tomto pracovišti.
Tyto děti často stráví i více než týden na dětské JIP, potřebují časté kontroly srdce (EKG, ECHO), časté krevní odběry a trvalou monitoraci. „Ohledně léčby je nejzásadnější potvrdit diagnózu, což není často jednoduché, protože se jedná se o syndrom, a tedy o skládačku příznaků, které se vyskytují i u jiných onemocnění. Pokud potvrdíme diagnózu, tak v léčbě je nutné zahájit podávání imunoglobulinů (IVIG) kapačkou, případně kortikoidů a také léků na ředění krve, děti velmi často vyžadují i paralelně probíhající antibiotickou léčbu,“ dodává s tím, že toto onemocnění může probíhat i velmi dramaticky a pacient pak potřebuje intubaci, zavedení centrálního žilního katetru a další speciální péči, kterou poskytují specializované dětské kliniky.
Dopředu přitom není možné odhadnout, jaké dítě bude vyžadovat takto intenzivní péči, kterou jsou navíc schopny poskytnout jen některé velké nemocnice s dostatečným personálním i technickým zázemím. „Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi po covidu-19 představuje významný pediatrický problém. Od počátku pandemie bylo v ČR diagnostikováno již více než 400 dětí s tímto onemocněním. Jen na Pediatrické klinice 2. LF a FN v Motole jich bylo hospitalizováno téměř 100. A oproti akutní infekci SARS-CoV-2 se toto onemocnění obvykle objevuje u doposud zcela zdravých dětí,“ upozorňuje pediatr Jan David, který pracuje na jednotce intenzivní péče Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol, pečuje právě o děti s PIMS-TS a mimo jiné se podílel na vypracování doporučeného postupu České pediatrické společnosti ČLS JEP pro léčbu tohoto stavu.
Zatímco samotná infekce covid-19 se u dětí v naprosté většině případů obejde bez nutnosti hospitalizace, v případě PIMS-TS je situace přesně opačná. Hospitalizace je nutná vždy, protože hrozí srdeční selhání dítěte. „Obvykle je hospitalizace nutná na oddělení intenzivní péče ve větší (fakultní či krajské) nemocnici, kde je dostupná nejen resuscitační péče, ale i multioborový tým specialistů, kteří se na léčbě mohou podílet,“ dodává pediatr. „Pro většinu dětské populace covid-19 zřejmě není až tak velké nebezpečí, ale u určité části, u nás jsou to zatím stovky dětí, může způsobit vážné onemocnění, které může být i život ohrožující, vyžaduje intenzivní léčbu, relativně dlouhou hospitalizaci a může být spojeno s některými následky, zejména srdečními a neurologickými. Proto nelze covid-19 u dětské populace podceňovat. Jistě je potřeba k tomu problému přistupovat racionálně, nestrašit, ale nepodceňovat,“ shrnuje David.
Šíření infekce dětskou populací vede k nárůstu počtu případů PIMS-TS
Vlastní četnost výskytu PIMS-TS zatím není zcela jasná. I když se nejedná o častou komplikaci, vzhledem ke svém nevyzpytatelnosti a závažnosti, vyvolává obavy. „Výskyt této komplikace je uváděn různě mezi 0,5-4 procenta ze všech dětí nakažených infekcí covid-19. Z toho je nutno všechny hospitalizovat a 70-80 procent těchto dětí vyžaduje hospitalizaci na jednotce intenzivní péče,“ dodává primář Zavoral s tím, že pokud bude počet případů infekce covid-19 v populaci narůstat, tak lze očekávat i nárůst dětí hospitalizovaných s PIMS-TS. „To také znamená, že více dětí bude potřebovat intenzivní péči,“ přibližuje Tomáš Zaoral.
Nárůst počtu dětí postižených tímto syndromem očekává také Jan David: „Pokud roste počet pacientů s covidem-19 v populaci, lze předpokládat i nárůst dětí s PIMS-TS. Toto onemocnění se objevuje obvykle několik týdnů po nákaze koronavirem, v ČR jsou to nejčastěji tři týdny, ale časový odstup může být dva až šest týdnů.“
CDC: Očkování chrání děti i před PIMS-TS
Možné riziko výskytu PIMS-TS u dětí je možné snížit očkováním proti covid-19, jak potvrzuje nová studie CDC. Podle této analýzy vycházející z reálných dat získaných od července do prosince 2021 z celkem 24 amerických nemocnic o dětech ve věku 12 až 18 let, je podání dvou dávek vakcíny proti covid-19 účinným nástrojem, jak bránit výskytu této závažné komplikace. Konkrétně účinnost dvou dávek vakcíny Pfizer/BioNTech proti výskytu PIMS-TS byla 91%. „Podání dvou dávek vakcíny Pfizer/BioNTech je vysoce účinné jako prevence PIMS-TS u osob ve věku 12 až 18 let. Tyto závěry ještě více podporují doporučení očkování proti covid-19 pro všechny děti, které mohou být očkovány,“ konstatuje CDC s tím, že mladší děti ve věku 5 až 11 let mají vyšší riziko rozvoje tento závažné komplikace, tedy se jedná o další argument pro to, aby byly očkovány.
Podle American Academy of Pediatrics je v současnosti v USA očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny 8,6 milionu dětí ve věku 5 až 11 let, které tvoří 30 % z této věkové skupiny, u 22 % dětí pak byly podány dvě dávky očkovací látky. V Česku se však očkování mladších dětí rozbíhá velmi pomalu. Podle zjištění Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) má u nás v současnosti alespoň jednu dávku vakcíny pouze 6 % dětí ve věku 5 až 11 let. „Očkované děti mají významně snížené riziko infekce koronavirem. Proto jsou očkované děti také více chráněny před PIMS-TS. I když ochrana není stoprocentní, je to jediná cesta, jak je alespoň částečně ochránit,“ shrnuje profesor Lebl.