Zdravé plíce, mozek i klouby. Tak lze shrnout včerejší tematicky rozkročenou schůzi podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT). Europoslancům byl nejdříve představen návrh Evropské komise na doporučení Rady o prostředí bez kouře a aerosolů, následně proběhla přednáška o neurologickém zdraví a schůzi zakončili autoři studie o současných výzvách a příležitostech obezity v evropské populaci.
Čtvrtina obyvatel Evropské unie jsou kuřáci, přičemž elektronické cigarety používají tři procenta, o něco méně pak zařízení na zahřívání tabáku. Polovina kuřáků přitom s tímto zlozvykem začíná ještě před dovršením dospělosti. Jak známo, kouření nezpůsobuje zdravotní komplikace pouze jeho přímým uživatelům, nýbrž prostřednictvím pasivního kouření i všem v jejich aromatickém radiusu. Zkušenost s vystavením se tabákovému kouři či aerosolům z vapingu mají dokonce tři čtvrtiny Evropanů. Taková jsou data, která na včerejší schůzi SANT prezentoval ředitel pro veřejné zdraví, rakovinu a zdravotní bezpečnost při Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) Evropské komise, Antonio Parenti.
Ředitel pro veřejné zdraví, rakovinu a zdravotní bezpečnost při DG SANTE Antonio Parenti. Foto: Evropský parlament
Europoslance seznámil s návrhem na doporučení Rady o prostředí bez kouře a aerosolů, který Komise přijala minulý měsíc. Ve velkém se přitom opírá o Evropský plán boje proti rakovině.
Parenti připomněl, že první výrazná opatření proti kouření členské státy EU přijaly v roce 2009. Od té doby však trh doznal nemalých změn. „Na trhu jsou dostupné nové produkty a mají stoupající oblibu zejména mezi mladými lidmi,“ zhodnotil Parenti s tím, že národní státy sice přistoupily k omezení dopadů pasivního kouření, tyto politiky ale nejsou jednotné napříč všemi členskými státy EU.
Návrh samotný si klade trojí cíl. Prvním je ochrana Evropanů od pasivního kouření a aerosolů z elektronických cigaret a zahřívaného tabáku, a to jak ve vnitřních, tak venkovních prostorách. „Neexistuje žádná bezpečná úroveň vystavení se pasivnímu kouření,“ zdůraznil Parenti. Druhým cílem je „denormalizace“ tabákových a jiných produktů, odrazování od kouření a podpora jeho zanechání. Třetí cílem návrhu je přispět ke generaci bez tabáku, a to již do roku 2040.
Co se týče jednotlivých doporučení, kterými má být zmíněných cílů dosaženo, těch Parenti zmínil hned několik. Zahrnují osvětu veřejnosti o škodlivosti kouření či rozšíření působnosti zákazu kouření na další prostory, přičemž ředitelství doporučuje zvážit i zákaz například v autech, kde jsou děti a mladiství. Šéf sekce DG SANTE dále vyzval k vytváření národních strategií, které jsou v souladu s cíly návrhu, přičemž státy by měly svůj progres v této oblasti monitorovat a Komisi nejprve tři roky po implementaci a následně každých pět let reportovat výsledky svého snažení. „Doufám, že Rada rychle přistoupí k těmto doporučením a všechny členské státy je začnou rychle realizovat,“ dodal Parenti.
Neurologické choroby mažou roky zdravého života
Dalším z bodů na programu schůze SANT byla přednáška Claudia Bassettiho z Evropské rady pro mozek (European Brain Council, EBC) o neurologickém zdraví. I neurologická onemocnění, mezi které patří například Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, ale i méně závažné diagnózy jako jsou bolesti hlavy či závratě, představují velkou výzvu. Jenom v Evropské unii nějakou formou tohoto druhu onemocnění trpí asi 179 milionů osob. „Neurologické choroby jsou nejčastější příčinou zdravotního postižení,“ zdůraznil Bassetti a na grafu ilustroval předpokládaný vývoj ztracených let zdravého života (tzv. DALY) u lidí trpících nějakým neurologickým onemocněním. Podle prezentované prognózy bude v roce 2050 počet takto ztracených let dvojnásobný (téměř 600 milionů) oproti roku 1990 (přibližně 300 milionů), přičemž tato skutečnost souvisí zejména se stárnutím populace.
Neurolog Claudio Bassetti z Evropské rady pro mozek. Foto: Evropský parlament
Bassetti uvedl, že pečovat o zdraví mozku je nutné co nejdříve. „Pokud chceme zlepšit stav neurologického zdraví populace, musíme začít hned u novorozenců. Již tam začíná prevence pozdějších problémů jako je demence a podobně,“ řekl. Na zdraví mozku má přitom vliv prakticky všechno od kvalitního spánku, zdravé diety a fyzické aktivity, přes hlídání cholesterolu, krevního tlaku a vyhýbání se fyzickému poškození těla a jeho orgánů až po „institucionální“ úroveň, která zahrnuje mimo jiné edukaci, kvalitu životního prostředí či ekonomické a politické podmínky. „Toxické je i nadměrné používání médií,“ dodal Bassetti.
Vývoj zátěže neurologických onemocnění v letech 1990–2050 vyjádřených v DALY. Zdroj: Prezentace Claudia Bassettiho
V současnosti jsou co se týče neurologických onemocnění v platnosti tři iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO). Jsou to Komplexní akční plán pro duševní zdraví, Globální akční plán reakce veřejného zdraví na demenci a Mezisektorový globální akční plán pro epilepsii a další neurologické poruchy. Existují ale i iniciativy ryze evropské; ty se realizují nejčastěji v rámci programu Horizon Europe. „Apelujeme na to, aby se problematika neurologického zdraví stala nedílnou součástí evropských politik,“ dodal neurolog a vyzval k dalším investicím do výzkumu těchto onemocnění.
Regulace reklamy, daně i komunitní přístup
Po větší finanční podpoře do prevence a výzkumu volají i autoři studie na téma Současné výzvy a příležitosti v oblasti obezity, Maxime Moulac a Giovanni Carletti z Oddělení pro hospodářskou a vědeckou politiku a politiku kvality života.
Výzkumníci Maxime Moulac (vlevo) a Giovanni Carletti (vpravo) z Oddělení pro hospodářskou a vědeckou politiku a politiku kvality života. Foto: Evropský parlament
I ti na schůzi SANT nejprve nastínili neblahou situaci, v níž se státy Evropské unie na poli obezity ocitají. „Podle zjištění Eurostatu v roce 2019 trpěla 16,5 procenta dospělé populace EU obezitou a 36,2 procenta měla nadváhu. Znamená to, že váha je problémem pro více než polovinu populace,“ zhodnotili autoři studie s tím, že v posledních 50 letech se v Evropě incidence nadváhy a obezity více než zdvojnásobila.
Jde přitom o častou komorbiditu, která ročně způsobí smrt 1,2 milionu Evropanům. „Podle OECD obezita v letech 2020 až 2050 sníží délku dožití v Evropské unii průměrně o 2,9 roku,“ dodávají autoři. Zvyšuje se i hmotnost dětí – třetina jich má nadváhu a každé desáté je dokonce obézní, což bude mít vzhledem k zátěži, kterou mají tyto stavy na lidský organismus, velké dopady na zdravotnické systémy.
Co by tedy měla Evropská unie a členské státy udělat? Jednak je to mobilizace finanční podpory prevence a výzkumu obezity, přičemž některé již probíhají v rámci programů Horizon Europe či EU4Health. Na konto investic Moulac s Carlettim dodávají často zmiňovanou frázi, že jeden investovaný dolar do prevence ušetří v dlouhodobém horizontu dolarů šest.
Zapomínat by se ale nemělo ani na vytváření prostředí podporující zdravý životní styl a využívání dalších nástrojů, jako je označování potravin, omezení reklamy na nezdravé produkty či adekvátní nastavení daňové zátěže.
Dalším nástrojem, který autoři studie doporučují, je tzv. „komunitní přístup“ podobný francouzskému programu EPODE (Ensemble, Prévenons l’Obésité Des Enfants = Společně předejděme obezitě dětí), který míří na prevenci dětské obezity. Ve Francii byl spuštěn v roce 2004 a stal se jedním z nejúspěšnějších a největších projektů prevence obezity na komunitní úrovni v Evropě. „Komunitní přístupy zapojují místní komunity a partnerství veřejného a soukromého sektoru do boje proti obezitě prostřednictvím intervencí šitých na míru, které se zabývají jak environmentálními, tak individuálními faktory,“ vyzdvihují jejich přínos autoři studie.
Právě komplexní přístup je podle nich klíčový. „Nemůžeme pouze doporučovat, že lidé mají žít zdravě. Je důležité zasahovat na multidisciplinární úrovni, jinými slovy mít komplexní strategii včetně terapií, psychologické podpory, chirurgických zásahů, farmakoterapie a zlepšování schopností poskytovatelů zdravotní péče,“ dodali závěrem.