Léková soběstačnost je pojem, který poslední rok zaznívá z úst mnoha evropských politiků. K její realizaci ale dosud nebylo ani nakročeno (spíše naopak) a transkontinentální partnerství mezi Evropou a Asií tak zůstávají prakticky nedotčena. Potvrzuje to i jeden z posledních politických činů nyní již odešivšího nizozemského ministra zdravotnictví Ernsta Kuiperse, který podepsal se zástupci indické vlády memorandum o další potenciální spolupráci. Tento krok parlamentu vysvětlil v dopise, který napsal krátce před svou rezignací. Na celou situaci nyní upozornil zpravodajský web Euractiv.
Zvýšení domácí výroby léčivých přípravků a odstřižení se od dodavatelských řetězců v Asii má zřejmé výhody ve větší bezpečnosti dodávek i dohledu nad procesem výroby. Proti však stojí zejména důvody ekonomické i ekologické. A jelikož se dosud státy Evropské unie jednotně nerozhodly pro první možnost, zůstává při starém. V listopadu loňského roku pak nizozemský ministr zdravotnictví podepsal na okraj Světového fóra místní výroby v Haagu memorandum o záměru s indickým státním ministrem pro chemické látky Bhagwantem Khubou.
„Memorandum strukturuje možnou regulační spolupráci. Proběhla také jednání s agenturou EMA (Evropskou lékovou agenturou, pozn. red.). Ústřední roli v nich hrály možnosti za účelem posílení indického regulačního systému zorganizovat spolupráci s nizozemskými a evropskými lékovými agenturami… Bude rovněž projednána možnost vytvoření společné pracovní skupiny pro léčivé přípravky,“ stojí v dopise, který Kuipers adresoval v prosinci nizozemskému parlamentu a v němž popisuje důležitost spolupráce s Indií.
Důvod? „V Nizozemsku a Evropě jsme do značné míry závislí na mezinárodně činných subjektech na trhu, z nichž mnohé se nacházejí v Indii a Číně. Navzdory důležitým diskusím o strategické autonomii není Evropa v současné době soběstačná a v blízké době se soběstačnou ani nestane,“ stojí dále v dopise ministra Kuiperse, který krátce nato, přesněji v lednu 2024, podal rezignaci.
V dopise někdejší ministr dále zdůrazňuje, že dostupnost dostatečného množství kvalitních zdravotnických výrobků, včetně léků, vakcín a zdravotnických prostředků, jsou prioritou nizozemské politiky veřejného zdraví. Euractiv rovněž dodává, že Kuipers chtěl posílit sdílení poznatků mezi Indií a Nizozemskem, pokud jde o dohled, povolování uvádění na trh, hodnocení klinických výzkumů a problematická místa v dodavatelských řetězcích.
Kuipers se v dopise zabývá také tématy digitalizace, antimikrobiální rezistence (AMR) a změny klimatu. Bývalý ministr je přesvědčen, že pro zachování dostupnosti (i cenové) a kvality zdravotní péče je důležitá kombinace fyzické a digitální zdravotní péče. Příležitost ke spolupráci s Indií v této oblasti viděl díky tomu, co označil za její velký arzenál kvalitních pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Pokud jde o AMR, Kuipers uvedl, že tato problematika je prioritou spolupráce s Indií již od roku 2014 a plánoval v tomto směru korigovat tvorbu nového akčního plánu indické vlády proti antimikrobiální rezistenci.
Přestože se nabízí otázka, zdali se nyní – po Kuipersově rezignaci – podaří uskutečnit plány, na kterých ministr s Indy pracoval, Euractiv cituje bývalého ministrova mluvčího, který ubezpečil, že nizozemská politika, týkající se zlepšení dostupnosti a bezpečnosti dodávek zdravotnických výrobků, je stálá.