Distanční medicína se posouvá neustále vpřed a podle Norberta Schellonga, ředitele Nemocnice Havířov, dávno není pouze o sledování fyziologických funkcí na dálku. Kromě nemocí spojených s takzvaným vnitřním lékařstvím nově zasahuje i do pohybových aktivit a trauma onemocnění, využívá inteligentní software a pomáhá zachraňovat životy pomocí monitoringu přednemocniční fáze akutních pacientů. Je však třeba, aby pojišťovny pro telemedicínské výkony nastavily systém úhrad, míní Norbert Schellong.
Zpočátku se pomocí telemedicíny v Nemocnici Havířov prováděl zejména monitoring obézních pacientů. Ten byl následně rozšířen o pacienty, kteří se chystají na bariatrické zákroky a musí před operací splnit určitá kritéria. Tito pacienti budou navíc monitorováni až rok po operaci. Kromě váhy je sledována i jejich fyzická aktivita a další fyziologické funkce jako glykemie, krevní tlak, činnost srdce apod., a je tedy také patrné, jakým způsobem se u nich vyvíjí jejich přidružené, či primární nemoci.
„Zahrnuli jsme do monitoringu i nekompenzované diabetiky II. typu a celý systém rozšiřujeme i o pacienty pooperační po návratu do přirozeného prostředí, u kterých se snažíme o dodržování tzv. zásad ERAS (Early Recovery System), aby pacient po operaci z jednotky intenzivní péče byl co nejrychleji v rámci rekonvalescence v kondici,“ uvádí Norbert Schellong.
Zavedena byla také jedna z aktivit ryze nemocničních, čímž je monitoring přednemocniční fáze akutních pacientů pomocí napojení na zdravotní záchrannou službu. Fyziologická data, naměřená například v bytě pacienta nebo přímo na palubě vozidla, má k dispozici ve stejný okamžik i nemocnice.
„Tím získáváme náskok pět, deset ale i patnáct minut, než sanitka dorazí. Víme, kde se nachází, jaký typ pacienta veze, jaká rizika dle záchranářské kategorizace daný pacient má, jaké má EKG, saturaci, krevní tlak, a podobně. Tím pádem víme, na jaké oddělení pacient míří a celý urgentní příjem se tak na pacienta může nachystat,“ přibližuje Norbert Schellong pilotní program, který dnes využívá asi dvacítka nemocnic a krajských záchranných služeb.
Od rezervačního systému k umělé inteligenci
Do širší oblasti eHealth patří bezesporu i elektronické objednávání a rezervace na různá vyšetření. V Nemocnici Havířov je tento způsob objednávání možný téměř na všechny druhy ambulantních a diagnostických výkonů, čímže se eliminuje počet návštěv v nemocnici a čas zdravotníků. „Troufnu si říct, že v tomto ohledu jsme ze všech nemocnic asi nejdál. Hodně jsme to rozšířili a systém je stejný jako ten, který během pandemie nastavil stát pro očkování a testování. Díky tomuto systému, který mají všechny naše krajské nemocnice, se můžeme dnes třemi kliky z mobilu registrovat například na magnetickou rezonanci, anesteziologické vyšetření před operací, a podobně,“ konstatuje ředitel.
Nemocnice však jde ještě dál a stane se jednou z prvních, kde se v reálné praxi bude nasazovat start-up Carebot. Jedná se o robotický systém založený na umělé inteligenci, který výrazně navyšuje validitu diagnostiky z rentgenových snímků. V havířovské nemocnici bude předvyhodnocovat pneumonie, tedy plicní postižení tkáně. Podle Schellonga přinese Carebot velkou časovou úsporu radiologům, což bylo velkým tématem během pandemie covidu. Významné procento pacientů mělo totiž natolik postiženou plicní tkáň, že enormně zatížilo objemem výkonů právě skiagrafická a CT vyšetření a tím samozřejmě práci radiologů s jejich vyhodnocováním.
Nemocnice rozšiřuje distanční medicínu také o tzv. chronic disease management, čili péči o chronicky nemocné pacienty. Foto: Viera Fejo, Irma Kaňová
Další český start-up, jehož je Nemocnice Havířov součástí, je robotické rozpoznávání nemocničních nozokomiálních nákaz, neboli HAI. Software čte na dálku kontinuálně 24 hodin v nemocničním informačním systému veškeré zprávy u daného pacienta a dokáže z nich vyhodnotit, zda existuje riziko, nebo již vznik nozokomiální nákazy.
„Než jsme nasadili tohoto robota, byli jsme schopni identifikovat denně dva až tři případy. Dnes máme s jeho použitím každý den kolem pěti až sedmi takto podezřelých případů, přičemž úspěšnost tohoto robota je cca 80 i více procent. SW nám pomáhá zachytit procentuální záchyt HAI oproti minulým v reálnější míře a je třeba přiznat, že samozřejmě vyšší. Chceme jít ale touto cestou a eliminovat počty těchto případů zlepšením kvality procesů souvisejících s hospitalizací. Zreálnění míry záchytu, se kterým robot pomáhá, je jediná cesta ke zlepšení v této oblasti, protože riziko a vznik nozokomiální nákazy je bohužel problémem každé nemocnice a právě proto je tento robot vynikajícím řešením,“ zmiňuje Schellong.
Rozšíření telemedicíny do dalších oborů
Některým oblastem telemedicíny se havířovská nemocnice plánuje věnovat ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a Fakultní nemocnicí Ostrava. Jednou z nich je monitorování pacientů s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimer nebo Parkinson. Další novinkou je monitorace dolních končetin u traumatologických pacientů po operacích dolních končetin, cílem tohoto pilotu je efektivní rehabilitace pacientů.
„U pacienta budeme další dva až tři týdny po operaci monitorovat jak moc zatěžuje končetinu, jak efektivně dělá došlap, a podobně. Tím tedy telemedicína zasahuje i do pohybových aktivit, rehabilitace a trauma oboru. Zatím se specializovala spíše na kardiovaskulární oběhový systém a na nemoci spojené s takzvaným vnitřním lékařstvím. Toto je věc, která je jak u Čechách, tak v Evropě na začátku. Ale i u nás už tyto projekty fungují,“ konstatuje Schellong.
Díky dlouhodobé podpoře a dotačnímu programu Moravskoslezského kraje nemocnice rozšiřuje distanční medicínu také o tzv. chronic disease management, čili péči o chronicky nemocné pacienty. V plánu je zvýšení počtu monitorovaných kardiaků, ale také diabetiků prvního i druhého stupně. „Monitoring chceme rozšířit také i přibližně na sto nekompenzovaných hypertoniků náchylných k infarktu myokardu, budeme také rozšiřovat monitoring spánkové apnoe, tedy spánkových poruch, které jsou příčinou hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocnění. A to nejenom ve spánkových laboratořích v nemocničním prostředí, ale i domácím prostředí pacienta po více nocí. Data získaná z tohoto prostředí budou zároveň mnohem validnější,“ je přesvědčený Schellong.
Tělovýchovná ambulance Nemocnice Havířov společně s odborným ústavem v Metylovicích se hodlá pomocí telemedicíny věnovat také dětem, u kterých je z hlediska rodinné anamnézy riziko výskytu vrozených srdečních vad. Stejně tak se ambulance bude věnovat i dětem nemocným, zejména těm obézním, kterých neustále přibývá.
Pozitivní přístup
Z hlediska úhrad telemedicínských úkonů ředitel pozitivně hodnotí skutečnost, že během pandemie byla takzvané telekonzultaci přidána stejná bodová hodnota, jako kdyby pacient přišel do ambulance. „Je to určitě dobrý krok, je však třeba stanovit úhradové hodnoty i pro tu pravou telemedicínu, tedy vzdálenou diagnostiku a přenos fyziologických funkcí od pacienta k lékaři,“ upozorňuje.
Pojišťovny se již podle něj k telemedicínským programům hlásí, příkladem je RBP zdravotní pojišťovna nebo VZP a její aktivity v této oblasti. „Já doufám, že se blýská na lepší časy, byť je to za mě pořád strašně pomalé. Už nad tím nebádejme, ale pojďme to začít dělat,“ říká Schellong.
Zároveň nevnímá žádné významné legislativní omezení, kvůli kterým by telemedicína nemohla být prováděna přímo z úhradového systému. „Jsem velmi rád, že na ministerstvu loni vznikla pracovní skupina pro telemedicínu. Ta by nyní měla hlavně definovat a následně doporučit zdravotním pojišťovnám, které skupiny pacientů vidí stát jako vhodné a efektivní pro telemedicínu, a to jak z incidenčního, klinického a ekonomického hlediska. Pojišťovny by poté měly nastavit parametry, na jehož základě by se nastavil systém úhrady za každý jednotlivý výkon,“ vysvětluje.
Ministerstvo by mohlo dát také doporučení lékařským fakultám, aby telemedicínu zahrnuly do studijních programů jak po teoretické, tak i po praktické stránce. Jedním z průkopníků bude právě již zmíněná Ostravská univerzita, kde telemedicínský program bude zaveden do skript jak mediků, tak i ošetřovatelských oborů.