Ústavní stížnost (respektive správně návrh na zrušení části zákona), pod kterou se podepsalo 51 senátorů, poukazuje na nerovnosti v přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči, pokřivené prostředí v oblasti ekonomiky zdravotnictví či celkovou nepředvídatelnost úhradového systému. Stížnost vypočítává celou řadu dílčích problémů, které současný systém trápí, a pokud by jí Ústavní soud vyhověl v plném rozsahu, znamenalo by to rozbourání základů financování českého zdravotnictví. Na druhou stranu od roku 2018, kdy byla stížnost podána, došlo v systému k celé řadě změn, které některé výtky napravují. V lednu příštího roku navíc začne platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož se stížnost nejvíce týká. Ústavní soud již avizoval, že zváží, zda si vyžádá od předkladatelů stížnosti vyjádření, jaký vliv bude zmíněná novela na stěžovaný stav. Jak ale řekl Zdravotnickému deníku spoluautor stížnosti Ondřej Dostál, změna zapříčiněná novelou bude jen marginální. O tématu se mj. diskutovalo na na Summitu Ekonomika zdravotnictví, který pořádalo vydavatelství Media Network.
Jak hodnotíte novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění ve vztahu k ústavní stížnosti – mění se novelou něco z hlavní podstaty stížnosti?
Za předpokladu, že se Ústavní soud dotáže, zda novela zákona o veřejném zdravotním pojištění nějak změnila ústavní stížnost, bude odpověď, že ne, respektive zcela marginálně. Z věcí, které se ústavní stížnosti týkají, byl velmi drobně změněn proces vydávání seznamu výkonů s bodovými hodnotami, ale to na argumentaci před Ústavním soudem nic nemění.
Svým způsobem je zajímavé beneficium pro pacienty, kteří potřebují nákladné léky na vzácná onemocnění. Těmto pacientům a také odborným společnostem byla v této oblasti umožněna procesní účast v řízení před SÚKL, kam mohou vnášet svoje zkušenosti a potřeby, zkrátka se účastnit řízení a za určitých okolností dokonce brojit proti rozhodnutí, které považují za nesprávné, odvoláním. To je ale možné jen v úzké oblasti léků na vzácná onemocnění, avšak z důvodů blíže neurčených ministerstvo neumožnilo účast pojištěnců a odborných společností i u ostatních léků, z nichž mnohé jsou taktéž život zachraňující, nákladné a v tuto chvíli svázané přísnými podmínkami úhrady, které některé pacienty vyřazují z léčby. V této jediné oblasti tak bude možné vyjádřit se pro Ústavní soud, že pokud regulátor sám uznal účast pacientských sdružení v řízení jako žádoucí, posiluje to naši tezi, že ve správním řízení by měl vystupovat každý, kdo je rozhodnutím dotčen, a ne jen omezený okruh, který bývalý legislativec vymezil na zdravotní pojišťovny a farmaceutické společnosti.
Nezakládá tak nová právní úprava určitý typ nerovnosti?
To je správný argument, to je můj názor. Nová právní úprava založila nerovnost mezi pacienty, kteří potřebují léčbu orphan lékem a mohou vystupovat v řízení o jeho úhradě, a pacienty třeba s běžnější formou rakoviny, kteří v řízení vystupovat nemohou.
Budete navrhovat zrušení?
Už v původní ústavní stížnosti v roce 2017 jsme navrhovali zrušení ustanovení, které omezuje účast ve správním řízení před SÚKL pouze na držitele rozhodnutí o registraci a zdravotní pojišťovny. Argumentujeme tím, že obecným pravidlem správního řádu je, že se účastní všichni, kdo mohou prokázat, že jsou výsledkem dotčeni, což pacienti velmi silně jsou.
Nestačí, že pacienti během správního řízení posílají stanoviska?
Rozdíl mezi tím poslat stanovisko, kterým se nikdo nemusí zabývat, a účastenstvím v řízení, je poměrně významný.
Máte informace o tom, že si Ústavní soud už doplnění stanoviska od senátorů vyžádal?
Nemám.
Pokud by si Ústavní soud vyžádal doplnění, existuje obvyklá doba, kolik času na to poskytne?
Lhůta bude patrně velmi krátká, třeba týdenní či dvoutýdenní, a věřím, že brzy na to by Ústavní soud mohl rozhodnout.
-red-
Příspěvek Novela zákona 48 bude mít na ústavní stížnost jen marginální vliv, říká Ondřej Dostál pochází z Zdravotnický deník