Radiodiagnostika je jedním z dlouhé řady segmentů, které se letos v dohodovacím řízení s největší pravděpodobností s plátci nedomluví. Pokud přitom bude v příštím roce uplatněn nulový nárůst úhrad tak, jak to navrhly zdravotní pojišťovny, paradoxně se to zřejmě nejvíce podepíše na oblasti, kterou se nyní ministerstvo zdravotnictví snaží tlačit vpřed – totiž na digitalizaci. „Jako osoba zodpovědná za rozpočet bych nyní měl okamžitě vypnout všechny počítače a vytáhnout psací stroje,“ konstatuje předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca.
V letošním dohodovacím řízení se zatím povedlo uzavřít dvě dohody, a to v segmentu ambulantní gynekologie a stomatologie. Další segmenty ještě mají možnost dohody uzavřít, přičemž závěrečné kolo jednání je naplánováno na 20. června. Manévrovací prostor je ovšem minimální. Vláda totiž uložila ministru zdravotnictví, aby úhradová vyhláška pro příští rok zachovala vyrovnané hospodaření veřejného zdravotního pojištění. Podle dat analytické komise přitom budou příjmy systému v příštím roce růst o necelých pět procent, ta ale podle pojišťoven vesměs spolknou mandatorní výdaje. Výsledkem je nabídka průměrného meziročního růstu o nula procent.
Téměř nulová naděje najít shodu je i v radiodiagnostice, která je ve společném segmentu s laboratořemi. „Náš první návrh odpovídal narovnání faktického poklesu úhrad za několik let zpátky, respektive podílu na „koláči“ (tedy meziroční nárůst o 20 procent, pozn. red.), druhý návrh byl pouze promítnutí inflace (tj. 10,7 procenta, pozn. red.). Základním principem měl být rovný přístup ke všem našim modalitám. V návrhu jsme také chtěli částečné zohlednění nákladů digitalizace,“ popisuje Petr Máca (návrhy plátců i poskytovatelů jsou k dispozici zde).
A protože radiodiagnostika nepatří mezi ministerstvem preferované obory (byť, jak upozornila Česká lékařská komora v zápise ze svého květnového zasedání, přišlo ministerstvo s návrhem na deregulaci nákladů na zobrazovací metody a nukleární medicínu v nemocnicích), dostal segment nabídku na nulový meziroční růst – což v praxi znamená pokles jednotkových cen.
Vzhledem k tomu, že jsou navrhovány zálohové platby ve výši 106 procent úhrady v roce 2023, lze podle České lékařské komory dovodit, že na úrovni individuálních poskytovatelů je patrně počítáno i s meziročním poklesem úhrad za stejnou produkci tak, aby bylo za nulového meziročního nárůstu nákladů na segment zajištěno, že z vyčleněných prostředků bude uhrazeno i meziroční navýšení produkce (podle Svazu zdravotních pojišťoven stoupla produkce laboratoří mezi roky 2023 a 2024 o 6,9 procenta).
„Pokles úhrad ve vztahu k výkonu jsme nemohli akceptovat. Došli jsme tedy ke shodě v tom, že s limity danými usnesením vlády nelze nalézt průsečík. Nabídka nulového nárůstu znamená pracovat za méně peněz – kdo má stabilní obrat, dostane nominálně méně. Dopady si netroufneme odhadnout, protože pokles jednotkových cen s nárůstem nákladů nejdou dohromady. Mohu mluvit za naše zařízení: stop investicím a zmrazení mezd. Ekonomiku může udržet jen růst produkce, který ve vyžádaném komplementu dost dobře nejde,“ popisuje Petr Máca.
Bez možnosti čerpat dotace na digitalizaci
Ambulantní radiologové se také v rámci dohodovacího řízení pokusili opětovně zohlednit v úhradách elektronizaci radiodiagnostických služeb, tedy například přenos snímků – bohužel ale bez výsledku, a to přesto, že téma je na ministerstvu zdravotnictví velmi aktuální (psali jsme například zde).
„My digitalizací umíme efektivně šetřit náklady, zcela běžně právě radiologie byla oborem, který ostatní učil počítače používat. Jsme „žádanou nevěstou“ pro digitalizaci kvůli sdílení snímků. Toto umíme dávno, ale je to drahé. A zatímco nemocnice na podobné věci čerpá různé dotace, my si to musíme zaplatit. Potřebujeme proto náklady propsat do cen výkonů, nebo jít cestou paušálních bonifikací za digitalizaci. Jako osoba zodpovědná za rozpočet bych totiž nyní měl okamžitě vypnout všechny počítače a vytáhnout psací stroje,“ popisuje současný stav Petr Máca.
Výsledky dohodovacího řízení tak budou mít na digitalizaci v radiodiagnostice rdousící efekt. „Jenom za naše zařízení: nezvládneme pro příští rok jakékoliv další kroky v digitalizaci, které budou znamenat nové náklady,“ dodává Máca.
Když jsme přitom u digitalizace, život ambulantním radiologům ztrpčuje také neexistence jasných pravidel a právního prostředí.
„Například volá lékař, že potřebuje poslat snímky, já ale nemám nikde potvrzené, že s tím souhlasí pacient. Jsme také žádanou nevěstou pro distribuci výsledků a nálezů z vyšetření, ale jen my známe asi čtyři různé platformy, přičemž musíme pracně hledat, co kdo používá. A opět nejsou známé legislativní limity, kolem autorizací je chaos, což vede dokonce i k nevyslyšenému požadavku na poslání výsledků nechráněným mailem. Pro nás je ale asi nejhorší nepředvídatelnost systému a nestabilita požadavků. Vymýšlí se složité systémy a přitom se nepoužijí již existující,“ uzavírá Petr Máca.