Náklady na nové léky raketově porostou. Jak to ufinancovat?

2 days ago

Náklady na inovativní léky stále stoupají, proto je logicky nutné hledat i co nejefektivnější cesty k jejich financování. Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví o tom hovořil ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal.

Ve své přednášce upozornil Doležal na to, že stále roste podíl nákladů na centrové léky, tedy léky, které mohou být používány pouze ve specializovaných centrech. Jejich podíl vzrostl v období let 2019 až 2024 o 9 procentních bodů a dnes je už na 43 procentech celkových nákladů na léky. „A tento podíl stále poroste, což je logické, protože 9 z 10 nových léků se zařazuje do centrového budgetu,“ poznamenal.

Růst podílu nákladů na centrové léky. Zdroj: SÚKL/prezentace Tomáše Doležala

Obrovský inovační potenciál

Zároveň zmínil, že velkým tempem roste i počet pacientů v centrové péči. „Musíme si uvědomit, že dnes jde už o 150 tisíc pojištěnců. To znamená, že už to není nějaká velice omezená skupina pacientů, ale velká skupina, která dále poroste,“ řekl Doležal s tím, že s růstem počtu pacientů logicky rostou i celkové náklady na centrovou péči. „Dynamika nárůstu je dvojciferná a je dobře, že úhradová vyhláška většinou také nastavuje dvojciferný nárůst,“ dodal.

Jeden z panelů summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví 2025. Zleva ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, výkonná ředitelka Innova Healthcare Markéta Hellerová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár, moderátor diskuse a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka a 2. LF UK Filip Rob a vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP Jan Šoupal.

Za klíčový Doležal označil další fakt. „Náklady na jednoho pojištěnce v centrové péči nám dlouhodobě už pátým rokem stagnují, zůstávají kolem 270 tisíc korun ročně,“ popsal. A ve svém vystoupení vypíchl i fakt, že roste počet molekul. „Mezi lety 2021 až 2024 přišlo do centrové péče téměř 70 nových účinných látek, což představuje obrovský inovační potenciál,“ řekl.

Hledat inovativnější schémata

„U lékových úhrad se snažíme vystačit si se čtyřmi regulační mechanismy,“ upozornil Doležal s tím, že se jedná o:

princip nejnižší ceny neplacení za něco, co je stejné – s užitím vyhlášky o referenčních skupinách princip „value for money“, tedy hodnocení efektivnosti zdravotnických intervencí a smluvní ujednání, tedy snaha zdravotních pojišťoven vyjednat si nejnižší přijatelnou možnou cenu tak, aby ta léčba byla ještě dostupná. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na summitu potvrdil, že digitalizace zdravotnictví podle něj bude revoluční změnou.

„Hlavně u poslední jmenované oblasti se s příchodem moderních terapií bude potřeba zamyslet nad tím, jestli nám současná schémata stále ještě vystačí, anebo se budeme muset pouštět do nějakých trošku jiných, inovativnějších. Protože na trh často přichází léky, které mají vysokou medicínskou potřebu, ale ne vždy mají dokonalá data,“ dodal k tomu Doležal.

Soustředit se na data z reálné praxe

Jak vidí ředitel Value Outcomes aktuální cestu inovací? „Dnes Státní ústav pro kontrolu léčiv docela dobře dělá HTA (hodnocení medicínských, sociálních, ekonomických a etických dopadů používání zdravotnických technologií – pozn. red.), docela dobře, i když samozřejmě ne ideálně, funguje individuální přístup přes paragraf 16 a docela dobře fungují risksharingová finanční schémata. Ale myslím si, že musíme náš horizont rozšířit a podívat se více dopředu, více dělat horizon scanning (kontinuální sledování a vyhodnocování trendů s výhledem do vzdálenější budoucnosti – pozn. red.) a nebýt překvapení novými terapiemi,“ řekl na summitu.

Zleva moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Ondřej Felix.

Za klíčové označil Doležal práci s daty z reálné praxe a z vykázané péče. „O to se musíme pokusit zejména před tím, než přijdou moderní terapie. Musíme si sáhnout pro data z reálné klinické praxe a nastavit platební mechanismy na reálných výsledcích, na tom, jak pacienti profitují. Protože doposud jsme si toho bohužel na terapiích, které tu byly doposud, moc nevyzkoušeli,“ řekl Doležal.

Kýžená legislativní změna

Za důležitou očekávanou změnu, která má nastat v letošním roce, označil Doležal to, že Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) má začít zveřejňovat otevřená data k centrové péči. „Abychom se mohli podívat, jak vlastně ÚZIS predikuje počty pacientů, epidemiologii, nové indikace a úspory. Protože každý rok je pro nás trošku překvapením, jak ty indexy dopadnou, a i z debat s odbornými společnostmi vím, že ne vždy jsou zhodnoceny všechny faktory,“ poznamenal Doležal.

Témta jako umělá inteligence nebo digitalizace zajímala opravdu každého. Plný sál pražského hotelu Fitzgerald.

Ten také ocenil, že moderní terapie vstupující do systému cestou vysoce inovativního léčivého přípravku, které dnes ze zákona nehodnotí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), bude SÚKL na návrh zdravotních pojišťoven rozšiřovat o nezávislé HTA hodnocení přidané hodnoty terapie, pokud bude schválena navržená novela zákona 48, tedy zákona o veřejném zdravotním pojištění (tu již schválila Sněmovna a očekává se, že v platnost vejde od začátku příštího roku – pozn. red.). „Potom bude otázka diskusí mezi výrobci a plátci, jak nastavit start kritéria a stop kritéria a jak v čase rozložit financování,“ doplnil.

Žádná raketová věda

U výkonů a zdravotnických prostředků ocenil Doležal postupné vylepšování metodiky. „Kredit patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, která pečuje o katalog zvlášť účtovaného materiálu a už několik let se do této oblasti snaží dát nějaký řád v tom, jaká pravidla a jaké požadavky na hodnocení inovativních zvlášť účtovaných materiálů mají být,“ řekl Doležal a pochválil VZP v této oblasti i za pokus kategorizace podle míry inovace.

Do diskuzí v kuloárech se zapojil i místopředseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny a předseda správní rady VZP Tom Philipp.

Za pozitivní považuje ředitel Value Outcomes také fakt, že se v novele zákona 48 alespoň částečně upravuje požadavek na podklady k výkonu. „Tak, že součástí návrhu zařazení nebo změny výkonu s bodovou hodnotou bude vždy analýza ekonomických dopadů návrhu. Bohužel dnes to tak jako není. Když se podíváte do žádostí, tak z některých ekonomických kalkulací by se vám chtělo brečet. Nejradši mám větu ‚Nebude mít neutrální dopad‘,“ poznamenal.

„Musíme se vždy minimálně pokusit odhadnout, kolik bude pacientů, jaké budou náklady, a pronásobit to mezi sebou. Díky datům ÚZIS a pojišťoven to není žádná raketová věda,“ uzavřel Tomáš Doležal.

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.

Jeden z panelů summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví 2025. Zleva majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor summitu Tomáš Cikrt, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Ondřej Felix. Zleva moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň a ředitel odboru zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Štěrba. Publikum summitu, který se odehrál v prostorech Hotelu Fitzgerald Praha. Ředitel Národního centra elektronizace zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví Petr Foltýn mluvil na summitu o časovém plánu digitalizace tuzemského zdravotnictví. Zleva předseda České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie ČLS JEP, proděkan pro vědu a výzkum Lékařské fakulty Ostravské univerzity Ondřej Volný, náměstek hejtmana Plzeňského kraje Tomáš Soukup a majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina, šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor summitu Tomáš Cikrt a ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch. Diskuze v kuloárech summitu.
Otevřít článek