Zdravotní pojišťovny před dalším kolem dohodovacího řízení, které má proběhnout tento týden, rozesílají zástupcům segmentů své návrhy na úhrady pro příští rok. Lékárníci, kteří obdrželi návrhy plátců včera, jsou přitom značně rozladěni. Zatímco VZP nabízí drobné navýšení, Svaz zdravotních pojišťoven přichází s nulovým nárůstem. To je podle lékárníků políček poskytovatelům lékárenské péče a jednání tak směřuje k nedohodě.
„Je to nedůstojné a až nemravné. Ze strany zdravotních pojišťoven je to špatný signál nejen k poskytovatelům lékárenské péče a lékárníkům, ale je to i políček všem majitelům lékáren, že za to, co dělají pro pacienty, nedostanou navíc vůbec nic, případně směšných 40 haléřů navíc za výdej léku na položku. Směřujeme tedy k nedohodě,“ uvádí zástupce segmentu v dohodovacím řízení a prezident Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Lékárníci už dříve za svůj segment návrh, aby v příštím roce byla úhrada signálního kódu za položku 21 korun a za digitalizaci listinného receptu 16 korun. V rámci fondu malých lékáren by pak lékárníci chtěli podporu ve výši 50 milionů korun a ve fondu pohotovostních lékáren s režimem 24/7 10 milionů korun.
Nyní konečně přišli se svým návrhem i plátci. VZP lékárníkům navrhuje úhradu za signální kód ve výši 18,40 Kč a 14 Kč za převedení listinného receptu do elektronické podoby, a to nejpozději 150 dnů od hodnoceného období. V případě dohody pak VZP nabízí fond na podporu lékáren v oblastech potenciálně ohrožených nedostupností lékárenské péče ve výši 48 milionů s tím, že kritéria by byla dohodnuta a zveřejněna do konce září. Na bonifikace za non-stop pohotovostní režim by pak mělo být vyčleněno 10 milionů s tím, že bonifikováni budou ti, kdo splní podmínky a budou v evidenci SÚKL k 31. říjnu tohoto roku.
Svaz zdravotních pojišťoven přišel s ještě o něco nižším návrhem – 18 Kč za signální kód a 13 Kč za digitalizaci listinného receptu. Nad tento rámec pak nabízí bonifikaci na podporu místní a časové dostupnosti za podmínek a rozsahu jako v letošním roce (což je stejná výše, jakou navrhuje VZP). V souhrnu: jde o totožné úhrady, jako jsou v tomto roce.
Studená sprcha
„Nedošlo k žádné valorizaci, přitom je tu inflace, zdražení pohonných hmot a energií. Návrh je studená sprcha. Směřujeme tedy k tomu, že příští rok budou příjmy daleko nižší. Do toho nesmíme zapomenout, že tam jsou revize cen a úhrad, které dále snižují ceny léků. Není tu tedy argumentem, že by pacienti spotřebovávali více léčiv nebo že by si v době, kdy začínají enormně šetřit, si kupovali více léků. I z hlediska preventivních programů a potravních doplňků, které jsou certifikované pro lékárny, dojde k poklesu tržeb. Přitom ministerstvo zdravotnictví chce preventivní programy posilovat,“ pozastavuje se Hampel.
Ten také připomíná, že už loni chtěli lékárníci pro tento rok za signální kód 19 korun, což by odpovídalo šestiprocentnímu nárůstu platů zdravotníků. Dostali však o korunu méně, a výsledkem je, že z hlediska výše platů a mezd jsou lékárníci stagnující profesí.
Návrh 21 korun za signální kód, který předložili lékárníci, by znamenal růst o 270 milionů. „Máme to plně podloženo argumenty, rostoucí inflací, rostoucími mzdovými nároky a cenami energií. Navýšení o 40 haléřů znamená růst kolem 40 milionů, tedy šestkrát méně. Proto je podle nás návrh pojišťoven mimo mísu. Jsem ochoten ještě jednání s pojišťovnami vést, ale na úrovni lidí s vysokoškolským vzděláním. Určitě prostor ke korekcím z mé strany bude, ale ne příliš,“ dodává Hampel, který připomíná, že signální kódy tvoří zhruba sedm až deset procent příjmů lékáren.
Jednání, které je naplánované na středu, tak podle něj směřuje k nedohodě. Na druhou stranu by ale Hampel ještě chtěl otevřít téma cenového předpisu. Ten sice není součástí dohodovacího řízení, lékárníci ale apelují, aby alespoň formou zápisu bylo zmíněno sjednocení výše přirážky na obaly, monokomponentní suroviny a směsi na 25 procent. K tomuto návrhu zatím lékárníci vyjádření plátců nedostali, takže by o věci chtěli na jednání jednat.