Spolková vláda Olafa Scholze (SPD) připravuje plán pro řešení nedostatku léků. Německé lékárny opakovaně upozorňují, že se prohloubily problémy se zásobováním a dostupností celé řady léčivých přípravků jako jsou dětské sirupy proti horečce, blokátory žaludeční kyseliny, sirupy proti kašly nebo léky na snížení krevního tlaku, uvedl odborný deník Deutsches Äzrteblatt.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) představil plán na legislativní změny, které by měly účinně řešit akutní nedostatek některých léků. Tento nedostatek se v posledních týdnech prohlubuje a lékárny musí pacientům nabízet alternativy, které ovšem nemusí každému vyhovovat tak jako původní přípravek.
Hlavní změna se má podle Lauterbacha týkat zákona o veřejných zakázkách. Cílem je rozšířit dodavatelské řetězce tak, aby se snížila závislost na jednotlivých výrobcích. „Zdravotní pojišťovny by již neměly být nuceny k nakupování léků a účinných látek od těch výrobců či distributorů, kteří je dodávají za nejnižší ceny,“ uvedl spolkový ministr zdravotnictví. Podle něho systém nemůže být nastaven tak, „abychom kvůli pár ušetřeným centům na účinných látkách riskovali, že jimi nebudeme schopni zásobit obyvatelstvo“.
Největší německá lékařská asociace Marburger Bund plány spolkového ministerstva zdravotnictví uvítala. Její předsedkyně Susanne Johnaová ovšem vyzvala k dalším krokům. Podle ní totiž jen navrhovaná změna legislativy nestačí. „Potřebujeme, aby se zpět do Evropy přesunul mnohem větší objem výroby důležitých léků, léčivých přípravků či účinných látek,“ uvedla Johnaová pro Deutsches Ärzteblatt.
Závislost na Indii a Číně je nepřijatelná, tvrdí odborníci
Johnaová připomněla, že nejproblematičtější je závislost Evropy na dovozu těchto látek z Indie a Číny. „Je to nepřijatelné. Vyzýváme proto spolkovou vládu, aby společně s výrobci léků projednala možnosti relokace výroby účinných látek a léčivých přípravků,“ dodala předsedkyně Marburger Bundu.
Německá lékařská komora pak upozornila, že v souvislosti s nedostatkem léků nelze zapomínat na tlak na snižování výrobních nákladů, kterému v minulosti výrobci léků čelili. Aby ušetřili, začali se ve velkém spoléhat na přesun výroby hlavně do Asie. Pokud ale dojde k narušení dodavatelských řetězců, jako se to stalo během covidové krize, problém se zásobováním a dostupností léků byl na světě.
Zdravotní pojišťovny považují za důležité, aby farmaceutický průmysl byl opět schopen spolehlivě dodávat všechny léky, po kterých existuje poptávka. „Je ale velkou otázkou, zda nadnárodní farmaceutické společnosti skutečně změní své výrobní procesy jen proto, že v Německu dostanou za léky vyšší ceny. Úplně nejhorší by bylo, kdyby se výroba vrátila kompletně do Německa, zůstaly vysoké ceny léků, ale (ne)spolehlivost dodávek by zůstala stejná jako nyní,“ uvedl mluvčí Národní asociace zdravotních pojišťoven Florian Lanz.
Nedostatek léků dopadá na každého pátého Němce
Podle průzkumu Spolkového svazu výrobců léčiv (BAH – Bundesverband der Arzneimittelhersteller) již potíže s nedostatkem léků pociťuje kolem 18 procent Němců. Úzká hrdla v dodávkách jsou pro lékárny nepříjemná, protože někdy musí léčivé přípravky pacientům připravovat samy. A to je pro ně časově náročné, a tedy nákladnější.
Spolkový institut pro léky a léčivé přípravky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) v současné době eviduje asi 300 hlášení o problémech v zásobování s přibližně 100 tisíci v Německu schválenými léky.
Ale i tento úřad pacienty uklidňuje. „Úzké hrdlo dodávek konkrétního léku nemusí nutně znamenat úzké hrdlo v zásobování léky obecně,“ zdůraznil BfArM. Podle něho prý nehrozí akutní zhoršení zásobovací situace léky v Německu. A to právě z důvodu existence účinných alternativ, a úřad eviduje jen deset případů, kdy na trhu chybí konkrétní účinná látka.
Vinu na současném stavu podle řady expertů nese především globalizace produkce léků. Studie Asociace výzkumných farmaceutických společností totiž uvádí, že přibližně 68 procent výrobních míst pro účinné látky určené pro Evropy, leží mimo Evropu, a to zejména v Asii. Ta je totiž z hlediska výrobních nákladů nesrovnatelně lacinější.