Závislost Německa na Číně ve výrobě léků je příliš vysoká. Úkolem Německa tak je se jí co nejdříve zbavit. A to nejen na základě zkušenosti s dopady koronavirové pandemie a narušení dodavatelských řetězců. Odborníci vidí problém také v geopolitickém riziku, které roste v důsledku stupňujícího se napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, respektive Západem, jak uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
„Německo by nemělo být závislé na zemích, které nesdílejí německé hodnoty,“ citoval výkonný ředitel spolku Pro Generika Bork Bretthauer německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou (Zelení). Apeloval tak na vysokou závislost Německa na dodávkách účinných látek z Číny, které jsou nenahraditelnou součástí léků přicházejících na německý trh.
„Ve skutečnosti ale na takových zemích závislí jsme,“ pokračoval Bretthauer s tím, že závislost Německa na Číně je doslova fatální v případě antibiotik. Právě Čína spolu s Indií jsou země, jejichž podíl na importu léčivých, respektive účinných látek do Evropy je největší.
Pandemie i geopolitika
Závislost nejen Německa, ale celé Evropské unie na dovozu těchto látek z Číny, se ukázala jako problematická po propuknutí pandemie koronaviru. Riziko takového stavu si uvědomoval už tehdejší spolkový ministr zdravotnictví ve vládě Angely Merkelové Jens Spahn (CDU).
Jenže riziko narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie a následných lockdownů není jediné, před kterým němečtí odborníci nyní varují. Vzhledem k mimořádně vysokému napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem se totiž zvyšuje i geopolitické riziko, že by Západ mohl být od dodávek z Číny odstřihnut, což by mohlo mít podobné následky jako konflikt na Ukrajině v případě zásobování energiemi (zejména zemního plynu) z Ruska.
Generální ředitel firmy Pro Generika Peter Stenico zdůraznil, že se německá závislost na Číně v oblasti farmaceutického průmyslu týká především genericky vyráběných antibiotik a léků pro léčbu vysokého tlaku. Stenico vidí problém zejména v tom, že mnoho německých výrobců spolupracuje pouze s jediným čínským dodavatelem účinných látek.
Nelze hledět jen na cenu
Německo, ale i celá Evropa podle Stenica jen sklízí plody dřívějšího téměř plného spoléhání se na příznivou cenu, za kterou bylo možné generika na základě dodávek z Číny vyrobit. „Šanci dostane pouze výrobce, který dokáže léky vyrobit nejlaciněji. A to je možné pouze za předpokladu, že si výrobce zajistil spolehlivý dodavatelský řetězec,“ uvedl Stenico pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Generální ředitel Pro Generika připomněl, že výroba antibiotik v Evropě je asi desetkrát dražší než v Číně. Proto do budoucna nesmí při volbě dodavatelských řetězců záležet pouze na ceně, musí rozhodovat také otázka zabezpečení dodávek léků na německý, respektive evropský trh.
Podobný názor prezentoval také generální ředitel společnosti EuroAPI Kai Rossen. Upozornil, že cenový rozdíl mezi výrobou v Evropě a Číně je v řádu jednotek centů při přepočtu na jednotlivé tablety. Z makroekonomického hlediska je podle něho proto zcela iracionální říkat „abychom tyto centy ušetřili, v Evropě už léky nevyrábíme a místo toho raději zakládáme složitý dodavatelský řetězec“. Rossen rovněž upozornil, že případná invaze Číny na Tchaj-wan by měla na nabídku léčiv v Evropě „katastrofální dopad“.
Odpovědnost nesou politici i firmy
Tim Rühlig z Německé rady pro zahraniční vztahy připomněl, že Čína si je své pozice vůči Evropě velmi dobře vědoma. A snaží se ji všemi prostředky posilovat, hlavně skrze investice do kritických společností. „Odpovědnost za snížení závislosti na Číně ve farmaceutickém sektoru nyní leží na politicích a firmách,“ řekl Rühlig podle deníku Deutsches Ärzteblatt. Také on se vyslovil pro co nejrychlejší snížení této závislosti.
Podle Kaie Rossena by to nemělo být nezvládnutelné. Evropa má podle něho dostatek výrobních kapacit i znalostí, aby v nejbližší budoucnosti mohla vyrábět mnohem více léků. „My jako farmaceutický průmysl můžeme udělat více, ale musí to mít i politickou oporu,“ řekl.
Rossen odkazoval na Spojené státy, kde byly za bývalého prezidenta Donalda Trumpa nastaveny štědřejší dotace pro farmaceutický průmysl. „O Trumpovi si můžeme myslet, co chceme, ale faktem je, že rozpoznal problém závislosti na Číně a vynaložil spoustu peněz na posílení produkce základních chemikálií v USA,“ dodal Rossen.