Nedostatek zdravotnického personálu je problém, který se netýká pouze České republiky. Dlouhodobě jím trpí také Německo. Nejpalčivější je situace v německých nemocnicích, ale dotýká se také dalších oborů zdravotní a ošetřovatelské péče. Německo se proto chtě nechtě bude muset spolehnout na zahraniční pracovní sílu. Shoduje se na tom celá řada německých profesních organizací, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Zdravotníci tak reagují na odhalení, podle něhož se někteří členové politické strany AfD (Alternative für Deutschland) účastnili schůzky, na níž se vážně hovořilo o repatriaci německých občanů, kteří mají imigrační pozadí.
Internacionalita neboli mezinárodnost je v německých nemocnicích naprosto zásadní a životně důležitá. O tom je přesvědčen předseda německé Asociace univerzitních nemocnic (VUD – Verband der Universitätsklinika in Deutschland) Jens Scholz, který je zároveň ředitelem Univerzitní nemocnice ve Šlesvicku-Holštýnsku.
A právě ve službách této kliniky pracuje více než tisícovka zahraničních pracovníků ze 120 zemí světa. O zahraniční kvalifikované pracovníky a o výměnu zkušeností se zahraničními pracovišti se rovněž opírá tamní výzkum. „Také to je jeden z důvodů, proč se připojujeme k protestům proti pravicovému extremismu,” cituje Scholze odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Zahraniční pracovníci jsou životně důležití
Bez zahraničních pracovníků se německé zdravotnictví, a zejména tamní nemocnice, již řadu let neobejde. A situace se v nejbližších letech nijak nezmění, nedostatek domácích lékařů a zdravotnického personálu se bude spíše ještě několik let zhoršovat. Tuto situaci si uvědomuje a zdůrazňuje stále větší počet německých profesních spolků a organizací. Zahraniční zdravotničtí odborníci jsou pro Německo zkrátka životně důležití.
Jens Scholz v souvislosti s probíhající kauzou politické strany AfD zdůraznil, že „je načase se hlasitě ozvat”. Scholz totiž v nárůstu pravicového extremismu vidí mimo jiné riziko právě pro německé zdravotnictví. “Musíme se tomu jasně postavit, než se zahraniční výzkumníci, lékaři či zdravotní sestry budou muset sami sebe ptát, zda vůbec ještě chtějí do německých zdravotnických zařízení přijet pracovat,” řekl dále Scholz.
Několik lékařských organizací minulý týden zveřejnilo výzvu proti pravicovému extremismu, mezi nimi i VUD nebo Asociace lékařských fakult (MFT – Medizinische Fakultätentag). Obě organizace zastupují 36 univerzitních nemocnic a 39 lékařských fakult v Německu.
Odmítáme extremismus
Ve výzvě mimo jiné uvádějí: „Chceme učit, zkoumat a léčit v rozmanitém a kosmopolitním prostředí bez ohledu na etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální identitu, náboženství nebo ideologii.”
K myšlence pluralismu v oblasti personálního zajištění lékařské péče se již dříve přihlásil také Klaus Reinhardt, prezident Německé lékařské asociace. Podle něho jsou „pluralita, tolerance a schopnost kompromisu základními prvky liberální demokracie”. Lékaři prostřednictvím Komory odsoudili veškeré extremistické politické projevy, „které dokonce začínají zpochybňovat tyto základní prvky”.
„Zdravotní péče působí mimo jiné také jako společenský tmel. Proto je důležité zabránit jakýmkoli snahám, které by chtěly tuto funkci jakkoli narušit. Je to i v zájmu stability naší demokracie,” uvedl Andreas Gassen, předseda Národní asociace lékařů systému zákonného zdravotního pojištění.
„Nesmíme mlčet, když pravicoví extremisté a skupiny, které s nimi sympatizují, plánují vyhnat z Německa lidi s migračním pozadím. Je neúnosné, aby takové myšlenky padaly na úrodnou půdu,” přidali se ke Gassenovi také jeho kolegové z vedení Asociace Stephan Hofmeister a Sibylle Steinerová.