V Německu přibývá případů, kdy provozovatelé lékáren musí své prodejny zavřít. Na trhu totiž chybí dostatek odborného personálu, který by chod lékáren dokázal zajistit. Problém se týká prakticky celého Německa, kde se počet lékáren v přepočtu na 100 tisíc obyvatel dostal hluboko pod evropský průměr.
Více úkolů, ale téměř žádný personál. Tak pro zpravodajskou relaci Tagesschau vysílanou na německé televizní stanici ARD svou situaci popsala Sigrid Kleinová, majitelka lékárny Löwen-Apotheke v sárském městečku Gersheim.
Kleinová během posledních šesti měsíců přišla o dva klíčové zaměstnance. „55hodinové pracovní týdny jsou nyní standardem. Někdy i delší,“ uvedla Kleinová. Už rok hledá nové lidi, ale neúspěšně. To má samozřejmě důsledky.
Omezujeme služby
Zatímco dříve si nějak dokázala poradit, třeba i tím, že si sama prodlužovala směny, dnes už to není možné. „Prostě už nemám kapacitu,“ vysvětlila. Musela tedy omezit některé služby, které nabízela jako doplněk k prodeji léků a léčivých přípravků. Nově se v její lékárně například nelze nechat očkovat proti chřipce.
Löwen-Apotheke ale zdaleka není ojedinělý případ. Web Sárské lékárnické komory je poset pracovními nabídkami, kdy lékárny zoufale hledají zaměstnance. Za posledních deset let muselo jen v Sársku zavřít kolem 50 lékáren, protože jejich majitelé zkrátka nedokázali udržet své zaměstnance a nové nenašli.
A ani Sársko v tom není samo. Trend stupňujícího se nedostatku lékárenského personálu lze pozorovat na celoněmecké úrovni. Podle Spolkového svazu německých lékárníků (ABDA) hustota lékáren v Německu dosahuje jen 22 provozoven na 100 tisíc obyvatel. Průměr Evropské unie přitom činí 32 lékáren na 100 tisíc obyvatel.
Počet lékáren v celém Německu se ke konci loňského roku poprvé snížil pod 18,5 tisíce na 18 461 a je jich o 15 procent nižší než před dvaceti lety. Samostatně výdělečných lékárníků bylo koncem roku 2021 jen 13 718, meziročně o 392 méně.
Mladí nemají o lékárny takový zájem
Hlavní příčinou klesajícího počtu lékáren a nedostatku farmaceutů je nedostatek mladých lidí, což souvisí i s velmi omezenými kapacitami pro vzdělávání nových lékárníků.
Profesor lékařského managementu Jürgen Wasem na univerzitě v Duisburgu-Essenu proto apeluje na stát, aby se snažil situaci zlepšit. „Je třeba vylepšit podmínky odborného personálu, musí být zejména mnohem lépe placený. Odměňována by měla být i školení, která dosud nejsou hrazena. To by si měli zákonodárci dát za úkol,“ uvedl Wasem pro Tagesschau.
Podle prezidentky ABDA Gabriele Reginy Overwieningové je příčina také v chybějících kapacitách na vysokých školách. Na jedno místo jsou dva uchazeči, což by se podle ní mělo změnit prostřednictvím zvýšení studijních kapacit. Navíc soukromé lékárny mají velkou konkurenci ve srovnatelných pozicích v nemocnicích, ale také ve farmaceutickém průmyslu, kam absolventi často po studiích zamíří.
Byrokracie a internetová konkurence
Jenže ani to není všechno. Majitelé a provozovatelé lékáren pociťují za poslední roky nárůst regulace a byrokracie. „Ano, regulace se zvýšila. Byrokracie narostla při předkládání receptů zdravotním pojišťovnám k proplacení. Stačí, když například špatně uvedete křestní jméno lékaře, který předpis vystavil a pro pojišťovny je to dostatečný důvod k tomu, aby recept odmítly proplatit,“ vysvětlil Jürgen Wasem.
V neposlední řadě výrazně narostla konkurence internetových lékáren. Ty ale Sigrid Kleinová z Gersheimu považuje za neférovou konkurenci, protože internetové lékárny nemusí řešit to, co ty kamenné. „Projevuje se to například při prodeji ošetřovatelských pomůcek. Internetová lékárna je schopna na nich vydělat více,“ vysvětlila Kleinová. Přesto je odhodlána svou lékárnu provozovat, dokud to půjde. Je si vědoma, že lékárna je na venkově důležitá.