V březnu a dubnu, kdy Německo procházelo nejpřísnější fází karantény kvůli koronaviru, se počet běžných nemocničních zákroků a vyšetření meziročně snížil bezmála o čtyřicet procent. Vyplývá to z nejnovější analýzy Vědeckého institutu zdravotní pojišťovny AOK.
Podle údajů zdravotní pojišťovny AOK se počet ošetření v nemocnicích nesouvisejících s koronavirem snížil v období od 16. března do 5. dubna letošního roku o 157 tisíc na 241 tisíc. To představuje pokles o 39,4 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Nejde o počty všech nemocničních vyšetření v Německu, nýbrž jen o případy, které se týkají pojištěnců AOK, jedné z nejstarších německých zdravotních pojišťoven.
Vědecký institut zdravotní pojišťovny AOK (WIdO – Wissenschaftliches Institut der AOK) analyzoval data svých 27 milionů pojištěnců. Rozsah poklesu nemocničních ošetření a zákroků se poměrně výrazně liší mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Nejmenší meziroční propad zaznamenalo Sasko (34 procent), největší naopak Porýní – Falc (43 procent).
Reakce nemocnic byla racionální, říká Jürgen Klauber
Největší pokles nastal u plánovaných operací, jako je náhrada kyčelního kloubu (minus 79 procent), rekonstrukce prsů po mastektomii (minus 76 procent) nebo operace související s odstraňováním kolorektálního karcinomu (minus 70 procent). Více než padesátiprocentní pokles byl zaznamenán ještě u výkonů týkajících se ischemické choroby srdeční nebo aneurysmatu aorty.
Podle analýzy WIdO ovšem došlo k poměrně vysokému poklesu počtu život zachraňujících zákroků v souvislosti se srdečními infarkty (minus 31 procent) nebo mrtvicemi (minus 18 procent). K meziročnímu nárůstu počtu zákroků došlo jen u dvou typů: hysterektomie (o 23 procent) a apendektomie (o 8 procent).
U nemocničních ošetření došlo k největšímu poklesu u obtíží souvisejících s pohybovým ústrojím (minus 65 procent), onemocnění očí (minus 63 procent) a uší (minus 60 procent). Naopak nejméně se odkládala vyšetření týkající se těhotenství a perinatální péče.
„Celková data ukazují na velmi racionální přístup ošetřujících lékařů ve fázi té nejpřísnější karantény. Méně naléhavé operace, například implantace umělých kloubů, byly odloženy v souladu s požadavky politické reprezentace tak, aby se zvýšila kapacita pro léčbu naléhavých případů covid-19. Zároveň ale pokračovaly naléhavé a lékařsky nezbytné operace,“ uvedl Jürgen Klauber, generální ředitel WIdO.
Odborníky institutu WIdO ovšem znepokojil poměrně výrazný pokles počtu ošetřených infarktu a mozkových příhod. „Tento prudký pokles v léčbě skutečně mimořádných událostí naznačuje, že postižení pacienti nedostatečně často volali o pomoc rychlou záchrannou službu,“ uvedl Klauber. Vyzval proto k lepší informovanosti veřejnosti o tom, jak se v případě nouze chovat, a to i pokud by znovu došlo k zavedení přísných protiepidemických opatření.
Dlouhý návrat k normálu
Je ovšem nutné zdůraznit, že hluboký pokles nemocničních výkonů se týkal skutečně jen poměrně krátkého období. Od 15. kalendářního týdne, tedy od 6. dubna, se už počet zákroků a ošetření začal zvyšovat, byť stále zůstával nižší než před rokem. Teprve až o pět týdnů později jejich počet překonal 100 tisíc, což bylo stále téměř o dvacet procent méně než ve stejném období minulého roku.
„Doporučení spolkového ministerstva zdravotnictví, aby se kliniky vracely do běžného režimu, jsou zjevně naplňována postupně. Zda a kdy se počty nemocničních ošetření vrátí na úroveň před pandemií koronaviru, je stále otevřené,“ zdůraznil Jürgen Klauber. Deník Deutsches Ärzteblatt už počátkem května uvedl, že celkový počet odložených zákroků se v Německu vyšplhal na 1,6 milionu.
Dohnat takové manko potrvá týdny, možná roky. Tým vědců z Birminghamské univerzity zveřejnil v časopise British Journal of Surgery studii, z níž vyplývá, že celosvětově bylo kvůli pandemii odloženo přes 28 milionů operací a návrat k normálu může trvat třicet ale i devadesát týdnů, mediánový odhad je 45 týdnů. Vše v závislosti na tom, o kolik procent se zvýší počet provedených operací nad dlouhodobý normál. Vzhledem k tomu, že Německo už několik let trpí nedostatkem zdravotnického personálu, bude návrat na předkrizovou úroveň pravděpodobně velmi dlouhý.
Petr Musil
Příspěvek Německé nemocnice hlásí meziroční propad běžných zákroků o desítky procent pochází z Zdravotnický deník