Jestliže německá spolková vláda složená ze sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných (FDP) nepodnikne žádné kroky, bude se muset už v polovině letošního roku zvýšit pojistné. Německé zdravotní pojišťovny totiž čelí růstu nákladů na dlouhodobou péči. Za rok 2021 jejich hospodaření kvůli tomu skončí v poměrně hlubokém schodku.
„Z hlediska celoročního výsledku hospodaření očekáváme, že celkové výdaje za rok 2021 budou zhruba o dvě miliardy eur vyšší než příjmy,“ uvedl místopředseda představenstva Asociace zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) Gernot Kiefer pro portál Rehinische Post.
Podle Kiefera se nepříznivá finanční situace může promítnout do systému dlouhodobé péče, protože právě balík peněz, který je pro ni určen, se už dostal na samou hranu. Vznikla proto naléhavá potřeba, aby politici přijali náležitá politická opatření ke stabilizaci finanční situace, apeloval Kiefer. Nová spolková vláda Olafa Scholze má prý čas do poloviny tohoto roku.
Bude nutné zvýšit pojistné, varují zdravotní pojišťovny
„Deficit může být kompenzován jen zákonnými rezervami,“ upozornil. Jenže to prý situaci neřeší, pouze její řešení oddaluje. „Pokud nebudou přijata žádná opatření, bude nutné pro zajištění financování už v první polovině letošního roku navýšit pojistné na dlouhodobou péči o 0,3 procentního bodu, varoval místopředseda Asociace zdravotních pojišťoven.
To by podle něho znamenalo, že lidé s hrubým měsíčním příjmem ve výši 3000 eur by museli odvést o 108 eur měsíčně více. O tuto částku by se zaměstnanci a zaměstnavatelé podělili. „Myslím, že je nevyhnutelné, aby koalice v co nejkratší době zasáhla,“ řekl dále Gernot Kiefer.
Kiefer také poukázal na to, že další růst nákladů na dlouhodobou péči přijde, a to zejména v podobě růstu platů ošetřovatelského personálu. „Je to sice velmi opodstatněné, ale znamená to, že ročně se dodatečné výdaje na dlouhodobou péči zvýší až o pět miliard eur. V závislosti na tom, jak rychle se platy budou zvyšovat,“ upozornil Kiefer.
Takový růst nákladů bude mít podle Kiefera také neblahý dopad na peněženky lidí, kteří dlouhodobou péči užívají. „Podle současné struktury to zvýší jejich osobní příplatek,“ dodal místopředseda představenstva GKV – Spitzenverband. Asociace zdravotních pojišťoven uvádí, že průměrná výše osobního příplatku na dlouhodobou péči dnes v Německu činí 2 125 eur měsíčně (v přepočtu asi 52 500 korun).
Kde vzít peníze a nezatížit potřebné
Gernot Kiefer rovněž upozornil na některé body koaliční smlouvy Scholzova kabinetu, z nichž vyplývá změna struktury financování dlouhodobé péče. Na jedné straně vláda počítá s úlevami v odvodové části příjmů obyvatel na dlouhodobou péči, na straně druhé to ale bude podle Kiefera vytvářet tlak na vyšší zatížení v oblasti příjmových daní nebo zákonného zdravotního pojištění.
Do financování dlouhodobé péče navíc zasáhnou změny platné od letošního roku, které prosadil ještě předchůdce Karla Lauberbacha (SPD) v pozici spolkového ministra zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Změny spočívají ve zvýšení státních příspěvků na spoluúčast klientů dlouhodobé péče. V prvním roce jejího užívání bude stát přispívat na pět procent nákladů spoluúčasti, ve druhém roce se podíl státem hrazené spoluúčasti zvýší na 25 procent, ve třetím na 45 a ve všech dalších letech na 70 procent.
Jen pro představu: V roce 2019 bylo v Německu na sociální pomoci závislých necelých 320 tisíc obyvatel domovů pro seniory, nyní je to přes 336 tisíc. Průměrná výše spoluúčasti, kterou senioři museli hradit, v roce 2019 činila 1 830 eur, v roce 2021 to ale bylo již 2 125 eur, tedy o 16,1 procenta více.
Musíme hledat způsoby financování, říká poslankyně Zelených
Podle Marie Klein-Schmeinkové, místopředsedkyně poslaneckého klubu Zelených ve Spolkovém sněmu, se rostoucí náklady na dlouhodobou péči daly předvídat. Je však nutné ale hledat řešení, která by nepřitížila plátcům dlouhodobé péče, a tak musí dodatečné zdroje přijít ze strany dodatečných daňových příjmů.
„Bylo to dohodnuto v koaliční smlouvě,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt. Stát ale podle ní musí také hledat způsoby, jak provést reformu v oblasti dlouhodobé sociální péče a také možnosti, jak ji „odpovídajícím způsobem dlouhodobě financovat“.