Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach vnímá nutnost zvýšit zvláštní přirážku zdravotního pojištění. Pokud by k tomu nedošlo, výrazně by se prohloubil schodek fondů zákonného zdravotního pojištění, který už tak podle něho v příštím roce dosáhne 17 miliard eur.
Karl Lauterbach nevyloučil, že bude nutné zvýšit dodatečnou sazbu (přirážku) zákonného zdravotního pojištění, jelikož německým fondům zákonného zdravotního pojištění hrozí i v příštím roce poměrně hluboký schodek.
„Při deficitu 17 miliard eur se tomu úplně vyhnout nedá. Pokusíme se ale zátěž rozložit na několik ramen: využijeme rezervy, zvýšíme efektivnost a také zvýšíme příspěvek z veřejných rozpočtů,“ řekl Lauterbach novinářům.
Spolkový ministr zdravotnictví rovněž přišel s vysvětlením důvodů, kvůli nimž se německý zdravotnický systém i v příštím roce ocitne v poměrně hlubokém schodku. „Během minulého volebního období jsme výrazně zvýšili úhrady za osoby v systému zákonného zdravotního pojištění. To něco stálo,“ řekl Lauterbach.
Lauterbach: Může za to koronavirus
Podle něho se na finanční stránce zdravotnického systému také negativně projevila koronavirová krize, kvůli níž došlo k výpadku na příjmové straně. A to v důsledku poklesu ekonomického výkonu a jen pozvolnému návratu na předkrizovou úroveň. „Nůžky se stále více rozevírají,“ dodal Lauterbach s tím, že vládní koalice SPD, Zelených a FDP bude na situaci reagovat úpravou příslušné legislativy.
Lauterbach také připomněl, že fondy zákonného zdravotního pojištění už pro letošní rok dostaly ze spolkového rozpočtu výrazně navýšenou dotaci. Ta dosáhla 28,5 miliardy eur (asi 735 miliard korun). Jejím cílem bylo nejen pokrýt schodek ve financování zdravotnického systému, ale také udržet dodatečné sazby zákonného zdravotního pojištění v průměru na úrovni 1,3 procenta z hrubé mzdy.
Konkrétní výši dodatečné sazby zákonného zdravotního pojištění si v Německu určuje každá zdravotní pojišťovna. Sazba se tak u každé jedné pojišťovny může od průměru odchýlit. Základní sazba zákonného zdravotního pojištění se v Německu pohybuje v průměru na úrovni 14,6 procenta z hrubé mzdy.
Dodatečná sazba až na 2,4 procenta?
Ve hře samozřejmě bude také rozměr, v jakém dodatečná sazba zdravotního pojištění stoupne. Asociace zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) před zvýšením dodatečné sazby už dříve varovala. A uvedla, že pokud by se měl schodek ve výši 17 miliard eur, s nímž se pro příští rok počítá, zcela pokrýt, musela by tato dodatečná sazba vzrůst o 1 až 1,1 procentního bodu. To by znamenalo její navýšení až na 2,4 procenta.
Financování systému zákonného zdravotního pojištění je v posledních letech v Německu problém, který se stále prohlubuje. A začíná se negativně projevovat v hospodaření německých zdravotních pojišťoven. Ta největší, Allgemeine Ortskrankenkasse (AOK), před přibližně dvěma týdny oznámila, že za loňský rok jí v rozpočtu chybělo 4,1 miliardy eur (asi 100 miliard korun).
Schodek AOK za loňský rok je asi čtyřikrát větší než v roce 2020. Největší nárůst deficitu přitom připadá na poslední čtvrtletí loňského roku. Za říjen až prosinec se schodek prohloubil o 1,5 miliardy eur. Vyplývá to z předběžných údajů, na které odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt. Jde o nejhorší výsledek hospodaření od jejího vzniku, který se datuje rokem 1884. Tedy obdobím, kdy systém zdravotního pojištění budoval říšský kancléř Otto von Bismarck.
Deficit hospodaření skupiny AOK je dokonce větší, než dosud rekordní schodek celého systému zákonného zdravotního pojištění, který byl vykázán v letech 2002 a 2003 dohromady, kdy fondům zdravotních pojišťoven chybělo 3,4 miliardy eur (asi 83 miliard korun), jak uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Za Spahna se rozpouštěly rezervy
Ostatní německé zdravotní pojišťovny své finanční výsledky za loňský rok teprve zveřejní. Už nyní je ale jisté, že skončí s (možná rekordním) schodkem také. V červených číslech se totiž (až na pár výjimek) ocitly už za první tři čtvrtletí loňského roku.
Otázkou je, co za rekordním schodkem nejen AOK stojí. Podle předsedkyně správní rady německé penzijní společnosti Knappschaft-Bahn-See Bettiny am Ordeové nejde o důsledek koronavirové pandemie. „Naopak existovala neochota pojištěnců v souvislosti s pandemií čerpat pojistné plnění,“ uvedla pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, a připomněla tak, že během pandemie docházelo k odkládání zdravotní péče.
Podle ní lze schodek přičíst spíše tlaku předchozí vlády, respektive spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU), na rozpouštění rezerv pojišťoven. Spahn totiž fondům zákonného zdravotního pojištění uložil stabilizovat finance, což mimo jiné ale znamenalo, že pojišťovny měly začít snižovat své hotovostní rezervy, které několikanásobně převyšovaly zákonem stanovené minimum.
V opačném případě by tyto rezervy byly předmětem kapitálové daně. Jens Spahn totiž preferoval jiný způsob financování zdravotního pojištění, a to prostřednictvím zvyšování příspěvků ze strany vlády, ale i zvyšováním odvodů na zdravotní pojištění pojištěnci.