Německo má nedostatek praktických lékařů. Jenže založit a provozovat takovou ordinaci je u našich západních sousedů poměrně složité. Největší lékařský profesní svaz Hartmannbund dokonce tvrdí, že podmínky pro zakládání ordinací praktiků jsou stále méně atraktivní. „Každodenní praxí je vysoká byrokratická zátěž a zvyšující se pracovní vytížení praktických lékařů. Přitom odpovídající odměna za jejich výkon výrazně pokulhává,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Michael Langholz, předseda zemské pobočky svazu Hartmannbund v Brémách.
Lékařský profesní svaz Hartmannbund se pustil do ostré kritiky nastavení podmínek pro zakládání a provozování ordinací praktických lékařů. Podle nejrůznějších jeho reprezentantů se lékaři do vlastních praxí neženou z toho důvodu, že taková profesní dráha je stále méně atraktivní. Praktiky podle Hartmannbundu dusí zejména obrovská byrokratická zátěž.
„Rámcové podmínky je třeba zatraktivnit, aby mladá generace mohla ve zdravotnictví nejen pracovat, ale také takovou profesní dráhu vůbec chtít zvolit,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt Anke Lesinski-Schiedatovou, předsedkyni zemské pobočky Hartmannbundu v Dolním Sasku.
Příliš byrokracie, neadekvátní odměna
Hartmannbund v této souvislosti kritizuje zejména čerstvý požadavek na prodloužení konzultačních hodin praktických lékařů ze současných 25 na 30 hodin týdně. To podle svazu jen přidává časovou zátěž lékařům, kteří se o to méně mohou věnovat svým pacientům.
S kritikou se přidává také Michael Langholz, předseda zemské pobočky Hartmannbudnu v Brémách. „Každodenní praxí je vysoká byrokratická zátěž a zvyšující se pracovní vytížení praktických lékařů. Přitom odpovídající odměna za jejich výkon výrazně pokulhává,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Byrokratická zátěž ale není jediná věc, která podle Hartmannbundu demotivuje mladé lidi, respektive mediky od zakládání vlastních praxí. Šéf hamburské pobočky svazu Clemens Rust varuje před devalvací lékařské profese kvůli tomu, že dochází k rozšiřování pravomocí nelékařského zdravotnického personálu. „Nové pracovní profily jako například profil asistenta lékaře znamená, že se zužuje prostor pro praktiky,“ uvedl.
Neatraktivní podmínky spolu s dalšími faktory, které demotivují od zakládání praxí, mají podle Hartmannbundu už znatelný dopad. Zdravotní pojišťovny totiž hlásí, že evidují mnoho míst, která nejsou praktickými lékaři obsazena, respektive že v Německu působí mnohem méně praktiků, než by bylo možné z fondů zákonného zdravotního pojištění financovat. To se projevuje například prodlužujícími se dojezdovými časy pacientů za svým praktickým lékařem, čímž se dostupnost základní péče zhoršuje.
Poměrně vážná situace panuje například v Bádensku-Württembersku. Podle Svazu lékařů zákonných zdravotních pojišťoven (KV – Kassenärztlichen Vereinigung) je v této spolkové zemi neobsazeno kolem 1100 lékařských míst v ambulantní péči, z nichž více než 900 připadá na praktické lékaře, respektive lékaře v primární péči.
Chybí také pediatři
„Přilákat mladé lékaře do oboru je stále obtížnější a stávající praxe naráží na své limity,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt místopředsedkyně Svazu Doris Reinhardtová. Podle ní se situace bude v dalších letech jen zhoršovat, pokud se nic zásadního nezmění.
Problém s nedostatkem praktiků, respektive lékařů v primární péči, se ale netýká pouze lékařů pro dospělé. Neméně napjatá situace panuje také v oblasti praktických lékařů pro děti a dorost. A nejhůře jsou na tom větší města, zejména Berlín. „Situace se v pediatrické péči v posledních letech zhoršila, a to hlavně ve východních částech města,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Burkhard Ruppert, místopředseda berlínské pobočky Svazu lékařů zdravotních pojišťoven.
Hlavním důvodem je podle něho rychle rostoucí populace v Berlíně, a to především mladých lidí s dětmi. Svaz proto naplánoval již od začátku letošního roku spustit náborovou akci, v jejímž rámci chce motivovat k zakládání nových pediatrických ordinací. Na výsledky si však nejen obyvatelé Berlína budou muset nějaký čas počkat.