Němečtí velkoobchodníci s léčivými přípravky varují před několik let pokračujícím trendem. Kvůli klesajícím maržím u léků na předpis prý hrozí kolaps celostátní zásobovací infrastruktury. Uvedli to v tiskové zprávě. Podle šéfa svazu lékových velkoobchodníků je nutné, aby se s maržemi začalo neprodleně něco dělat, pokud nemá být ohroženo zásobování důležitými a život zachraňujícími léky.
Spolková asociace farmaceutického velkoobchodu (Phagro – Bundesverband des pharmazeutischen Groβhandels) oznámila data o vývoji prodejů léků na předpis za uplynulý rok. Na jejich základě asociace argumentuje, že v loňském roce pokračoval negativní trend, který je možné pozorovat již několik let. A sice, že se dramaticky snižují marže u léků na předpis, což může zásadně ohrozit jejich distribuci.
Průměrná velkoobchodní marže u léků na předpis činila v roce 2021 jen 3,99 procenta. O rok dříve to bylo ještě 4,09 procenta, což je podle šéfa Phagro Andrého Blümela alarmující. Na vině jsou podle něho dva zásadní faktory.
Marže klesá kvůli zdražujícím lékům
Prvním je skutečnost, že prodeje léků na předpis celkově klesají. Druhým je narůstající podíl drahých léků. To v systému odměn velkoobchodníkům za distribuci léčivých přípravků vede právě k tomu, že marže má klesající tendenci.
Farmaceutičtí velkoobchodníci totiž dostávají jako kompenzaci maximální přirážku ve výši 3,15 procenta k čisté prodejní ceně za jedno balení léků. K tomu ještě fixní přirážku 70 centů. Procentní přirážka je však omezena do výše 37,80 eur na jednom balení. Taková částka odpovídá prodejní ceně 1 200 eur za jedno balení.
Jestliže tedy roste prodej léků, které jsou dražší než 1 200 eur, procento velkoobchodní marže se tím pádem automaticky snižuje. A to i přesto, že zejména drahé komplexní léky obecně mají vyšší nároky na skladování či přepravu (musí být například skladovány a přepravovány v chladicích zařízeních), což znamená dodatečné investice do skladovacích a přepravních kapacit.
12 let starý úhradový model
Zástupci Phagro připomínají, že současný model úhrad je ve stávající podobě účinný už od roku 2012, ovšem zákonodárci vycházeli z údajů, které se vztahovaly k roku 2010. Znamená to tedy, že v současnosti jsou farmaceutičtí velkoobchodníci odměňováni na základě de facto dvanáct let starého systému.
Ten tím pádem nezohledňuje strukturální změny, ke kterým v posledních deseti, respektive dvanácti letech na farmaceutickém trhu došlo. Tedy ani výši dodatečných nákladů, které velkoobchod s léky od té doby nese.
„Musí být financováno mnoho nových regulatorních požadavků, například na bezpečnost léků nebo na ochranu proti jejich padělání. Musíme proto investovat do skladovacích a přepravních kapacit s kontrolovanou teplotou, abychom dokázali zajistit bezpečnou dodávku léků citlivých na teplotu,“ uvedl v tiskovém prohlášení André Blümel.
Blümel: Dodali jsme rekordní počet vakcín
Podle něho navíc rostou náklady na energie a personál. „To vše bereme na naše bedra, existuje naléhavá potřeba jednat,“ dodal předseda asociace Phagro. André Blümel ve svém apelu zdůraznil, jak důležitou roli farmaceutické velkoobchody sehrály (a sehrávají) v průběhu koronavirové pandemie.
„Kromě permanentního celostátního zásobování obyvatelstva léky, bylo našich 106 poboček zodpovědných za zásobování obyvatelstva vakcínami proti koronaviru. Díky neúnavnému nasazení našich zaměstnanců jsme to skvěle zvládli,“ uvedl Blümel. A připomněl, že velkoobchodníci dodali do očkovacích center a dalších obdobních míst 125 milionů dávek očkovacích látek proti koronaviru.