Pandemie koronaviru u našich západních sousedů dál zesiluje. Sedmidenní incidence dosáhla v úterý 113 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. Během posledních čtrnácti dnů se hodnota tohoto ukazatele téměř zdvojnásobila. Zvyšuje se také počet hospitalizovaných, který během čtyř dnů vzrostl o 13 procent.
Počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem dosáhl v Německu za poslední týden téměř 94 tisíc. To je bezmála dvojnásobek než na začátku října. Vyplývá to z údajů německého Institutu Roberta Kocha (RKI – Robert Koch Institut). Podobný nárůst zaznamenala také sedmidenní incidence. Ukazatel, podle kterého spolková vláda na jaře letošního roku nastavovala protiepidemická opatření.
Jenže trojice vědců z essenského Leibniz-Institu für Wirtschaftsforschung (Leibnizův institut pro ekonomický výzkum) přišla s tvrzením, že sedmidenní incidence, jak je aktuálně vykazována, je zastaralá. Boris Augurzky, Martin Fischer a Christoph Schmidt to uvedli ve své analýze publikované na webových stránkách institutu.
Sedmidenní incidence nedokáže včas varovat
„Sedmidenní incidence se stává stále více nedostatečným ukazatelem pro rozhodování o použití nástrojů pro řízení pandemie koronaviru,“ píší vědci v dokumentu. Podle nich totiž situaci zásadně změnilo očkování, a to zejména rizikových osob a starší populace. Stejně tak poměrně větší zastoupení mladších generací mezi nakaženými. „To vše výrazně změnilo význam sedmidenní incidence z hlediska zatížení zdravotnického systému,“ stojí dále v analýze.
Vědci ale rovněž kritizují návrh Spolkového ministerstva zdravotnictví, podle kterého bude sedmidenní incidence nově potvrzených nákaz koronavirem nahrazena ukazatelem sedmidenní hospitalizační incidence.
Podle nich totiž i tento ukazatel reaguje se zpožděním a jeho vývoj závisí pouze na nějakém vývoji v minulosti. „Tento ukazatel nemůže fungovat jako nástroj systému včasného varování, stejně jako obsazenost lůžek intenzivní péče. Pouze reaguje na to, když je pacient přijat k nemocničnímu ošetření,“ píší autoři zmiňované studie.
Augurzky a spol. proto navrhují ukazatel, který nazývají „rizikově přizpůsobená incidence“. O co jde? Fakticky by to znamenalo rozlišování incidence podle věkových skupin, u kterých by se zohledňovala pravděpodobnost, že daný člověk skoční s covidem v nemocnici.
Je to přesnější a hůře zneužitelné
Takto modifikovaný ukazatel by dokázal dopředu odhadnout, jak by se mohlo vyvíjet zatížení zdravotnického systému, a podle toho by se dala přijímat včasnější a přesnější protiepidemická opatření. Nebo by naopak mohla být rozvolňována.
Podle autorů analýzy je navíc mimořádně důležité, aby stát pro řízení pandemie využíval ukazatele, které jsou srozumitelné a dobře komunikovatelné s veřejností. V opačném případě totiž hrozí, že jim lidé neporozumí, a tím pádem ani nebudou tolik důvěřovat opatřením, která jsou na základě takových ukazatelů přijímána.
Kromě toho podle vědců hrozí riziko, že když se budou pro řízení pandemie používat nepřehledné a nesrozumitelné ukazatele, začnou se opatření ve větším měřítku přijímat na základě politických nebo jiných zájmů. „Je důležité najít rovnováhu mezi komplexností na jedné straně a ovladatelností a sdělitelností na straně druhé,“ zdůrazňují.
A právě rizikově přizpůsobená incidence je podle nich ten ukazatel, který výše popsané nároky splňuje. Vědci navíc zjistili, že rizikově upravená incidence poměrně přesně dokáže předpovědět míru vytíženosti nemocnic covid pozitivními pacienty. Provedli totiž výpočty na datové řadě od dubna letošního roku a ukázalo se, že odchylka mezi prognózou hospitalizací provedenou na základě rizikově upravené incidence a skutečnou incidencí hospitalizací se pohybuje průměrně jen kolem osmi procent. „Ukazatel lze zpřesnit zohledněním dalších charakteristik, jako je pohlaví nebo proočkovanost, a lze jej vypočítat i pro jednotlivé regiony,“ uzavírají autoři studie.
Petr Musil
Příspěvek Němečtí vědci chtějí změnu parametrů pro řízení pandemie. Sedmidenní incidenci považují za zastaralou pochází z Zdravotnický deník