Poskytovatelé sociálních služeb, které se starají o 300 tisíc klientů, zůstávají v nejistotě. Stojí za ní novela zákona o sociálních službách, u níž by mělo být zítra dokončeno třetí čtení v poslanecké sněmovně. Změna, která poskytovatele trápí, se týká stanovení nadregionální sítě sociálních služeb. Ta má být sice ukotvena do zákona, zatím ale není jasná její podoba, a mnozí poskytovatelé se tak obávají o svou budoucnost. Problematice se proto věnovalo včerejší mimořádné zasedání sněmovního sociálního výboru a v úterý MPSV k tématu uspořádalo i tiskovou konferenci.
„Nadregionální síť B nebyla do této chvíli nijak zákonem definována. Tento stav napravujeme v novele zákona o sociálních službách, která by měla být tento týden probrána v rámci třetího čtení v poslanecké sněmovně. Ministerstvo zde dává najevo, že si je vědomo potřeby, aby síť měla dlouhodobost z hlediska plánování a financování. Vznikla ale debata, jak to vlastně ministerstvo zamýšlí,“ uvedl na úterní tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka s tím, že by do budoucna poskytovatelé měli získat finanční jistotu na zhruba pěti let dopředu.
Vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Zdislava Odstrčilová k tomu doplňuje, že cílem změn je zajistit stabilitu, předvídatelnost i jasné nadefinování, co si u poskytovatelů stát pro občany ČR objednává a v jakých kapacitách. Vznik sítě má probíhat ve spolupráci s kraji s tím, že tam, kde nadregionalita nebude zřejmá, by mělo ideálně dojít k převodu do regionální sítě. Jednání jak s kraji, tak s poskytovateli by mělo probíhat tento a příští rok s tím, že by nový systém fungoval od roku 2026.
„Garantuji, že se nestane, aby nějaká služba zůstala ve vzduchoprázdnu a ocitla se v situaci, že by od roku 2026 nemohla fungovat a zajišťovat služby svým klientům,“ slibuje Jurečka.
MPSV posílí dohled nad využíváním prostředků
Co se týče financování, upozorňuje ministr Jurečka na to, že pro tento rok měly být finanční prostředky vyplaceny do konce března, což se také stalo. V minulých letech se totiž dělo, že ještě na konci prvního kvartálu prostředky vyplaceny nebyly. Pro příští rok Jurečka chce výplatu ještě zhruba o měsíc až dva posunout, ideálně tak, aby prostředky byly k dispozici do konce ledna, takže poskytovatelé nebudou muset řešit přechodné financování. Objem prostředků, které letos byly přiděleny, dosáhl 1,5 miliardy, zatímco ještě v roce 2020 to bylo 833 milionů. O finance žádalo 231 poskytovatelů, kteří celkem chtěli 1,9 miliardy; 222 poskytovatelům pak byly dotace přiznány. Jejich výše se pohybují kolem 99 procent loňské skutečnosti vzhledem k tomu, že šest služeb přibylo a podpořeno tak bylo vůbec nevíce služeb.
Poskytovatelé ovšem mohou získat vyšší prostředky jinými cestami. „Pro letošní rok se s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami podařilo dohodnout, že se navyšuje úhrada u odbornosti 913 (tj. sestry v sociálních službách, pozn. red.) o 16 procent. Jde tak o další zdroj příjmů, se kterým mohou poskytovatelé pracovat. Od 1. 7. by také měl být zvýšen příspěvek na péči a budeme aktualizovat i úhradovou vyhlášku, kde chci zvýšit možnosti limitu úhrad v rámci ambulantních a terénních služeb. Předpokládáme tak, že letos si v rámci těchto úhrad budou moci poskytovatelé sáhnout na finanční prostředky v rámci 100 milionů korun,“ vypočítává Marian Jurečka, který doplňuje, že MPSV je, stejně jako loni, připraveno řešit mimořádné situace a požadavky individuálně.
Ministr Jurečka ovšem upozorňuje, že se MPSV chce více zaměřit na efektivitu využívání finančních prostředků z pohledu různých kritérií. „Byly tu případy, kdy docházelo k ne úplně hospodárnému využití finančních prostředků, například u velmi vysokých cen nájmu či vysokých manažerských odměn některých poskytovatelů, kde odměna činila i 150 tisíc korun měsíčně. Byla to jednotlivá pochybení, ale nelze před tím zavírat oči,“ zdůrazňuje Jurečka.
Obavy o existenci
Na včerejším mimořádném zasedání sociálního výboru ovšem dostali prostor poskytovatelé služeb, kteří se návrhu obávají (o jejich pohledu na věc jsme psali také zde).
„Jako problematický vnímáme postup. Nejdříve by mělo dojít k dohodě na definici, co jsou nadregionální sociální služby a jaké přesné podmínky mají mít, následně by mělo dojít k jednání s kraji, co si vezmou pod svá křídla, a teprve na základě těchto kroků by mělo dojít k přesunům. To ale nenastává. Z krátkého dotazníkového šetření nám vyšlo, že více než 75 procent poskytovatelů, kteří odpověděli, vnímá tento postup jako vysoce ohrožující pro jejich existenci. Proto skrze některé poslance navrhujeme, aby došlo k přechodnému období a sociální služby mohly plynule přejít do nadregionální sítě definované zákonem,“ říká za Unii sociálních služeb David Pospíšil.
Podle něj by přitom přechod do regionální sítě mohl pro některé poskytovatele znamenat zvýšené náklady, a to až o 20 procent, protože podle počtu krajů, v nichž působí, by museli paralelně v každém kraji reportovat, podrobovat se finanční kontrole a naplňovat další podmínky. Na tomto místě ale ministr Jurečka ujišťuje, že v takovýchto případech, kdy je služba poskytována ve všech krajích, rozhodně nebude řeč o převodu do krajských sítí.
Kateřina Valachová z organizace věnující se lidem s autismem Za sklem (i další zástupci sociálních služeb) zase poukazuje na to, že MPSV nevydalo pověření, které je třeba k získání dotací měst a obcí (více jsme psali zde), v důsledku čehož společnost přišla o peníze z dalších zdrojů.
Další poskytovatelé přiznávají náročnost situace, ministerstva se ale v některých aspektech zastávají a jeho jednání považují za férové. „Rozumím tomu, že ministerstvo chce systematizovat béčkovou síť. Je to pro nás důležitý krok, protože by se mohlo podařit víceleté financování. Jako neziskové organizace jsme rok co rok v nejistotě, zda dostaneme dostatečné finance na poskytování sociálních služeb. Je pro mě pochopitelné, že se kolem béčkové sítě vzbudily velké emoce a vlny, ale myslím, že nejsou vždycky úplně fér. Komunikace, která s MPSV probíhala, byla za nás jasná a férová. Dotace jsme dostali v čase i výši, kterou jsme očekávali. Pokud bude víceleté financování, budu rád, a pokud bude férově sestavená síť B, bude to velmi dobře. Problém může být tam, kde nejsou jasně daná kritéria, které služby budou v síti B a které ne – tam je nejistota. Teď je doba, kdy se to ladí, a jako poskytovatel musím říci, že to není nic příjemného,“ říká k tomu ředitel Života 90 Jaroslav Lorman.
„Tato situace není komfortní ani pro nás. Jestli mám ale jednat s kraji o tom, že některé služby spadají spíše do regionálních sítí, potřebuji mít pro kraje jistotu zajištění financování. Tu spojuji se změnou, která přinese vícezdrojové financování, kdy máme připravenou velkou novelu, u níž počítáme s účinností od ledna 2026. Během třech, čtyřech měsíců bychom přitom měli vědět, jak bude vypadat finanční model vícezdrojového a víceletého financování,“ vysvětluje Marian Jurečka, proč ještě není na stole jasnější nadefinování služeb, které budou spadat do nadregionální sítě.