Nová pravidla vedení zdravotní dokumentace přináší čerstvě schválená novela. Podle ní bude možný souběh listinné i elektronické podoby, novinkou je například i právo pacientů na bezplatné získání první kopie jejich dokumentace. V kontextu toho se ptáme předsedů odborných společností (již vyšlo zde, zde a zde), jak novinky vnímají, zda se neobávají nárůstu byrokratické zátěže nebo zda považují tuzemské zdravotnictví za připravené na plnou elektronizaci. Krom jiného od nich zaznělo, že špatně nastavená a nesystémovými požadavky oplývající elektronická dokumentace více škodí, než pomáhá. A může přinést zahlcení zdravotníků byrokratickými úkony.
Že je zavedení možnosti vést zdravotní dokumentaci v elektronické podobě určitě krokem správným směrem, který měl být učiněn už dávno, se domnívá předseda České společnosti chirurgie ruky Aleš Fibír. Méně si už je jistý správností toho, že zdravotní dokumentace může být podle nové úpravy v listinné i elektronické podobě, přičemž oba způsoby jejího vedení bude možné kombinovat. „Pro mnoho zdravotnických zařízení a zdravotníků představuje možnost digitalizace velký potenciál pro zlepšení efektivity a kvality péče. Nicméně možnost digitalizace nemusí být sama o sobě dostatečnou motivací. Bude zcela jistě záležet na dalších faktorech, jako je dostupnost a uživatelská přívětivost technologií, školení personálu a případná finanční a administrativní podpora od státu,“ vysvětluje Fibír.
V principu podle něj sice digitalizace jednoznačně pomáhá, pokud ale je špatně provedená a špatně nastavená, může naopak vše zkomplikovat. „Například neschopností státu standardizovat požadavky na zpracování dat, aby byla použitelná pro všechny poskytovatele softwaru pro lékařské praxe a nemocnice, nebo neustále se stupňujícími byrokratickými nároky zdravotních pojišťoven, co všechno musí obsahovat každá lékařská zpráva – údaje o dopravě, převzetí do péče, kontaktu s infekční nemocí, poučení pacienta, fráze o předání zprávy pacientovi, který má zprávu předat praktickému lékaři a podobně. Digitalizace tedy ano, úmysl je výborný, ale aby to nedopadlo ‚jako vždycky‘,“ varuje Fibír.
Možnost kombinace listinné a elektronické podoby nepovažuje za dostatečně motivující ani předseda Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček. „Motivace může být pozitivní nebo negativní, například finanční ze strany pojišťoven. Ovšem pokud pojišťovny zdravotnickému zařízení výkony neproplácejí, mělo by to být jinak. V našem oboru hradí například pracovně-lékařské služby zaměstnavatel, a o tom se vůbec nejedná. Přístup do veškerých informací o pacientovi je ovšem žádoucí k zabránění duplicit či multiplicit,“ popsal Tuček.
Přechod bude vyžadovat čas i změnu procesů
Nekritické nadšení z digitalizace mírní předseda České internistické společnosti Richard Češka. „Elektronizace nebo digitalizace většiny lidských činností – včetně zdravotnictví – představuje v současnosti synonymum pokroku, moderny a progresivizmu. Někdy je skutečnou mantrou, ke které se upínají mnohdy až nekritická očekávání. Samozřejmě, že digitalizace zdravotní dokumentace představuje obrovský pokrok. Už dnes si uvědomujeme výhody toho, co se podařilo za posledních několik desetiletí – od zakládání kopíráků do psacího stroje přes jednoduché textové editory až po automatické stahování výsledků do zprávy. Na druhé straně ale v reálném světě existují i neopominutelná rizika,“ připomíná Češka.
A dodává i konkrétní příklad. „Nedávný kolaps IT systémů byl – navzdory obrovskému postižení zejména v oblasti cestovního ruchu a služeb – jen malou ukázkou toho, jak moc je naše společnost zranitelná. To, jak hluboce – téměř do kompletního kolapsu – by mohlo být zasaženo zdravotnictví, si asi dovedeme představit,“ upozorňuje. S tím podle něj samozřejmě souvisejí i snahy o co nejlepší ochranu elektronické dokumentace. „Většina zdravotníků ráda přejde od papírové dokumentace k formě elektronické. Přesto by alespoň nějaké ‚záložní‘ možnosti uvítali všichni. Současně ale nikdo nechce zbytečnou duplicitu,“ míní Češka, podle něhož je proto otázka plného přechodu na digitální formu komplikovaná.
Podle Aleše Fibíra navíc dnešní systém zdravotnictví není připraven na případný plný přechod k využívání elektronické formy dokumentace. Což ale podle něj nebude – vzhledem k jeho komplexnosti – patrně nikdy. „Existují významné rozdíly mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, pokud jde o technologickou infrastrukturu, připravenost personálu a dostupnost potřebných prostředků, ale nějaký významný segment lékařů, kteří dosud používají pouze papírovou formu, nepředpokládám. I s ohledem na to, že kdo dnes chce vystavit recept, musí mít token, a tím pádem alespoň částečně elektronicky vedenou dokumentaci. Přechod bude vyžadovat čas, investice do infrastruktury, školení a změnu procesů,“ vysvětluje Fibír, který ale obecně k oddalování digitalizace kvůli nedostatečné připravenosti nevidí důvod.
Ve vývojových týmech chybí zdravotníci
Z odborných společností zaznívá i mírná obava, že lékařům a sestrám stoupne kvůli novým pravidlům byrokratická zátěž. „Existuje riziko, že nová pravidla mohou zvýšit administrativní zátěž, zejména pokud jde o plnění nových povinností, jako je právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní,“ upozorňuje Fibír. Proto je podle něj důležité, aby byla tato pravidla implementována s ohledem na minimalizaci byrokracie a aby byly k dispozici nástroje a podpora, které usnadní jejich dodržování. „Zvýšení byrokratické zátěže se obávám nikoli proto, že by digitalizace byla chybou, ale že bude špatně nastavena, s extenzivními nebo nesystémovými požadavky na její obsah, které sníží nebo eliminují pozitivní efekt digitalizace,“ vysvětluje své stanovisko.
Nárůst byrokratická zátěže očekává i Milan Tuček, který právo pacientů na bezplatné získání první kopie zdravotní dokumentace nebo výpisu z ní vnímá veskrze negativně. „Nic není zadarmo, je to práce, která, pokud již nebyla nějak zaplacena, například ve výkonu pojišťovnou, má být zpoplatněna zejména nákladově a časem personálu,“ říká.
Ještě na jeden obecný problém digitalizace zdravotnictví upozornil Richard Češka. „Elektronizace zdravotní dokumentace i další formy digitalizace jsou produktem IT specialistů a jsou schváleny legislativci. Bohužel ve vývojových týmech zoufale chybí ti, kteří budou systémy využívat, tedy zdravotníci – lékaři i nelékařští profesionálové. A měli by to být ti, kteří nemají k moderním IT technologiím příliš pozitivní vztah. Spíše ‚obyčejní‘ uživatelé,“ upozorňuje Češka, podle něhož důsledkem toho obsahují IT systémy spousty věcí, které nejsou v každodenní praxi vůbec potřeba, což také vede ke zvýšení byrokracie. „Takže elektronizace jistě ano, ale přiměřeně a s rozumem,“ uzavírá.