Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach svolal na polovinu ledna jedno z posledních jednání o zákonech, jež upravují novou strukturu německé nemocniční sítě. Znovu se chce sejít se zástupci vlád jednotlivých spolkových zemí a prodiskutovat s nimi sporné pasáže připravované legislativy. Zároveň dal najevo, že nehodlá ze základních principů ustupovat a už vůbec nechce řešit problémy financování nemocnic tím, že do systému bezhlavě přilije další peníze. O finalizaci podoby nemocniční reformy informoval německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Přesně 15. ledna příštího roku by se mělo konat jednání mezi spolkovým ministrem zdravotnictví Karlem Lauterbachem (SPD) a zástupci vlád jednotlivých spolkových zemí. Předmětem rokování má být aktuální podoba návrhu reformy německé nemocniční sítě, kterou se Spolkové ministerstvo zdravotnictví chystá předložit ke schválení vládě a následně poslancům Spolkového sněmu v první polovině příštího roku.
„Věci se pak rychle pohnou kupředu,” uvedl podle odborného deníku Deutsches Ärzteblatt šéf spolkového zdravotnického rezortu. Karl Lauterbach zdůraznil, že cílem plánovaného jednání je zabývat se především výhradami spolkových zemí k nemocniční reformě a zejména zákonu o transparentnosti nemocnic, jehož návrh je podrobován asi největší kritice.
Za Lauterbachem stojí i univerzitní nemocnice
Karl Lauterbach dal nicméně najevo, že není připraven k žádným dramatickým ústupkům a jasně odmítl „německý způsob nalévání stále většího množství peněz do systému a neprosazování žádných strukturálních změn”.
Pozici spolkového ministra zdravotnictví naposledy podpořil také předseda Asociace univerzitních nemocnic Jens Scholz. „My v Německu musíme být hlavně upřímní v debatě o kvalitě, personálním obsazení a struktuře nemocniční sítě,” řekl.
Scholz vidí největší riziko případného výrazného oslabení plánované reformy v tom, že některé spolkové země nejsou zcela nakloněny komprosimu dosaženého v průběhu letních měsíců, a to u klíčových bodů reformy. V současnosti si dle svých slov již není „tak jistý, zda k zásadní reformě dojde”.
Debata o venkovských oblastech není uzavřená
Zdravotnický expert strany Zelených Janosch Damen ovšem zdůraznil, že dosavadní proces projednávání a samotné konstrukce nemocniční reformy byl nastaven tak, aby byl vysoce participativní. Tedy aby se na něm jednotlivé spolkové země podílely hned od počátku, protože to nakonec budou hlavně ony, kterých se reforma nemocniční sítě dotkne. „Součástí politické odpovědnosti ale také je podporovat nepopulární rozhodnutí,” cituje Damena deník Deutsches Ärzteblatt.
Očekává se, že největší diskuse se povede o dopadech nemocniční reformy na venkovské oblasti. Podle hlavní lékařky společnosti Asklepios Sary Sheikhzadehové jsou totiž chystaná opatření zaměřena především na velká města a jednotlivé spolkové země apelují na to, aby nebyla až příliš omezena dostupnost komplexní péče na venkově.
Naproti tomu šéf vládní nemocniční komise (která je za vypracování reformy nemocnic ministru zdravotnictví zodpovědná) Tom Bschor upozorňuje, že skoro 80 procent německých občanů žije v metropolitních oblastech, „a právě tam je třeba odstranit stávající duplicity v nemocniční síti”.
Nemocniční společnost se hlásí o slovo
Zdá se ale, že Karl Lauterbach bude muset dopřát sluchu také Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft). Ta znovu apeluje na spolkovou vládu, aby v rámci reformy zajistila ekonomickou bezpečnost nemocnic. Zároveň zopakovala svou nabídku na aktivní účasti při přípravě nemocniční reformy.
DKG nemocniční reformu v zásadě podporuje, je však přesvědčena, že by se měla ještě o několik bodů doplnit. Důraz klade na snižování byrokracie, slučování lokalit, rozšiřování ambulantní péče o pacienty, které by jinak přijímaly nemocnice, nebo spojování pečovatelských zařízení. „Za dokumentem s klíčovými body reformy si Německá nemocniční společnost nadále stojí,” cituje deník Deutsches Ärzteblatt Německou nemocniční společnost.