Novela zákona o zdravotních službách vymezuje krom jiného také nastavení pravidel v oblasti zajištění prohlídek těl zemřelých, za která má mít mimo zdravotnická zařízení zastřešující zodpovědnost kraj. Připomínek k této části obsáhlé novely se sešlo několik, některé v protichůdném vyznění. Debata se podle nich má vést o tom, zda a jak silně zapojovat lékařskou pohotovostní službu nebo jak silné kompetence mají mít poskytovatelé domácí paliativní péče.
Zvážit, zda má za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých zodpovídat kraj, nebo by bylo lepší vložit tuto povinnost na bedra zdravotních pojišťoven, doporučuje ve své jediné připomínce k celé novele Jihomoravský kraj. Ten argumentuje tím, že v novele zákona je zároveň uvedeno, že „kraj odpovídá za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení na svém území“, a v její jiné části, že prohlídky těl zemřelých je povinen zajišťovat, nezajistí-li ji praktický lékař (o tom, že se tak příliš často neděje se můžete dočíst například v tomto rozhovoru), „lékař vykonávající lékařskou pohotovostní službu nebo poskytovatel, se kterým kraj uzavřel za účelem zajišťování prohlídky těl zemřelých smlouvu“.
„V důvodové zprávě je uvedeno, že ‚páteřní síť pracovišť lékařské pohotovostní služby bude stanovena při pracovištích urgentního příjmu. Poskytovatelé zřizující urgentní příjem budou mít ovšem povinnost zajistit pouze prostorové a technické zázemí pro výkon lékařské pohotovostní služby. Personální zabezpečení lékařské pohotovostní služby bude de facto odpovědností zdravotní pojišťovny‘. Urgentní příjem je vymezen jako nepřetržitý příjem a poskytování neodkladné a akutní péče pacientům, tedy 24 hodin 7 dní v týdnu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kraj má sice povinnost smluvně zabezpečit prohlídky těl zemřelých, ale jejich využití bude realizováno souběžně s lékařem vykonávajícím lékařskou pohotovostní službu. Je tedy otázkou, když povinnost personálního zabezpečení lékařské pohotovostní služby na urgentním příjmu bude na pojišťovnách, zda je ještě nutnost smluvního zabezpečení této služby krajem,“ popsal své stanovisko Jihomoravský kraj.
V praxi nerealizovatelný úkol pro pohotovosti?
Česká lékařská komora v souvislosti s přeformulovanými odpovědnostmi kraje upozorňuje, že v textu novely zůstala jen povinnost organizovat a zajistit prohlídky těl zemřelých, vypadly ale v platném zákoně stanovené povinnosti krajů organizovat a zajistit také lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubního lékařství. „Upozorňujeme na skutečnost, že bez dalšího se ruší povinnost krajů zajišťovat pohotovostní služby pro občany v kraji. Pokud to znamená zánik pohotovostních služeb v České republice a každý pacient, který bude potřebovat zdravotní pomoc nebo bude mít pocit, že tuto pomoc potřebuje, bude muset jít buď do nemocnice nebo si zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pak v praxi zrušení povinnosti krajů zajišťovat pohotovostní lékařské služby bude znamenat enormní zatížení již v současné době velmi zatížených ústavních pohotovostních služeb v nemocnicích, jakož i zatížení zdravotnické záchranné služby,“ varuje Česká lékařská komora, která trvá na zachování povinnosti krajů zajistit zdravotnickou pohotovostní službu tak, jak tomu bylo dosud.
Přetíženost současných pohotovostních služeb ve své připomínce akcentuje Středočeský kraj. Ten z výše zmíněné textace novely vyjmenovávající subjekty, které za prohlídky těl zemřelých odpovídají, navrhuje odstranit sousloví „lékař vykonávající lékařskou pohotovostní službu“. Podle kraje je totiž toto řešení v praxi neproveditelné. „V současnosti, kdy jsou lékařské pohotovostní služby přetížené je tato povinnost pro lékaře sloužící na lékařských pohotovostních službách nemyslitelná a v praxi se v rámci Středočeského kraje nevyužívá, neboť by docházelo ke značné časové prodlevě v řádu hodin,“ vysvětlil kraj.
Protichůdné názory o pravomocích u domácí paliativní péče
Před možným zneužitím změny zákona, který nově dává možnost zajistit prohlídku těla zemřelého také poskytovateli domácí paliativní péče, varuje ve svých připomínkách Královéhradecký kraj. „Dle vyjádření koronerů hrozí poměrně snadná zneužitelnost daného ustanovení, a to i ve smyslu později vzniklých pochybností o úmrtí, kdy bude chybět ‚objektivní pohled nezaujatého lékaře‘. Navrhujeme uvedenou novelizaci neprovádět,“ konstatuje kraj.
Opačný názor ovšem má Unie zaměstnavatelských svazů, která by pravomoce poskytovatelů domácí paliativní péče oproti navrhovanému znění novely naopak ještě posílila. Novela navrhuje, aby prohlídky těl zemřelých byl povinnen zajišťovat poskytovatel domácí paliativní péče, „pokud měl tento poskytovatel pacienta v péči v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování této péče a na místě poskytování této péče je přítomen zdravotnický pracovník způsobilý k provedení prohlídky těla zemřelého“. Podle unie by ale druhá část souvětí měla být vypuštěna a zachováno jen „pokud měl tento poskytovatel pacienta v péči“.
Smyslem doplnění možnosti provedení prohlídek těl zemřelých také lékařem poskytovatele domácí paliativní péče totiž podle unie bylo, aby mohl provést prohlídku těla, pokud má v konečné fázi života pacienta v péči, a to bez dalších podmínek. „Nově navržená úprava popisuje dle našeho názoru lépe reálnou situaci, neboť rodina může zavolat v případě úmrtí poskytovatele domácí paliativní péče – stejně jako by volala lékaře praktického – s tím, že k úmrtí nemuselo dojít tehdy, když byla poskytována domácí paliativní péče,“ vysvětlila v připomínkách Unie zaměstnavatelských svazů.