Zapojení tzv. otevřených řešení uvolňuje úředníkům ruce a pomáhá jim vyhnout se závislosti na jednom dodavateli IT systému. To tvrdí Open-source Aliance, nezisková organizace, která se snaží ve spolupráci s vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci Vladimírem Dzurillou nabídnout státní správě alternativu standardních IT produktů založených na autorském právu. A také se vyhnout obávanému jednacímu řízení bez uveřejnění při vypisování IT zakázek. K tomu je však zapotřebí ještě jeden detail – vyznat se v tom. O open source řešeních hovořili odborníci z Open-source Aliance na ICT konferenci „Vendor Lock-in v ICT a jeho praktická řešení v zadavatelské a rozhodovací praxi“, kterou uspořádalo vydavatelství Media Network vydávající Ekonomický deník, Českou justici a Zdravotnický deník.
Open source jsou softwarové produkty s otevřeným (technicky dostupným) zdrojovým kódem, který umožňuje je dále upravovat a využívat bez nutnosti platit nové licenční poplatky. Je to také způsob, jak sdílet software mezi více institucemi bez ohledu na licenční politiku výrobce. Tuto alternativu standardních komerčních (proprietárních) řešení se pro orgány státní správy snaží od loňského roku vyvíjet Open-source Alliance, nezisková organizace sdružující IT odborníky, právníky a akademiky, kteří podporují a aktivně pracují s principy open source, Aliance má zároveň ambici stát se partnerem vlády v oblasti digitalizace veřejné správy prostřednictvím otevřených řešení.
„Otevřená řešení se dnes masivně rozvíjí, ale veřejný sektor nevyužívá dostatečně jejich potenciál. Přitom představují šanci, jak v řadě případů změnit současný stav, pomoci veřejné sféře transparentnějším způsobem rozvíjet své IT systémy a zmírnit dopady vendor lock-inu,“ prohlásil Tomáš Knížek, člen dozorčí rady Open-source Aliance, na ICT konferenci pořádané vydavatelstvím Media Network. Ta se zabývala právě fenoménem vendor lock-in, tedy stavem technologické závislosti úřadů na jednom dodavateli IT systému, což vede k nutnosti vypisovat zakázky formou problematického jednacího řízení bez uveřejnění, narušuje hospodářskou soutěž a nepřiměřeně zvyšuje náklady.
Zleva: člen dozorčí rady Open-source Aliance Tomáš Knížek, partner Advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a zástupce Open-source Aliance Josef Donát, soudce a předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš. Foto: Radek Čepelák
Pokud má však stát otevřená řešení přijmout, musí podle Open-source Aliance vytvořit pro to podmínky. „To znamená mít motivaci a vůli inovovat a podporovat v tom své úředníky. Poskytnout technologickou a procesní podporu a mít jasně definované požadavky. Zároveň ošetřit riziko spojené s dostupností kódu, zajistit ochranu dat a kybernetickou bezpečnost. A samozřejmě mít funkční komunitu úředníků, kteří otevřená řešení podporují,“ vyjmenovává Knížek.
Své výstupy z činnost komunit a partnerů chce Aliance ukládat do otevřeného úložiště (GIT s obsahem otevřeného kódu). Na úpravě a rozvoji tam uloženého softwaru se tak může podílet kdokoli. Jedinou povinností bude upravené či vylepšené verze zpětně do GITu zase vkládat, aby je mohli používat i ostatní partneři. „Díky takto otevřenému řešení nezůstane know-how pouze u jednoho dodavatele a mnohem větší důraz se bude klást na kvalitu služby než na jednorázový prodej licence,“ tvrdí Knížek. „Okamžitý přístup ke kódu vlastního řešení umožní flexibilitu zadavatelů a rozšíří okruh potencionálních dodavatelů služby či produktu. Zároveň tím docílíme vyšší míry převyužitelnosti vyvinutých řešení a zvýšíme hodnotu každé investované koruny do IT,“ dodává. Taková otevřenost má samozřejmě své limity jako v případě řešení pro kritickou infrastrukturu státu, ale pro menší agendy je to podle Knížka ideální.
Zleva: předseda představenstva ICT Unie Zdeněk Zajíček, člen dozorčí rady Open-source Aliance Tomáš Knížek, partner Advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a zástupce Open-source Aliance Josef Donát, soudce a předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Foto: Radek Čepelák
Změnit business model
Open-source Aliance považuje za nejvhodnější začít s produkty, které jsou na úřadech určitým způsobem standardizované, jako například spisová služba. Ještě letos na jaře chce proto vytvořit první verzi jejího otevřeného řešení. Do poloviny roku pak uvolní kompletní spisovou službu, vhodnou především pro menší úřady a organizace, a to podle nového národního standardu pro orgány veřejné moci. Nabídne také její propojení s e-fakturací. Ve stejné době chce Aliance uvolnit referenční model IT architektury úřadu založený na open source. A to vše má být v souladu s národní strategií pro digitalizaci veřejné správy a k dispozici volně ke stažení z nového jednotného otevřeného úložiště, které se stane zdrojem veškerého kódu a know-how.
Knížek podle svých slov rozumí tomu, že IT firmy chtějí chránit svoji investici. Pro něj to však představuje krok zpátky. „Otevřená řešení jsou příležitostí i pro dodavatele,“ tvrdí. „Uvolnit kód neznamená, že se zbavuji svého know-how. Ukazuji tím, že jsem schopen změnit nastavený systém a stávám se tak pro svého klienta důvěryhodnějším partnerem.“ Dodavatel si tak podle Knížka může se svým klientem nastavit dlouhodobější charakter spolupráce a domýšlet další možnosti, které zatím nejsou možné s ohledem na vendor lock-in.
Za předsednickým stolem sedí (zleva): advokát Daniel Chamrád, předseda představenstva ICT Unie Zdeněk Zajíček, člen dozorčí rady Open-source Aliance Tomáš Knížek, partner Advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a zástupce Open-source Aliance Josef Donát, soudce a předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, soudce a předseda senátu Krajského soudu v Praze David Raus, ředitelka druhostupňového rozhodování VZ ÚOHS Iveta Pospišilíková, partnerka a vedoucí právního týmu Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Marcela Káňová, náměstek Nemocnice Na Bulovce a poradce ministra zdravotnictví Martin Koníř. Foto: Radek Čepelák
„Problém je však neschopnost těchto firem změnit svůj business model: vyvinuli jsme software, prodáváme licenci a kolem toho vytváříme spektrum služeb,“ pokračuje Knížek. „Ale já se domnívám, že to vede k tomu, že se dnes pouze vymýšlí už dávno vymyšlené věci a nehledají se žádné synergie, které by šlo využít a propojit. To bychom taky chtěli zlepšit,“ dodává.
Aliance chce zároveň spolupracovat s různými nadšenci, kteří se prezentují formou start-upů, inkubátorů nebo hackathonů. „To je silná stránka open-source komunit. Pro bono přístup funguje, jak ukázal například i nedávný hackathon na vývoj e-shopu pro prodej dálničních známek. Naším cílem je tyto jedince do naší činnosti zapojit,“ říká Knížek.
Několik rad na závěr
„Nic z toho však správně neuděláte, pokud neznáte dobře architekturu svých IT systémů, jak mezi sebou komunikují, nebo neznáte základní doménové prvky,“ pokračuje Knížek. Podle něj je právě toto bolavé místo státní správy. Open-source Aliance chce proto ve spolupráci s vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci Vladimírem Dzurillou podpořit úřednickou komunitu právě v tom, aby se mnohem aktivněji zabývala svou IT architekturou, věděla, jaké parametry jejich systémy mají a měla přístup k jejich dokumentaci. To povede podle Aliance k tomu, že dokáže být dodavateli systému rovnocenným partnerem a bude mít zájem na jeho dalším rozvoji a inovacích.
O účast na konferenci byl značný zájem. Foto: Radek Čepelák
Než však tohle všechno začne fungovat, nabízí Aliance několik tipů, jak se v nových zakázkách vendor lock-inu vyhnout. „Stačí dodržovat pár jednoduchých pravidel. Především se nikdy nezbavujte svého know-how a nepřevádějte ho na dodavatele. Brzy skončíte nebo to bude drahé,“ radí advokát Josef Donát, partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a člen Open-source Aliance. Důležité je tedy podle Donáta pohlídat si přístup ke zdrojovému kódu, který však musí být poskytnut v přehledné a standardizované podobě. „Pokud však sami nedokážete posoudit, jak kód vypadá, jako byste jej neměli. Bez toho se dostanete do vendor lock-inu faktického, i když ne autorskoprávního,“ dodává.
Na druhou stranu není nutné chtít kódy a licence úplně ke všemu. To může působit až kontraproduktivně. „Požadavek na výhradní licenci zásadně omezuje schopnost dodavatelů plnit, protože vyvinutý systém již nesmí nijak využít. Není to účelné ani udržitelné,“ vysvětluje Donát.
Dalším pravidlem je přístup k řádné dokumentaci zdrojových kódů a popisu struktury celého softwaru. „Dbejte na to, že dokumentaci máte, že je aktuální a že máte někoho, kdo to kontroluje,“ tvrdí advokát. Stejně tak je nutné pohlídat si oprávnění ke změnám v systému (nejlépe vlastními zaměstnanci) bez ztráty potřebných záruk a práv. To platí i o možnosti provádět změny ve standardním softwaru, tedy toho, co není zpracováno na míru, například od Microsoftu.
Účastníci konference. Foto: Radek Čepelák
Cestou do vendor lock-inu je podle Donáta i ukládání dat v nestandardních formátech či kódování. To znemožňuje jejich interoperabilitu s případným novým řešením a hrozí ztráta toho nejcennějšího – vzájemné historické provázanosti těchto dat. Případně zůstávají data po ukončení smluvního vztahu „kontaminována“ částí zdrojového kódu dodavatele.
„Nezbavujte se know-how, kontrolujte, ideálně vlastním týmem, dohlížejte a vynucujte. Dělejte projekty s myšlenkou, kde je konec a jak tento konec má vypadat,“ dodává Donát na závěr.
Helena Sedláčková
Konferenci, která se konala za laskavé podpory Open-source Aliance, se budeme věnovat i v následujících vydáních.
Příspěvek Open Source je příležitostí pro státní správu, záleží na znalosti IT architektury, říká Aliance pochází z Zdravotnický deník