Od začátku ruské invaze v únoru letošního roku došlo na Ukrajině k více než 700 útokům vůči zdravotnickým zařízením a zdravotníkům. Terčem útoků, nejčastěji těžkými zbraněmi, se stalo celkem 630 zdravotnických zařízení a dokonce i 91 zdravotnických transportů. V důsledku těchto útoků zemřelo 100 osob a dalších 100 jich bylo zraněno. Vyplývá to z údajů Světové zdravotnické organizace. I přes extrémně náročné podmínky, kdy navíc zdravotnické zařízení běžně čelí výpadkům dodávek energií, se však ukrajinští zdravotníci snaží zajistit potřebnou péči.
Ruská invaze na Ukrajině pokračuje už osmý měsíc a stále častěji se terčem útoků stává kritická infrastruktura. Navíc přichází zima, která už tak obtížné podmínky, kdy běžně dochází k výpadkům energií, což postihuje i zdravotnická zařízení, ještě zhoršuje. Přesto podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) je ukrajinské zdravotnictví i díky mezinárodní pomoci schopné poskytovat život zachraňující péči. Pro zdravotníky to však znamená, že při výkonu své profese riskují své zdraví i životy. Podle mezinárodního systému, který celosvětově monitoruje útoky vůči zdravotníkům a zdravotnickým zařízením, se Ukrajina stala pro zdravotníky vůbec nejnebezpečnější zemí světa.
Dětská nemocnice v Charkově a sbírání šrapnelů z kazetové bomby, která na tuto nemocnici dopadla
Ruská raketa zasáhla porodnici. Zemřel novorozenec
Ruské bombardování či ostřelování zdravotnických zařízení není na Ukrajině bohužel ničím výjimečným. V mezinárodní systému WHO, který monitoruje útoky vůči zdravotnickým zařízením na celém světě, od začátku ruské invaze v únoru letošního roku, je k 26. 11. evidováno celkem 715 útoků, kdy se terčem stala zdravotnická zařízení a zdravotníci. Při 600 z nich byly použity těžké zbraně, což znamená, že nemocnice, polikliniky, ambulance nebo třeba lékárny, byly bombardovány či ostřelovány. Terčem útoků se staly i sanitky převážející pacienty nebo dodávky zdravotnického materiálu. V důsledku těchto útoků 100 lidí zemřelo a dalších 100 bylo zraněno.
Mezi oběti patří i novorozenec, který zemřel krátce po porodu, v malé porodnici ve vilňanské nemocnici v Záporožské oblasti poblíž frontové linie. Ruská raketa zasáhla toto zdravotnická zařízení, kde byli vážně zraněni dva lékaři. Matka dítěte útok přežila. „Ruské zrůdy v noci ostřelovaly velkými raketami malé porodnické oddělení vilňanské nemocnice. Naše srdce jsou plná smutku: Zabili dítě, které sotva přišlo na svět,“ citovala agentura ČTK příspěvek šéfa oblastní správy Oleksandra Starucha na síti Telegram.
Z pohledu WHO jsou útoky vůči zdravotnickým zařízením jednoznačným překročením mezinárodního práva. „Tyto útoky znamenají porušení mezinárodního práva a vedly ke zranění nebo zabití zdravotnických pracovníků i pacientů, narušení zásobovacích tras a poškození nemocnic a dalších zdravotnických zařízení,“ uvedlo pro ukrajinskou agenturu Interfax Jarno Habicht, vedoucí Kanceláře WHO na Ukrajině. I přes řadu vážných problémů je však podle něj ukrajinské zdravotnictví stále schopné zajišťovat potřebnou život zachraňující péči.
Pacienti z Novovolynské nemocnice na západě Ukrajiny se musí při leteckém poplachu přemístit z moderní budovy do podzemního krytu z padesátých let, který pojme zhruba 300 lidí
Nemocnice bez elektřiny nemůže fungovat
Zdravotnická zařízení, pokud se jim (prozatím) vyhnuly útoky ruské armády, s nadcházející zimou a přibývajícími škodami na civilní kritické infrastruktuře, musí ještě řešit, jak udržet provoz při stále častějších a delších výpadcích dodávek elektrické energie, tepla a vody. Stejně je na tom i obrovské množství ukrajinských domácností. „Zima bude hrozbou pro miliony a miliony lidí na Ukrajině. Nyní se teploty pohybují okolo nuly, ale brzy klesnou k minus dvaceti. Právě teď je blackout v celém městě Dnipro a celé oblasti. Jak může nemocnice fungovat bez elektřiny? Jak může porodnice fungovat bez inkubátorů? Jak mohou být skladovány vakcíny bez chladících boxů?,“ uvedl při nedávné návštěvě Dnipra Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Přerušené dodávky se dotýkají zdravotnických zařízení na mnoha místech země, což znamená obrovské problémy pro jejich provoz. Před několika dny v Kyjevském kardiologickém institutu lékaři operovali malé dítě, když uprostřed operace došlo k výpadku elektřiny v celé budově. Chirurgický tým v operaci pokračoval a podařilo se mu zákrok dokončit. Malý pacient tak operaci přežil.
Podle Hanse Klugeho bude letošní zima pro obyvatele Ukrajiny doslova „o přežití“. „Ukrajinské zdravotnictví nyní zažívá nejtemnější časy války,“ citoval jej britský zpravodajský server BBC s tím, že nyní stovky ukrajinských zdravotnických zařízení nejsou v provozu, a to buď proto, že byly zničeny či vážně poškozeny, nebo nemají potřebné dodávky energií, aby mohly pokrýt základní provoz. Podle Evropské kanceláře WHO se tak letos v zimě stanou dodávky energií pro Ukrajince doslova otázkou života a smrti. Zhruba dva až tři miliony lidí by kvůli tomu mohly opustit své domovy.
„Víme, že statisíce objektů po celé zemi – včetně soukromých domů, škol a nemocnic – nemají dodávky plynu, který je nezbytný nejen pro vaření, ale také pro vytápění. Dnes je bez elektřiny deset milionů lidí, což je čtvrtina populace v zemi,“ uvedl Kluge při své nedávné návštěvě Ukrajiny, kam přicestoval v tomto roce již počtvrté. Přerušené dodávky energií podle něj budou znamenat také to, že se lidé budou snažit hledat různé alternativní způsoby vytápění, včetně takových, které jsou spojeny s možnými zdravotními riziky v podobě expozice toxickým látkám či možnosti výbuchu a vzniku popálenin.
Poškozený pokoj v okresní nemocnice v Makarivu (kyjevská oblast)
Zima bude nebezpečná pro ty nejzranitelnější
Organizace Lékaři bez hranic potvrzuje, že zdravotnická zařízení na východě a jihovýchodě, kde také působí její pracovníci, mají vážné problémy s tím, jak zajistit péči o své pacienty. Chybí jim dodávky elektřiny, potraviny i léky a současně se v jejich blízkosti odehrávají boje. Mezi nejohroženější patří právě nemocní lidé a zejména ti, kteří mají psychiatrická a neurologická onemocnění. „Lidé jsou velmi hladoví, můžeme vidět jejich kosti a žebra. Vypadají, že jsou podvyživení už hodně dlouho. Je těžké se na ně dívat,“ popsal zdravotní bratr Denys Babiy, který se podílel na transportu dvou set pacientů z jedné z přeplněných nemocnic v charkovské oblasti do Kyjeva. Transporty pacientů po železnici, které mají dostat nemocné a raněné do bezpečí, jsou jednou z řady aktivit Lékařů bez hranic na Ukrajině. I během zmíněné evakuace byla nemocnice ostřelována, zahynuli čtyři zdravotníci a dva pacienti. Později byli pacienti převezeni do jiné nemocnice v Charkově, kde se však brzy staly podmínky neúnosnými. Chybělo i základní vybavení, včetně postelí nebo léků. Péče o tak velké množství nemocných byla nad kapacitní možnosti personálu. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví proto požádalo Lékaře bez hranic, aby zajistilo transport pacientů z přeplněné nemocnice v Charkově do Kyjeva. První vlak vyjel 23. září.
„Během 36 hodin jsme zvládli dvě cesty a převáželi jsme pacienty s řadou patologických stavů. Někteří z nich byli staří lidé s neurologickými onemocněními, jako jsou Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Měli jsme také mnoho pacientů s akutními psychotickými stavy, zejména dnes během naší poslední cesty,“ popsala Emilie Fourrey, koordinátorka transportu.
Takto vypadá protiletecký kryt v Ústřední okresní nemocnici v Brovary, který je vybavený jako lékařské „oddělení“
Lidé, kteří už mají nějaké zdravotní problémy, budou během zimy v největším ohrožení. K ohroženým podle WHO budou patřit také novorozenci a malé děti, senioři a chronicky nemocní. Situaci zhoršuje i nízká proočkovanost proti covid-19 a pravděpodobný souběh šíření této infekce s chřipkou a dalšími respiračními nákazami.