Jak velkým rizikem pro Evropu je infekční onemocnění mpox známé také jako opičí neštovice, které se šíří zejména v několika afrických zemích? A jaká opatření by měla EU podniknout a podniká k tomu, aby se šíření viru zamezilo? O tom na včerejší schůzi Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) hovořili zástupci evropských agentur. Poslanci dále přijali pozměňovací návrhy k unijnímu rozpočtu, přičemž se přimluvili za navýšení finančních prostředků do programu EU4Health.
„Vzhledem k rychlému epidemiologickému vývoji ECDC aktualizovalo hodnocení rizika. Hlavní výsledek je, že celkové riziko pro evropskou populaci je nízké,“ řekla v rámci výměny názorů s europoslanci nová ředitelka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Pamela Rendi-Wagnerová. V Evropě bylo dosud potvrzeno jen několik málo případů opičích neštovic. I tak Rendi-Wagnerová vyzvala k bdělosti a varovala, že mohou být importovány další případy. Členské země EU proto mají zůstat připravené detekovat infekce co nejrychleji a zabránit tak dalšímu šíření po Evropě. „Opičí neštovice nejsou nový covid,“ konstatovala ředitelka ECDC. Mpox se totiž šíří jinými způsoby, jsou s ním spojená jiná rizika a navíc existuje účinná vakcína, což na začátku pandemie covidu-19 nebylo. Přesto je podle ní třeba se na import opičích neštovic do Evropy připravit.
Přestože opičí neštovice jsou vědcům známy již od 50. let 20. století, až před dvěma lety byl zaznamenán velký nárůst počtu případů výskytu tohoto onemocnění. Nejvíce zasaženou zemí a také epicentrem onemocnění je africké Kongo. Přestože na místě operuje řada světových organizací, skutečná šíře epidemie není přesně známa kvůli nízké míře ohlašování a identifikace případů. ECDC se snaží s epidemií bojovat několika způsoby, a to jak podporou členských států, tak prací přímo v místě výskytu onemocnění a též spoluprací s Evropskou komisí, Evropskou lékovou agenturou (EMA), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Generálním ředitelstvím Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (DG HERA).
Poradce z poslední jmenované organizace, Wolfgang Philipp, na včerejší schůzi rovněž vystoupil a popsal zapojení své instituce do boje s mpox. „HERA organizuje distribuci vakcín v Africe a nyní se pracuje na kontinentálním plánu reakce,“ řekl s tím, že vakcíny jsou jenom jednou složkou reakce.
K vakcínám coby mimořádně efektivnímu nástroji proti šíření opičích neštovic se vyjádřila i výkonná ředitelka Evropské lékové agentury Emer Cooková. Uvedla, že vakcína je zatím schválená pouze pro použití u dospělých. Vyhodnocuje se však i její možné použití u mladších ročníků. I Cooková potvrdila slova Rendi-Wagnerové o tom, že riziko opičích neštovic pro Evropu zůstává nízké. Vyzvala však k další podpoře afrických zemí.
Mezera v rozpočtu
Vedle výměny názorů se špičkami evropských zdravotnických institucí členové výboru ENVI hlasovali i o pozměňovacích návrzích k rozpočtu EU. Jedním z nich bylo i přijetí pozměňovacího návrhu k navýšení rozpočtu na program EU4Health, z něhož byla na jaře odebrána miliarda eur (asi 25 miliard korun) s odůvodněním alokace těchto prostředků na podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku. To se však členům ENVI nelíbí a požadují mezeru v rozpočtu alespoň částečně zaplnit. V opačném případě se obávají nenaplnění stanovených cílů programu.
„Navzdory trvalé potřebě posílit Unii v oblasti zdraví čelí rozpočet EU4Health značným omezením v důsledku snížení víceletého finančního rámce. Tento nedostatek finančních prostředků ohrožuje schopnost programu dosáhnout jeho zásadních cílů, neboť do konce období zbývají pouze tři roky. Aby Komise mohla účinně plnit své závazky, je nezbytné zaplnit mezeru ve víceletém finančním rámci v roce 2025 ve výši 189 milionů eur,“ stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu.
Lidovci chtějí peníze zpátky
Pro navýšení financí do programu se na schůzi vyslovil například německý europoslanec z lidovecké frakce Peter Liese. Uznal, že pomoc napadené Ukrajině je potřebná, ovšem nemělo by se podle něj škrtat u evropských programů, které mají „vysokou přidanou hodnotu“. Argumentoval, že škrt v rozpočtu mimo jiné snižuje efektivitu boje proti antimikrobiální rezistenci. „Nyní se tato opatření nebudou moci provádět, protože nebudou finance,“ dodal Liese.
Také chorvatský europoslanec a Liesův kolega z lidovecké frakce, Tomislav Sokol, vidí navýšení peněz pro EU4Health jako prioritu. „Investovat do zdravotnictví je nejvíce nákladově efektivní, protože důsledky neinvestování jsou horší… Škrtáme-li program EU4Health, tak vysíláme signál, že nám nezáleží na zdravotnictví… Je třeba vyslat signál, že v rámci EU je toto jednou z hlavních priorit,“ dodal Sokol.
Naopak český europoslanec Alexandr Vondra z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) přesun peněz ze zdravotnického programu na pomoci Ukrajině podporuje a avizoval, že jeho frakce se postaví proti pozměňovacím návrhům týkajících se EU4Health. „Zdroje jsou omezené a pokud je třeba někde přidat, je nutné jinde ubrat,“ vysvětlil svou pozici.