Zdravotnictví je nadmíru dynamický obor. Za jeden rok se v něm může přihodit strašně moc. Oslovili jsme devět osobností české medicíny se stejnými anketními otázkami. Zajímalo nás, na co se tito lékaři těší ve svém oboru, ale také co by doporučili ministru zdravotnictví a jak jsou spokojeni s pluralitou zdravotních pojišťoven. Očekávání odborná jsou velmi různorodá, podle letory zpovídaného i povahy oboru. Ministrovi vesměs všichni fandí v míře, která nás až překvapila a přejí mu, aby vydržel. Pluralitu zdravotních pojišťoven také většina podporuje, i když s výhradou, že ke skutečné konkurenci mají zatím daleko.
S jakými čekáváními si oslovení lékaři spojují rok 2020, jsme v anketě Zdravotnického deníku zjišťovali těmito otázkami:
Na co se nejvíce těšíte, že se stane ve vašem oboru?
Co byste nejdůležitějšího doporučil ministru zdravotnictví, aby v rezortu udělal?
Nakolik si ceníte našeho systému veřejného zdravotního pojištění, který je založen na pluralitě pojišťoven a jejich konkurenci? Měl by být zachován ve stávající podobě, změněn (třeba na státní službu), nebo dále vylepšen?
Prof. MUDr. Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEM
Jediné a zásadní, na co bych se těšil v tomto roce, by bylo, že bude odstraněn katastrofální nedostatek zdravotních sester.
Ministru zdravotnictví bych si nedovolil nic doporučit, vzhledem k tomu, že kdybych věděl co nejdůležitějšího ve zdravotnictví udělat, pravděpodobně bych se ucházel o post ministra zdravotnictví.
Myslím si, že náš systém založený na pluralitě a konkurenci zdravotních pojišťoven je zdravý systém. Konkurence v jakémkoli oboru lidské činnosti je zdravý fenomén, protože nedovoluje v případě jediného poskytovatele „tzv. usnout na vavřínech“.
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti JEP
Opakovaně jsem se vyjádřil, že myslím, že diabetologie zanikne a že diabetes bude do 20-30 let preventabilní onemocnění. Doufám, že se brzy dočkáme biologické léčby obezity a diabetu.
To nevím, co mám odpovědět, patřím k poradcům ministra a pan ministr si dá poradit a věci se určitě vyvíjejí správným směrem. Nezdá se mně zatím jediná věc a to jsou konkurzy na ředitele přímo řízených organizací s až 20tičlenými těžkopádnými komisemi ale i zde jsou diskutována nějaká řešení.
Toho si vůbec necením, jde o zdravotní daň a konkurence mezi pojišťovnami není a změna bude ještě dlouho trvat. Posouvá se to ale správným směrem.
Prof. MUDr. Jindřich Fínek, děkan Lékařské fakulty UK v Plzni
Jsem onkolog, jehož pracovištěm projdou 3 000 nemocných s nově diagnostikovanou malignitou. Otevřu v pondělí v deset hodin dopoledne dveře konziliární ambulance, kterou nemocní v prvém kontaktu s naší klinikou procházejí, přede dveřmi v čekárně bude prázdno – žádný nový onkologický pacient
Pan ministr dělá vše, co mu legislativa a stále útočící Hunové (jména nechť si laskavý čtenář doplní sám) dovolí. Aby se nedal otrávit.
Byl bych rád, kdyby systém veřejného zdravotního pojištění byl založen na pluralitě pojišťoven a jejich konkurenci.
Nejchytřejší Čech
Doc. MUDr. Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory
My měníme stomatologii zgruntu. O čem mnozí sní, my realizujeme. Máme od prvního ledna třetí verzi sazebníku (všeobecná medicína má pořád ten původní a v bodech…). Snad nám projdou v Parlamentu úpravy zákona. Teď zrovna začínáme kraje učit, jak se starat o pohotovostní službu a vůbec o svoje povinnosti. Vyřešili jsme problém aprobací a teď se zaměříme na zásadní diskuse s českým školstvím. Nám nebude 366 dní stačit, chceme přechodný rok napořád
.
Ať se nelekne a pokračuje v přátelsky prezentovaných, ale zásadních změnách směrem od socialistického Ústavu národního zdraví ke skutečným zdravotním pojišťovnám, jak je máme v zákonech ale ne fakticky. Pokud se otevřete trhu, pak už skoro vše začne fungovat samo- efektivita, vzdělávání, investice. Umožnit, aby kolem schopných lékařů vznikala velká specializovaná centra. Tam bude péče kvalitní a efektivní. Vůbec neřešit, kde měli jaké oddělení v roce 1985. Pokud má pacient nádor, chce být vyléčen a čerta starého řeší, zda jednou za život cestuje 20 nebo 120 kilometrů. Chce žít! Kvalitním umožnit růst a nekvalitním umožnit, aby zavřeli krám a začali pracovat pod vedením těch schopných. Jak je ta vrátnice dole v Ministerstvu, tak tam všechny lobbisty za určitá zdravotnická zařízení rovnou vracet na Palackého náměstí
.
Neděste mně státní službou. Socialistickým systémem s mizernou úrovní a prolezlém korupcí a hledáním protekce… To jsme si snad už užili dost. Někdo se o pacienta musí starat a to mohou být jen zdravotní pojišťovny soutěžící o jeho peníze, které ovšem jeho případ řeší od začátku. Nejsou to jen vyúčtovací centra měsíc zpětně… Pojišťoven nemáme moc ale málo. Kdo se fokusuje na potřeby lidí z Vysočiny, na specifické pacienty kolem hranice s Německem? Nikdo. Většina sedí v Praze a komunikuje s profesory a s Ministerstvem. Naše zdravotnictví potřebuje vyšší kvalitu péče, zejména v regionech. A to zajistí jen trh pojišťoven.
Prof. MUDr. Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti
Pro kardiology je nesporně velkým očekáváním, zda se v letošním roce se dozvíme, nakolik budou glifloziny potvrzeny coby lék pro srdeční selhání. Po první studii DAPA-HF by tak mohlo dojít k definitivní změně léčebné strategie u této diagnózy.
K personální stabilizaci lékařů by bylo přínosné urychleně dokončit plánované nastavení systému rezidenčních míst tak, aby absolventi lékařských fakult měli jistotu možnosti dosažení specializace za důstojných podmínek a nemocnice (resp. akreditovaná pracoviště) nemusely dotovat vzdělávání z prostředků určených na poskytování léčebné péče. Zabránilo by to odchodu absolventů do zahraničí a stabilizovalo rovněž personál na úrovni školitelů.
Podle mého názoru je pluralita pojišťoven, které se od sebe rozsahem poskytovaných služeb prakticky neliší a přerozdělují de facto zdravotní daň, naprosto zbytná a neproduktivní, nevytváří konkurenční prostředí, neumožňuje relevantní vyhodnocování efektivity poskytovaných služeb a komplikuje dohody o úhradách zdravotní péče. Systém zbytečně vynakládá prostředky na administraci jednotlivých ZP a pro klienta přináší jen nepodstatný rozdíl.
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů
Těším se na to, že se dočkáme zrušení preskripčních omezení pro praktické lékaře u gliptinů, což nám umožní lépe se postarat o naše pacienty s diabetem. A doufám, že rok 2020 konečně přinese rychlejší uvolňování preskripčních omezení i u dalších léků, na kterých jsme se domluvili se zdravotními pojišťovnami
Nedoporučím mu nic, co by už dávno nevěděl a co koneckonců to ví každý, kdo je schopen racionálně vnímat realitu českého zdravotnictví. Je potřeba restrukturalizovat lůžkový fond. Zredukovat počet nemocnic, snížit počet akutních lůžek, zvýšit počet lůžek následné a dlouhodobé péče. Posílit ambulantní sektor a zejména masivně primární péči
Zachování našeho systém zdravotního pojištění považuji za zásadní, naopak je ho potřeba zlepšit, posílit roli zdravotních pojišťoven a prohloubit vztah pojištěnec- pojišťovna. Posílit pluralitu a zvýšit konkurenci pojišťoven. Cestou rozhodně není redukce počtu pojišťoven a úvahy o jejich slučování. Naopak, klidně bych si dovedl představit i více pojišťoven než máme dosud. Z redukce nabídky nebude profitovat ani poskytovatel zdravotní péče, ani pacient. A o státní zdravotní službě bych snad raději vůbec nemluvil. Ti co už to nezažili, nechť si pohovoří na toto téma s konzumentem veřejné zdravotní péče ve Španělsku nebo v Anglii, Předpokládám, že pak je takové úvahy opustí.
Prof. MUDr. Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Ve světě se snad podaří úspěšně odzkoušet a nakonec uvést na trh účinnější kognitivum ke zvládání Alzheimerovy demence. U nás bych se rád dočkal zlepšení dostupnosti pedopsychiatrické péče a zlepšení postavení psychiatrie mezi lékařskými obory.
Aby úspěšně a s rozmyslem pokračoval v reformě psychiatrické péče. Záměrně nenavrhuji její dokončení, protože jde o nekonečný proces.
Na to nemám silný názor, protože všechny výrazné systémy (pluralita pojišťoven, jedna pojišťovna, státní zdravotnictví) mají své výhody a nevýhody, jež lze podpořit rozumnými argumenty a příklady. Nicméně platí, že tam, kde je kterýkoli z nich zaveden, je vždy více či méně předmětem oprávněné kritiky. Jediná změna, kterou bych velice uvítal, je možnost soukromého připojištění, něco jako „povinné plus dobrovolné či nadstandardní“. Když to jde tak jednoduše u aut (povinné ručení plus pojištění), nechápu, proč to nejde u lidí. Zdravotnictví i jeho klientele by to jistě pomohlo a otevřelo nové možnosti.
Prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP
V rámci české diabetologie si přejeme, aby se nám dařilo posouvat laťku kvality péče výše a tím i zlepšovat perspektivy diabetiků. Celosvětový trend ukazuje cestu v intenzivnější léčbě od začátku onemocnění. Proto jsou i pacienti s diabetem 2. typu směrováni k farmakologické léčbě hned na začátku a cílové hodnoty kompenzace jsou přísnější, než tomu bylo před lety. Těším se proto, že se konečně dočkáme posunutí „české“ hranice glykovaného hemoglobinu z 60 na 53 mmol/mol, při níž se rozhoduje o změně medikace. Přitom se nejedná o nový náhled na stav diabetu, protože z dřívějších studií již více než dvacet let ve světě platí, že hraniční hodnotou glykovaného hemoglobinu je 7,0 % (dle studie DCCT), což odpovídá právě oněm 53 mmol/mol dle IFCC (International Federation of Clinical Chemistry). Tedy v rámci oboru si nepřejeme nic průlomového, ale jenom „narovnání“ oprávněné potřeby.
Jistě je možno v medicíně stále něco zlepšovat a zpravidla to vyžaduje velké finanční prostředky, jak je tomu kdekoli na světě, a přitom nejde jen o financování jednotlivých segmentů zdravotnictví. Úroveň zdravotního stavu obyvatelstva nezávisí jen na zdravotním sektoru, tedy na kvalitě zdravotníků, rozumné dostupnosti zdravotní péče atd. Vývoj v posledních desetiletích dokládá, že dochází k trvalému nárůstu nemocí hromadného výskytu. Přibývá celosvětově diabetu, obezity a řady dalších, na nichž se podílí moderní způsob života s nedostatkem pohybu a obecně s nevhodnou životosprávou. Zdravý způsob života je cestou, jak ovlivnit výše uvedený nepříznivý vývoj. Je to sice záležitostí každého jedince, ale měl by být všeobecně podporován i na vládní úrovni. Nejde jen o „osvětové kampaně“ zdravotníků, kteří v tom mají omezenou roli. Domnívám se proto, že intenzivní prosazování zdravého způsobu života i v oblasti dalších rezortů, než je jen zdravotnictví, je důležitým a samozřejmě dlouhodobým úkolem, který může prospět vývoji zdravotního stavu obyvatel naší země.
Pluralita pojišťoven je jistě zdravým jevem, který může narovnávat, a tedy příznivě ovlivňovat jejich fungování se zřetelem k jejich konkurenčnímu postavení. Jistě je potřebné, aby zdravotní pojištění bylo současně podporou cesty ke zdraví občana, který může porovnávat nabídku pojišťoven a zvolit si pak podle uvážení. Domnívám se, že v našem současném systému, který je ve své podstatě možno zachovat, lze především realizovat jeho kultivaci vycházející mj. i z vývoje možností v oblasti zdravotní péče. Jistě se do toho promítne i vývoj moderních technologií, který posouvá zdravotní péči značně kupředu, ale současně klade zvyšující se nároky na financování. To však je již jiná oblast, která nicméně významně i v budoucnu ovlivní „ufinancovatelnost“ zdravotní péče a tím i úroveň pojištění. Bylo by současně vhodné, aby zdravotní pojišťovny více uplatňovaly bonifikaci zdravého způsobu života.
MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů
Zkusím to v rámci své funkce pojmout šířeji za celou ambulantní specializovanou péči. U ní mě těší, že sice nebudou ani zdaleka vyřešeny všechny její finanční problémy a také se vůbec nedá mluvit o tom, že jí ubude administrativní zátěž (spíše naopak), nicméně v rámci doplatků za péči roku 2019 nejspíše během května a v rámci dobrých úhradových podmínek dohodnutých pro rok 2020 věřím, že přestane být popelkou českého zdravotnictví a stane se plnohodnotnou součástí systému nejen z pohledu kvality péče o pacienty ale i v rámci nárůstu atraktivity pro lékaře i ostatní zdravotnický personál.
Mé doporučení je jednoduché: Uvítám, pokud bude ministr zdravotnictví pokračovat v započatém trendu rovného přístupu ke všem segmentům zdravotní péče bez protěžování lůžkových zařízení, což bylo obvyklé u několika jejich předchůdců. Mám za to, že je to v zájmu hlavně opravdu nemocných lidí v ČR.
Uvažovat o změně na národní zdravotní službu mi z pozice soukromého lékaře přijde na stejné úrovni jako přemýšlet o sebevraždě. Možná bych si v některých regionech uměl představit jiný poměr sil mezi jednotlivými pojišťovnami, současný systém veřejného zdravotního pojištění, který je založen na pluralitě pojišťoven a jejich konkurenci je ale pro mě jasnou volbou.
-cik-
Příspěvek Osobností české medicíny o roce 2020: aby se sny staly skutečností, ministr se nedal otrávit a pojišťovny si opravdu začaly konkurovat pochází z Zdravotnický deník
