Při pandemii covidu výrazně vzrostl počet kardiovaskulárních úmrtí

3 weeks ago

V prvním roce pandemie koronaviru zemřelo v České republice na nemoci srdce a cév více lidí než v letech, které pandemii předcházely, a to o zhruba deset procent. Samotný covid ale nebyl jedinou významnou příčinou nárůstu – nouzový stav přinesl omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů. Zatímco v roce 2019 zemřelo na kardiovaskulární onemocnění v Česku 47,3 tisíce lidí, v roce 2020 to bylo 51,3 tisíce lidí. Tématu se věnuje studie Národního institutu SYRI, která vyšla v prestižním časopisu Nature, Scientific Report.

Zatímco přímé dopady pandemie, tedy zvýšení úmrtnosti přímo vlivem covidu, byly v minulých letech už zdokumentovány, o nepřímých dopadech se toho ví podstatně méně. „Lze předpokládat, že na počátku pandemie zásadní roli mohly sehrát změny v poskytování zdravotní péče, chování lidí, nebo také nepřesnosti kódování příčin smrti. Vědci SYRI se proto zaměřili na kardiovaskulární onemocnění, zaznamenané výkyvy v poskytování ambulantní i nemocniční kardiologické péče, i na výkyvy v úrovni úmrtnosti, včetně změn během roku, které odporují tradiční a dlouhodobě pozorované sezónnosti těchto procesů.,“ stojí v tiskové zprávě SYRI.

Výrazné nárůsty v době nouzových stavů

Zpráva připomíná, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v ČR v letech před pandemií pozvolna klesala, případné výkyvy se objevovaly většinou v souvislosti s výskytem chřipkových onemocnění. „Změna tohoto pozitivního trendu však nastala se začátkem pandemie. V dubnu 2020 došlo k nárůstu počtu úmrtí na srdeční onemocnění doma o 10 procent ve srovnání s průměrem a téměř o 9 procent v zařízeních sociální péče. To koresponduje s poklesem poskytované kardiologické ambulantní nebo nemocniční zdravotní péče v březnu a dubnu téhož roku. Ve stejné době v Česku platil nouzový stav,“ uvedla Dagmar Dzúrová ze SYRI, vedoucí výzkumné skupiny zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Zdroj: SYRI

K ještě výraznějšímu nárůstu úmrtí na kardiovaskulární nemoci došlo na konci prvního roku pandemie, především v říjnu 2020 – studie SYRI uvádí nárůst proti průměru o 12 procent v lékařských zařízeních, o 15 procent doma a o 29 procent v zařízeních sociální péče – a v listopadu 2020, kdy v zařízeních sociální péče došlo k nárůstu proti průměru dokonce o 45 procent. „Také v této době platil v Česku nouzový stav,“ vysvětlila Dzúrová. Rok 2021 byl z hlediska výkyvů kardiovaskulární úmrtnosti již klidnější.

„Během prvních dvou let pandemie bylo onemocnění covid-19 hlavní příčinou úmrtí přispívající k poklesu střední délky života. V prvním roce pandemie, tedy v roce 2020, toto zjištění platí ale jen částečně, protože k celkovému zhoršení úmrtnosti z necelé pětiny přispěla také zvýšená úmrtnost na nemoci srdce a cév, což může souviset s omezením využívání odborné zdravotní péče v dobách nouzového stavu. Tyto změny však mohou mít příčiny jak na straně nabídky, tedy omezené dostupnosti péče, tak na straně poptávky, tedy zájmu nebo naopak odmítání či obavy zdravotní péči vyhledat,“ doplnila seniorní výzkumnice SYRI Klára Hulíková-Tesárková.

Otevřít článek