Pandemie covd-19 prohloubila zaostávání Slovenska v oblasti zdraví. S více než 30 tisíci úmrtími navíc patří Slovensko k zemím Evropské unie, které pandemie zasáhla nejvýrazněji. Uvádí to slovsnská Národní banka ve své analýze. Nadměrná úmrtnost vyplývala přímo z úmrtí na covid-19, ale pandemie mohla vést i k dodatečným úmrtím nepřímo přes sníženou dostupnost a zanedbání zdravotní péče.
„Vysoký počet úmrtí se projevil i v poklesu střední délky života v roce 2021, která klesla oproti roku 2019 až o tři roky,“ konstatuje slovsnská Národní banka (NBS). Zaostávání oproti EU 27 se tak prohloubilo, protože průměrný Slovák se při narození dožívá 74,8 roku, což je o 5,3 roku méně než průměrný občan EU.
Pandemie zdůraznila problémy slovenského zdravotního systému. „Slovenské nemocnice mají oproti průměru zemí EU více lůžkových kapacit, ale všeobecný nedostatek zdravotního personálu limitoval možnosti jejich využití. Slovenské nemocnice navíc trpí vysokým investičním dluhem,“ tvrdí NBS.
Pandemie podle analýzy prohloubila výzvy v oblasti personálního a kompetenčního posílení všeobecných lékařů i zdravotních sester. Problémem je i optimalizace nemocniční sítě tak, aby byly naplněny cíle reformy v podobě vyšší kvality a cenové efektivity zdravotní péče při zachování její dostupnosti.
Miliarda eur na výstavbu a zařízení nemocnic
NBS se ve své analýze věnuje i Plánu obnovy a odolnosti (POO), z něhož mají do slovenského zdravotnictví přitéct nemalé peníze. „Reformy v oblasti zdravotnictví podpořené investicemi z POO nesou s sebou kromě příležitostí i implementační rizika, vážnou výzvou je také chronický nedostatek zdravotnického personálu,“ uvádí NBS.
V rámci optimalizace sítě nemocnic byl schválen legislativní rámec, který definuje pět úrovní poskytovatelů nemocniční péče a definuje hlavní principy fungování nemocniční sítě.
„Vyšší specializace a koordinace poskytované zdravotní péče má potenciál vést k vyšší kvalitě zdravotní péče, reforma tohoto rozsahu však s sebou nutně přináší i implementační rizika,“ upozorňuje banka. Jejich minimalizace si vyžádá komunikaci se zainteresovanými skupinami a důsledné monitorování dostupnosti zdravotní péče, jakož i dosažených výsledků.
Reformy ve zdravotnictví mohou být podpořeny investicemi z POO ve výši 1,5 miliard eur (zhruba 37,5 miliard korun), z toho téměř miliarda eur (zhruba 25 miliard korun) na výstavbu, rekonstrukci a vybavení nemocnic.
„I vzhledem ke zkušenostem s čerpáním EU fondů však panují vážné obavy o realističnosti plánovaných termínů. Nedostatek zdravotnického personálu, zejména všeobecných lékařů a zdravotních sester, trápil slovenské zdravotnictví již před pandemií, a ztížené pracovní podmínky během pandemie tento problém dále prohlubovaly. Vláda by měla přehodnotit, zda jsou plánovaná opatření k posílení všeobecné péče dostatečná, a zvážit přijetí dodatečných opatření ke stabilizaci zdravotnického personálu,“ uzavírá NBS.