Největším kvalitativním deficitem německého zdravotnictví je nedostatek časových a personálních kapacit. Lékaři tak musí sloužit obrovské přesčasy, přesto je prý kvalita celého systému nadprůměrná. „Sebevědomé paušální odsudky naší práce v nemocnicích a ambulancích odmítáme,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt šéfku odborové organizace Marburger Bund Susanne Johnaovou.
Susanne Johnaová se ostře ohradila proti tvrzení, že kvalita zdravotní péče poskytovaná v lůžkové části nemocnic je nízká. „Lékaři odpracují každý rok kolem 60 milionů přesčasových hodin, protože je na to systém nastavený,“ řekla na 143. valné hromadě odborového svazu lékařů Marburger Bund.
Odboráři: Německé zdravotnictví není podprůměrné
Šéfka odborářů Johnaová také rezolutně odmítla „sebevědomé negativní paušální odsudky“ práce lékařů na klinikách a v ambulancích. Zpráva Vědeckého institutu zdravotní pojišťovny AOK totiž nedávno poukázala na nedostatečnou péči v případech, kdy je pacient léčen s infarktem. „Taková prohlášení jsou úmyslným klamáním veřejnosti,“ dodala šéfka Marburger Bundu.
Reagovala také na slova spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD), podle něhož je zdravotní péče v Německu často jen průměrná, přičemž střední délka života výrazně zaostává za srovnatelnými zeměmi západní Evropy. Podle Johnaové ovšem nelze nad prací lékařů v Německu vynášet žádné obecné a nespravedlivé soudy.
Johnaová ale nepopřela, že musí dojít ke zlepšení péče ve prospěch pacientů. Zejména je podle ní nutná větší spolupráce a stanovení priorit. Je ovšem přesvědčená, že nízká vytíženost nemocničních lůžkových kapacit není projevem špatné práce lékařů, ale nedostatkem zdravotnického personálu právě v nemocnicích.
Zmírnění byrokracie jen naoko?
„Nedostatečné využití lůžkových kapacit je často používáno jako argument pro snížení kapacity v rámci plánované reformy nemocniční sítě. Toto snížení počtu poskytovatelů zdravotní péče ovšem musí být předem pečlivě prozkoumáno pomocí analýzy potřeb a dopadu redukce nemocnic,“ uvedla předsedkyně Marburger Bundu.
Odboráři sice neodmítají nemocniční reformu jako celek, některá opatření ale nepovažují za vhodná. Jiná naopak vítají – mezi ty patří snížení administrativní zátěže lékařů, což jim má výrazně odlehčit. Lékaři se tak budou moci ve větší míře svého pracovního času věnovat právě pacientům.
Na druhou stranu Susanne Johnaová uvedla, že jiná opatření v rámci nemocniční reformy naopak byrokracii prohlubují. Proto valná hromada Marburger Bundu schválila usnesení, v němž ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha vyzývá k předložení „skutečně odvážného zákona o zmírnění byrokracie“.
Rekordní počet lékařů se zahraničním pasem
Německo se totiž dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů. Nejen kvůli tomu, že stávající lékaři stárnou a zároveň kvůli demografickému stárnutí rostou nároky na zdravotní péči, ale také kvůli nízkému počtu absolventů lékařských fakult, kteří by své starší kolegy nahradili.
I kvůli tomu se německý zdravotnický systém stále více spoléhá na zahraniční zdravotníky. Loni dosáhl jejich počet na německém pracovním trhu historického rekordu. V německém zdravotnictví pracovalo ke konci roku 2023 téměř 64 tisíc lékařů a lékařek s cizím pasem. Jen v loňském roce se jejich počet meziročně zvýšil o 6,5 procenta. Jenže takový vývoj nemusí představovat pouze pozitiva v tom smyslu, že německou stárnoucí lékařskou populaci nahrazují stejně kvalifikovaní lidé ze zahraničí. Tento vývoj pomáhá hlavně nemocnicím, které personální nouzi čelí již řadu let.
Nevyzpytatelná jazyková bariéra
Podle ředitele pobočky Spolkové lékařské komory v Porýní-Falcu Jürgena Hoffarta jsou s tím spojena také nemalá rizika. Ta spočívají zejména v narůstající jazykové bariéře. „Dochází k životu nebezpečným nedorozuměním. Pojmy bolest na hrudi a bolest břicha bývají často zaměňovány, což vede k tomu, že se lékař sice podívá na žaludek, ale infarkt myokardu mu unikne,” uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
A tento problém se podle Hoffarta bude v příštích letech zhoršovat. Německé lékařské fakulty totiž „neprodukují” dostatečné množství absolventů, aby bylo možné nahradit lékaře a lékařky odcházející do penze. „Z přibližně 11 tisíc absolventů ročně se jich významná část tomuto oboru nevěnuje,” upozornil Hoffart.
Na problém s jazykovou bariérou u zahraničních lékařů upozornil šéf Německé nadace pro ochranu pacientů Eugen Brysch. Podle něho je každodenní znalost němčiny pro zahraniční lékaře naprosto nezbytná. „Jinak jsou nevyhnutelná nedorozumění, které mohou vést v lepším případě k paralelním vyšetření, v horším případě k chybám v léčbě,” uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
„Je to samozřejmě dilema. Jazykové požadavky na zdravotnický personál ale nesmí být sníženy, jinak na to v konečném důsledku pacienti doplatí,” dodal Brysch. To se podle něho týká především velmi starých pacientů, kteří často trpí nedoslýchavostí nebo demencí. „Kromě již požadovaných dokladů o jazykové zkoušce z obecného a odborného jazyka by měl také existovat celostátní standard na úrovni C1 v komunikaci s pacienty,” myslí si Eugen Brysch. Pouze prokázání znalosti odborného jazyka podle něho nestačí.