K návrhu skupiny poslanců, který počítá se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů lidem mladším 15 let, zazněla kritika z několika připomínkových míst stran technických a legislativních nedostatků (více jsme psali zde). Na nejčastější otázky odpověděl Zdravotnickému deníku jeden z navrhovatelů, poslanec a místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Tom Philipp (KDU-ČSL).
V návrhu chybí podle připomínkových míst definice energetického nápoje. Jak k definici přistoupit a nenastane v budoucnu problém s tím, že výrobci obmění složení a vymyslí jiný produkt, který sice nebude zdravější, ale nebude spadat pod legislativu?
V návrhu novely zákona skutečně není explicitní definice energetického nápoje, ale je tam zmocnění pro MZČR k vydání vyhlášky s touto definici. Tedy definice bude stanovena prostřednictvím vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, které je k tomu zmocněno. Vyhláška určí požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti energetických nápojů, požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů a definici energetického nápoje, včetně stanovení obsahu a množství jednotlivých látek.
Tento přístup umožňuje pružně reagovat na případné změny ve složení produktů na trhu a zamezit obcházení legislativy výrobci. Ministerstvo zdravotnictví tak může efektivněji regulovat nové produkty, které by se snažily vyhnout stávajícím předpisům změnou složení. Tím se minimalizuje riziko, že by se na trhu objevily nezdravé nápoje mimo dosah legislativy.
Hospodářská komora ale možnost, že by mělo definici energetických nápojů na starost ministerstvo zdravotnictví, navíc pouze formou vyhlášky, považuje za neakceptovatelnou. Není cestou vypracovat úplně nový zákon, jehož režim regulace by byl obdobný tomu v zákoně o návykových látkách, ale zároveň by byl od něj oddělený?
Zvolili jsme novelu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, protože se jedná o logický a přirozený krok v kontextu ochrany veřejného zdraví. Tento zákon již upravuje regulace týkající se látek s potenciálně negativními dopady na zdraví, a proto bylo vhodné jej rozšířit o problematiku energetických nápojů. Vypracování zcela nového zákona by nepochybně představovalo jinou cestu, která by však vyžadovala značné legislativní, časové i organizační zdroje. Tento přístup by mohl být nadbytečně komplikovaný, když stávající právní rámec umožňuje účinné začlenění potřebné regulace formou novely.
Navíc novelizace stávajícího zákona zajistí kontinuitu a přehlednost legislativy, což je důležité jak pro zákonodárce, tak pro subjekty, na které se legislativa vztahuje. Samozřejmě rozumíme kritice a připomínkám ze strany Hospodářské komory, ale věříme, že tento přístup je efektivní a v souladu s principy ochrany veřejného zdraví.
Zaznívá i kritika toho, že jsou energetické nápoje zařazeny mezi návykové látky, ale návrh neobsahuje srovnání škodlivosti konzumace nápojů se škodami způsobenými alkoholem, nikotinovými produkty či psychotropními látkami. Z jakých důvodů došlo k zařazení právě k zákonu před škodlivými účinky návykových látek?
Energetické nápoje jsme nezařadili mezi návykové látky ve smyslu, v jakém jsou definovány alkohol, nikotinové produkty nebo psychotropní látky. Návrh zákona pouze rozšiřuje regulaci ochrany zdraví o produkty, které mohou mít při nadměrné konzumaci negativní vliv, zejména na děti a mladistvé. Důvodem tohoto zařazení je snaha o zvýšení kontroly nad jejich dostupností a zamezení rizik spojených s nadměrným příjmem stimulantů, jako je kofein.
Srovnání škodlivosti energetických nápojů s alkoholem či psychotropními látkami není obsaženo, protože jejich dopady na zdraví se liší. Zatímco alkohol či nikotinové produkty přímo poškozují organismus a mohou vést k těžké závislosti, rizika spojená s nápoji spočívají především v nadměrném příjmu kofeinu, cukru či jiných látek, což může vést k dlouhodobým zdravotním komplikacím, například kardiovaskulárním onemocněním.
Je důležité zdůraznit, že neomezujeme užívání energetických nápojů dětmi do 15 let, ale zaměřujeme se na regulaci jejich nekontrolovaného prodeje a reklamy cílené na tuto věkovou skupinu. Tím zajišťujeme rodičům větší kontrolu nad výchovou svých dětí a podporujeme zdravý životní styl rodiny.
Budou se konzumace energetických nápojů týkat pravidla, která se podle zákona uplatňují u konzumace alkoholu, jako je zákaz vstupu do veřejné dopravy nebo povinnost lékařské kontroly?
Co se týče omezení jako zákaz vstupu do veřejné dopravy nebo povinnost lékařské kontroly, tyto úpravy nejsou cílem regulace energetických nápojů. U nich je primárním účelem regulace zvýšení ochrany zranitelných skupin obyvatelstva, zejména dětí, a informovanost spotřebitelů. Na rozdíl od alkoholu či psychotropních látek energetické nápoje neovlivňují schopnost rozhodování nebo koordinaci natolik, aby bylo nutné zavádět takto přísná opatření. Legislativa se proto zaměřuje na označování produktů, omezení prodeje nezletilým a kontrolu složení, nikoli na plošná omezení jejich užívání.
Jak se bude řešit situace, ke které podle ministerstva zdravotnictví pravděpodobně dojde, a to je zvýšení prodeje energetických tyčinek, žvýkaček a jiných podobných potravin, které obsahují stejné složení stimulujících látek, cukru nebo umělá sladidla jako energetické nápoje?
Budeme se inspirovat zahraničními přístupy, kde jsou podobné produkty regulovány na základě obsahu specifických látek, nikoli pouze formy výrobku. Ministerstvo zdravotnictví bude sledovat vývoj na trhu a případně rozšíří regulaci prostřednictvím zákona či vyhlášek na všechny potraviny s obdobným složením, aby se zabránilo obcházení legislativy a ochránilo se zdraví spotřebitelů. Tento přístup umožňuje reagovat na nové trendy a rizika.
Kritika zaznívá také k navrhovanému zákazu prodeje energetických nápojů v nemocnicích, kde si je často kupuje vytížený personál. Nestačilo by pouze zakázat prodej formou automatů, nemůže-li prodávající zajistit ověření věku kupujícího?
Zákaz prodeje energetických nápojů v nemocnicích chápu především v symbolické rovině zdravotnických zařízení jako míst, která by měla podporovat zdravý životní styl. Cílem není omezit přístup k energetickým nápojům zdravotnickému personálu, ale minimalizovat jejich propagaci a dostupnost v prostředí, které by mělo jít veřejnosti příkladem. Zároveň toto opatření přispívá k celkové kultuře zdraví v nemocnicích, což je klíčové pro jejich edukativní roli.