Krize znamená příležitost – změnit se, zlepšit se a vyjít z ní silnější. To opakovaně tvrdí eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová. V souvislosti s ukrajinskou krizí ukazují podle ní Češi to nejlepší z evropské solidarity a hodnot, v důsledku covidové pandemie pak Evropská unie podnikla řadu kroků, které umožní vytvořit skutečnou unii i v oblasti zdraví, uvedla komisařka v písemném rozhovoru se Zdravotnickým deníkem, v němž nastínila i své další plány a cíle.
V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině jste navštívila celou řadu zemí, včetně Polska a České republiky, a na vlastní oči viděla důsledky ukrajinské krize. Jak se z Vašeho pohledu jako komisařky pro zdraví tyto země s touto bezprecedentní událostí vypořádávají?
Od začátku ruské útočné války proti Ukrajině a jejímu lidu se všechny naše členské státy postavily této výzvě čelem, zejména pak ty, které s Ukrajinou sousedí nebo jsou v její v těsné blízkosti, jako je Česko.
Vysídlené osoby a uprchlíci, kteří přišli o své domovy, nejbližší a také o živobytí, byli díky obrovské solidaritě na úrovni EU vítáni s otevřenou náručí a podporováni v těch nejnáročnějších podmínkách.
V posledních měsících jsem navštívila několik nejvíce postižených členských států, včetně Česka, hovořila jsem s uprchlíky a vyslechla jejich srdceryvné příběhy o zničených životech a rozdělených rodinách.
Tyto členské státy sehrály klíčovou roli v tom, že lidé prchající z Ukrajiny měli přístup k lékařskému ošetření a péči. Dále jim bylo zajištěno tzv. místo prvního kontaktu, které sloužilo pro běžné zdravotní prohlídky a očkování, psychickou podporu nebo jako místo, z něhož byli převezeni do nemocnice na urgentní ošetření v jiném členské zemi.
I nadále budeme samozřejmě dělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili všechny členské státy v jejich úsilí podporovat lidi přicházející z Ukrajiny. Tak dlouho, jak to bude potřeba.
Zemím s největším počtem uprchlíků pomáhá EU dodávkami potřebných vakcín a také s přeshraničním přesunem pacientů. V minulosti však členské státy jako Polsko a Česká republika žádaly pro své zdravotnictví přímou finanční podporu, a to z důvodu přílivu nových pacientů, zejména dětí. V Česku zatím systém uprchlíky absorbuje dobře, ale s nadcházející zimou se očekává nová uprchlická vlna. Finanční podporu z Národního plánu obnovy nelze využít, protože peníze již byly alokovány. Existuje způsob, jak může EU finančně pomoci, nebo to není možné, protože jde o oblast mimo kompetence Komise?
Česko a jeho občané dělají vše pro to, aby Ukrajince přivítali a podporovali je s otevřenou náručí. To je to nejlepší z evropské solidarity a hodnot.
Činíme vše, co je v našich silách, abychom Česko a další členské státy podpořili v jejich úsilí v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a bydlení.
Pro tento účel jsme vyčlenili 17 miliard euro na podporu členských států. Finanční prostředky EU lze použít například na školství, bydlení a zdravotnictví. Aby členské státy mohly využívat finanční prostředky co nejdříve, zajistili jsme, aby 3,4 miliardy euro z onoho většího balíčku v celkové výši 17 miliard euro, pocházející převážně z fondů soudržnosti, byly poskytnuty dříve, a členské státy tak získaly peníze okamžitě.
Na další podporu zemí v první linii a nejvíce postižených států, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, bylo v dubnu z rozpočtu EU přiděleno dalších 400 milionů euro na zajištění naléhavé pomoci. Dosud Česko z těchto fondů získalo přes 27 milionů eur.
Mnohé fondy EU jsou implementovány na úrovni členských států nebo regionů. Množství a způsob využití dostupných finančních prostředků proto závisí na rozhodnutí členských států nebo regionů.
V každém případě jsou na pokrytí výdajů na zdravotnictví k dispozici značné finanční prostředky, pokud by se je členské státy rozhodly k tomuto účelu využít.
Na počátku ukrajinské krize se ozývaly hlasy, které se v souvislosti s proudem uprchlíků obávaly možného zhoršení zdravotní situace v EU. Jaká je situace nyní, byly tyto obavy opodstatněné? Pokud nikoliv, může se s očekávanou novou uprchlickou vlnou v zimě něco změnit?
Naší prioritou v oblasti zdraví je od prvního dne zajistit, aby lidé prchající z Ukrajiny měli přístup k potřebné zdravotní péči. Mnozí přijíždějí na naše hranice ve špatném stavu a je třeba se o ně okamžitě postarat. Naše členské státy pak svojí podporou prokázaly tu nejvyšší míru solidarity a nezlomnosti.
Naší bezprostřední prioritou je postarat se o ty, kteří naléhavě potřebují nemocniční léčbu a péči, a to jak pohotovostní, tak dlouhodobou. Od začátku března bylo přijato více než 1 500 žádostí o lékařské evakuace, přičemž asi 1 300 převozů bylo úspěšně dokončeno.
Ruská válka nepopiratelně vytvořila obtížnou humanitární situaci a my samozřejmě pečlivě sledujeme celkový stav ve zdravotnictví a věnujeme zvláštní pozornost rizikům infekce a potřebám očkování. Naše podpora je rovněž směrována do oblasti duševního zdraví a řešení traumat prchajících osob.
Je jasné, že v tomto úsilí musíme pokračovat, zejména s blížící se zimou. Členským státům budeme i nadále poskytovat další podporu, kterou budou potřebovat.
Bezprecedentní kroky ke vzniku unie v oblasti zdraví
Svůj post komisařky pro zdraví a bezpečnost potravin jste převzala právě v předvečer krize, která stále trvá – nejprve covid-19, nyní válka na Ukrajině. Do jaké míry to zpozdilo Vaše plány nastíněné v pověřovacím dopise od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové? Nebo to nakonec nějakým způsobem pomohlo, resp. něco se urychlilo?
Je pravda, že od začátku mandátu Komise jsme museli čelit řadě obtížných výzev, od pandemie covid-19, přes podporu Ukrajiny a jejího lidu tváří v tvář brutální ruské válce až po vypuknutí opičích neštovic. Stále silné je naše odhodlání přinést pozitivní změnu, udělat více společně, zajistit lepší výsledky pro naše občany – a to, co požadují, více Evropy v oblasti zdraví.
Jsem velmi hrdá na to, že i přes tyto krize jsme byli schopni splnit nejen naše počáteční priority, ale také že jsme překročili původní mandát a udělali jsme bezprecedentní další krok k zavedení silné Evropské zdravotní unie.
Od jeho spuštění v únoru 2020 jsme také začali pracovat na několika pilířích Evropského plánu boje proti rakovině. To je pro mě osobně i pro Komisi jako celek klíčová politická priorita.
Pokračujeme také v práci na několika důležitých záležitostech, jako je Farmaceutická strategie a Evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat.
Jak často říkám, krize znamená příležitost. Změnit se, zlepšit se a vrátit se zpět lepší a silnější. To je důvod, proč jsme společně s našimi členskými státy podnikli významné kroky k vybudování silné Evropské zdravotní unie.
Na straně připravenosti jsme již učinili významná opatření, kterým bylo posílení mandátů našich odborných agentur, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské lékové agentury (EMA) a také vytvoření Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) jakožto naší strážní věže proti budoucím zdravotním hrozbám.
Náš vůbec první ambiciózní a samostatný program financování EU4Health navíc do roku 2027 zpřístupní 5,3 miliardy euro na podporu budování systémů zdravotní péče zítřka a umožní jim tak poskytovat lepší péči pacientům v celé EU.
Vaší vizí od samého počátku bylo „zdraví ve všech politikách“, které se později transformovalo do zmíněné Evropské zdravotní unie. Ještě v roce 2019 však nebylo zdraví příliš v centru pozornosti ostatních komisařů. Změnily to ony dvě krize? A změnilo se něco na postoji členských států, které vždy pečlivě dohlížely na to, aby se dodržovala pravidla proporcionality a subsidiarity, a tedy nedošlo k narušení jejich kompetencí v oblasti organizace a financování zdravotní péče? A pokud ano, není při současné energetické krizi princip „zdraví ve všech politikách“ opět trochu mimo centrum pozornosti?
Je pravda, že z historického hlediska bylo veřejné zdraví vždy v kompetenci členských států. Postupem času se poskytování zdravotní péče stalo v Evropě primární funkcí státu.
Během pandemie jsme však byli svědky toho, že naši občané očekávali od EU důraznou reakci. Během prvních měsíců jsme ale viděli, že naše omezené kompetence vytvořily nesoulad mezi legitimními očekáváními občanů a tím, co můžeme na evropské úrovni skutečně poskytnout.
Od té doby jsme využili všech možností a flexibility podle Smlouvy (o Evropské unii – pozn.red.), abychom občanům přinesli co nejvíce. Tak se nám například podařilo ve stejnou dobu a za stejných podmínek zakoupit a distribuovat vakcíny proti covidu-19 občanům EU.
Na základě těchto zkušeností a společně s členskými státy jsme dospěli k závěru, že potřebujeme vytvořit silnou Evropskou zdravotní unii, která nejen posílí společnou připravenost EU čelit vznikajícím zdravotním hrozbám, ale také nám umožní plnit naše klíčové priority v oblasti zdraví, jako je Evropský plán boje proti rakovině a Farmaceutická strategie.
Jedná se o projekt, který v nadcházejících letech ovlivní mnoho aspektů zdravotní politiky a přinese pozitivní změnu pro každého občana Evropské unie.
Za posledních dva a půl roku jsme viděli, že jsme silnější, když spolupracujeme s našimi členskými státy a že to prospívá našim občanům. V důsledku toho je zřejmé, že zdravotní politika bude i nadále v dohledné době stát v popředí naší spolupráce s členskými státy a Evropským parlamentem.
Návrh č. 10 (Rovný přístup ke zdraví pro všechny) z Konference o budoucnosti Evropy chce „zahrnout zdraví a zdravotní péči mezi sdílené kompetence EU a členských států EU“. To však vyžaduje změnu Smlouvy o EU, jak připouští i Komise ve svém Sdělení ze dne 17. června 2022. Jaké jsou současné úvahy Komise v této záležitosti – plánuje o tom vést diskusi nebo se rozhodla ponechat to iniciativě Evropského parlamentu či členských států? Jaký je Váš názor jako komisařky – je to potřeba, je to uskutečnitelné?
Pandemie covidu-19 a rostoucí koordinace, kterou jsme v důsledku toho viděli na evropské úrovni, jsou ukázkovým příkladem toho, čeho lze dosáhnout, když instituce EU a členské státy spolupracují v duchu solidarity.
Jak jsem již zmínila, naši občané očekávají v oblasti zdraví silnou akci Evropské unie. Mnoho z nich proto během Konference o budoucnosti Evropy požadovalo, aby se zdraví a zdravotní péče staly sdílenou kompetencí Evropské unie a členských států.
Změna Smlouvy by samozřejmě musela být projednána s členskými státy a Evropským parlamentem. I když může být v této fázi předčasné spekulovat o jakékoliv budoucí změně, určitě existuje prostor, abychom společně udělali mnohem více a aby EU a její členské státy ještě více spolupracovaly v oblasti veřejného zdraví. Pokrok, kterého jsme již dosáhli, a naše neutuchající úsilí o vybudování silné Evropské zdravotní unie je toho jasným příkladem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se ve svém projevu o stavu Unie dne 14. září velmi jasně vyjádřila ke své podpoře ústavního konventu k reformě smluv EU a potřebě zlepšit způsob, jakým věci děláme a jak o nich rozhodujeme. Byl by to důležitý krok v rámci tohoto procesu a jasný signál, že pozorně nasloucháme našim občanům.
Ve Farmaceutické strategii jde o pacienty
Pandemie covidu-19 vedla k neobvyklé úrovni globální koordinace a spolupráce EU s dalšími významnými regulačními orgány, jako je americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Vidíte nějaký rozdíl v přístupu těchto orgánů ke globální spolupráci a solidaritě před a po krizi?
K ukončení celosvětové pandemie covidu-19 jsou zapotřebí globální řešení, protože virus nezná hranice. Mezinárodní spolupráce byla vždy důležitou součástí fungování regulačních orgánů, jako je Evropská léková agentura (EMA). Právě tato spolupráce a sdílení informací umožňuje, aby základní a život zachraňující vakcíny a léčby byly dostupné občanům na celém světě.
Pandemie však učinila spolupráci s našimi partnery po celém světě důležitější než kdy jindy a ještě více se na ni zaměřila. Naléhavost práce mezinárodních regulačních orgánů se jednoznačně vyplatila, protože bezpečné a účinné vakcíny a léčebné prostředky ke covidu-19 byly vyvinuty a schváleny k použití v rekordním čase.
Tato úroveň spolupráce by jistě mohla být vzorem pro naši další práci.
Brzy představíte farmaceutický balíček, sadu legislativních novel, jednu z vlajkových lodí svého mandátu. Prohlásila jste, že chcete podporovat výzkum a inovace ve farmaceutickém sektoru, a zároveň udržovat léky dostupné a na cenově přijatelné úrovni. Jedná se o oblast s velkým množstvím protichůdných zájmů a názorů, které mohou být i oprávněné, přesto nelze všechny uspokojit (např. v oblasti práv duševního vlastnictví). Kde je hranice, kdy se rozhodnete odmítnout jeden názor a přijmout druhý?
Farmaceutická strategie bude utvářet naši práci v této oblasti v nadcházejících desetiletích. Jejím cílem je zajistit, aby všichni pacienti měli přístup k cenově dostupným, inovativním, vysoce kvalitním, bezpečným, udržitelným a účinným lékům, které potřebují, když je potřebují a bez ohledu na to, kde v Evropské unii žijí.
Podpoří také konkurenceschopnost a inovační kapacitu farmaceutického průmyslu EU.
V rámci toho navrhneme revizi farmaceutických pravidel EU, abychom na jedné straně podpořili inovace zejména tam, kde jsou nejvíce potřeba, a učinili tyto inovace snadněji dostupné a přístupné v celé EU.
Úspěch strategie bude samozřejmě záviset na odhodlání a práci všech aktérů ve farmaceutickém sektoru, od pacientů až po partnery v průmyslu.
Nesmíme zvláště ztratit ze zřetele základní cíl naší práce: ve Farmaceutické strategii jde o pacienty. Pacienta stavíme do středu naší lékové politiky na každém kroku, a zároveň zajišťujeme, aby farmaceutický průmysl EU zůstal konkurenceschopný a inovativní.
Hlavním cílem je zajistit inovace, které řeší nenaplněné lékařské potřeby a zajišťují cenově dostupné a udržitelné léky, které se dostanou k pacientům v celé Evropské unii.
To se projeví zdravějšími občany, dostupnějšími a odolnějšími zdravotnickými systémy a silnějšími, rovnoprávnějšími společnostmi.