Stále klesající podíl sloužících praktických lékařů pro děti a dorost v rámci lékařských pohotovostních služeb slov trápí nemocniční dětské lékaře. Svou dlouhodobou stížnost zopakovali i na včerejší tiskové konferenci zástupců pracovišť, která zodpovídají za organizaci služeb lékařské pohotovostní služby pro děti a dorost. Jiný pohled ale mají dětští praktici. Podle nich je systém pohotovostních služeb zastaralý a snaží se o prosazení jeho změny. Pokrýt dnešní lékařské pohotovosti jen z kapacit stále řídnoucí a stárnoucí populace dětských praktických lékařů, podle nich reálně nelze.
„Zhoršení příznaků akutního onemocnění u dětí může nastat kdykoli, i mimo běžnou ordinační dobu pediatrů. Proto děti, které jsou akutně nemocné, potřebují kvalifikovanou lékařskou péči, optimálně péči atestovaných pediatrů, a to 24 hodin denně, 168 hodin týdně. A z praktických důvodů není možné, aby veškerou tuto péči mimo běžnou pracovní dobu praktických lékařů obstarávaly akutní ambulance dětských oddělení, protože na to kapacita těchto ambulancí nestačí,“ řekl na tiskové konferenci primář dětského oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl.
Podle Peychla nemohou takovou péči suplovat příjmové ambulance. „Dětská oddělení nemocnic se starají o hospitalizované pacienty a příjmové ambulance se vypořádávají s případy, které mají vyšší stupeň závažnosti. Dětskou pohotovost potřebujeme proto, že na ni přichází větší počet dětí, z nichž většina nemá tak závažný problém, ale potřebuje péči zkušeného a kvalifikovaného pediatra, který bude schopen poznat, jaká je závažnost stavu dětského pacienta a udělat nějaký filtr – většinu dětí poslat s nějakým doporučením domů a menší část na dětské oddělení,“ popsal Peychl, podle něhož jsou nemocniční pediatři stále zatížení nadměrným počtem přesčasových hodin a nemají na služby na pohotovostech kapacity. Podle Peychla část dětských praktiků služby vykonává, v posledních dvou dekádách ale postupně přibývá těch, kteří do zmíněných služeb nenastupují. „Sledujeme trend, že se zvláště mladí pediatři službám stále více vyhýbají a služby jsou proto stále hůře zajištěny,“ uvedl.
Lékařů na dětských odděleních nemocnic podle zástupců nemocničních pediatrů zhruba tisíc a přibližně 150 jich každou noc slouží ve zhruba 80 nemocnicích. Praktických lékařů pro děti a dorost je podle něj zhruba 1500. „Jsme přesvědčeni, že když odslouží jednu službu měsíčně, bude to stačit,“ uvedla na včerejší tiskové konferenci primářka Lucie Procházková z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Realita je ale podle ní výrazně jiná. „Podle našeho nedávného dotazníkového průzkumu ze 64 pracovišť, která odpověděla, jen v 17 z nich zajišťují lékařské pohotovostní služby výhradně lékaři pro děti a dorost. Ty ostatní fungují jen díky zapojení nemocničních lékařů, kterým se tím zvyšuje už tak vysoký počet přesčasových hodin,“ doplnila Procházková.
Nemocniční lékaři k řešení situace vyzvali ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Podle nich by lékařské pohotovosti měli sloužit praktičtí lékaři pro děti a dorost povinně, protože jim to už nyní ukládá zákon o zdravotních službách. Podle ministerstva je ale zajištění lékařských pohotovostí v kompetenci krajů.
Včerejší tisková konference navázala na předcházející iniciativu 55 primářů a vedoucích pracovníků pediatrických pracovišť, kterou byl otevřený dopis ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi z loňského listopadu. „Na ten ministr odpověděl minulý týden, když jsme začali připravovat tuto tiskovou konferenci. Pan ministr nám napsal, že si je problému vědom a vidí problém v tom, že neexistuje konsenzus mezi nemocničními a praktickými pediatry,“ řekl Peychl, podle něhož ale snahy se domluvit v minulosti nikam nevedly.
Vysoce nadužívaná služba
Že se snahy o domluvu nedaří, si myslí i zástupci praktických lékařů pro děti a dorost. Jejich pohled na stávající situaci je ale dramaticky rozdílný. „Považujeme systém pohotovostních služeb za zastaralý a nevyhovující pro moderní akutní péči. Navrhujeme proto, aby byl realizován koncept urgentních příjmů při ambulancích dětských oddělení nemocnic v rámci ústavní pohotovostní služby, protože ambulance pohotovostních služeb mimo dětské oddělení nemají často odpovídající vybavení ani návaznost lékárenské péče a už vůbec ne péče komplementu, nějakého specialisty nebo laboratoře,“ uvedla pro Zdravotnický deník předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Ta také připomněla, že praktických dětských lékařů stále ubývá. „A ubývá nás opravdu mnoho, a to bez náhrady. A ti zbylí registrují podle svých možností pacienty, kteří zbývají po prakticích, kteří odešli. A vymáhat po této skupině, která je téměř z poloviny starší 60 let, povinnost zapojovat se do služeb, mi přijde opravdu za hranou,“ řekla Zdravotnickému deníku Hülleová, podle níž by se měli do pohotovostních služeb ze zákona zapojit lékaři z lůžkových oddělení nemocnic i další poskytovatelé zdravotních služeb, například ambulantní lékaři, kteří mají pediatrický kmen. Nutno dodat, že nemocniční dětští lékaři argumentují tím, že věková struktura na dětských oddělení nemocnic je podobná jako u dětských praktických lékařů.
„Koncepce pohotovostní služby bude dalším bodem jednání v rámci pracovní skupiny pro koncepci pediatrické péče. Navrhli jsme s Českou pediatrickou společností nějaké body, o kterých se bude jednat. Ten problém se musí řešit systémově,“ uvedla pro Zdravotnický deník předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.
Ta míní, že lékařská pohotovostní služba je v dnešní době vysoce nadužívaná. „Podle mne je to služba nadstandardní, kterou si bohužel někteří rodiče vykládají jako prodlouženou ordinaci dětských praktiků. A drtivá většina věcí, se kterými tam docházejí, by se mohla vyřešit v běžných ordinačních dobách,“ řekla Šebková. S tím souhlasí i Hülleová. „Dnes je bohužel pohotovostní služba z velké části skutečně prodlouženou ordinací praktického dětského lékaře,“ poznamenala.
Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost dodala, že ji styl vedení komunikace ze strany nemocničních dětských lékařů překvapuje. „Na tiskovou konferenci týkající se praktických dětských lékařů žádný zástupce praktických dětských lékařů nebyl pozván. To považuji to za neprofesionální,“ uzavřela Hülleová.
Ministerstvo má plán
Podle svého vyjádření prosazuje ministerstvo zdravotnictví systém pohotovostí a urgentních příjmů tak, aby na každém urgentním příjmu fungovala i lékařská pohotovostní služba, která bude ošetřovat lehčí pacienty a nebude tak docházet k přetěžování urgentních příjmů. Chystaná novela zákona o zdravotních službách má podle ministerstva přenést odpovědnost za pohotovosti na zdravotní pojišťovny.
Právě pojišťovny mají podle ministerstva nástroje, jak lékaře motivovat buď ke sloužení na nemocničních pohotovostech, nebo k prodloužení ordinační doby ve vlastních ordinacích. Důležitou součástí připravovaných změn by se podle vedení resortu mohly stát i takzvané sdružené praxe, které by mohly poskytovat zdravotní péči v prodloužené ordinační době.