Kvalifikovaní psychoterapeuti, kterých je údajně jak šafránu, imunoterapie alergenem či zrušení antabusu v léčbě alkoholiků. Návrhy, které vyplývají z nové vyhlášky o seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami z dílny ministerstva zdravotnictví, se setkávají s řadou připomínek z mnoha míst. Ministerstvo navrhuje navýšit základní minutovou sazbu nositelů některých výkonů o průměrnou roční inflaci, zařazení nových výkonů a aktualizaci či úplné vyřazení těch stávajících.
Ministerský návrh obsahuje zařazení či aktualizaci 189 výkonů včetně 14 zdravotních výkonů, které se navrhuje zrušit úplně, protože mohou být nahrazeny modernějšími medicínskými metodami. Aktualizací má projít 92 výkonů v mnoha lékařských oblastech, do nichž spadá například praktické lékařství pro děti a dorost, angiologie, gastroenterologie, kardiologie, neurologie, dermatovenerologie, orální a maxilofaciální chirurgie nebo lékařská biologie.
Mezi další nové odbornosti se má zařadit hygiena a epidemiologie, centrum duševního zdraví pro osoby se závažným chronickým duševním onemocněním, centrum duševního zdraví pro seniory nebo centrum duševního zdraví pro osoby s adiktologickou poruchou. Řada věcí v návrhu se nicméně setkává s kritikou ze strany pojišťoven, odborů i lékařské komory.
Ministerstvo chce v rámci veřejného zájmu do stávajícího výkonu odbornosti alergologie a imunologie zařadit například úpravu týkající se specifické imunoterapie alergenem. „Máme zájem tento obor podporovat s ohledem na nedostatek alergologů v některých regionech České republiky, který ovlivňuje kvalitu péče o pacienty s alergiemi. Alergologie a klinická imunologie jsou klíčovými obory, které ovlivňují zdraví mnoha lidí, a jejich podpora je nezbytná pro zajištění kvalitní zdravotní péče,“ píše se v návrhu.
Svaz zdravotních pojišťoven ČR se ale ke specifické imunoterapii alergenem staví odmítavě. „Prodloužení času výkonu je nesystémovým krokem. Výkon je možno vykazovat s klinickým vyšetřením a jeho časová dotace by tedy byla značně nadhodnocena. Navíc by prodloužením času hrozilo omezení péče v této odbornosti při stávající kapacitě alergologických pracovišť. Pro rozsáhlejší edukaci pacienta je v případě potřeby možno individuálně využít stávající mezioborové výkony, jak bylo řečeno při projednávání. S navrženými změnami výkonu proto nesouhlasíme,“ zdůraznil Svaz v rámci svých připomínek.
Ani hodnocení sarkopenie geriatrem, což je ministerstvem navrhováno jako nový výkon, se nesetkalo u pojišťoven s úspěchem. Obsah návrhu výkonu se podle nich do značné míry překrývá se stávajícími výkony, zejména pak s klinickým vyšetřením. „VZP hlasovala proti s argumentací, že náplň výkonu může být realizována při cíleném vyšetření geriatrem,“ doplňuje stanovisko Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Ministerstvo dále navrhuje samostatnou práci sestry v ambulanci paliativní medicíny vykazovat jako samostatný výkon s tím, že sestra musí být absolventem certifikovaného kurzu Paliativní péče. Tato sestra podle resortu vykonává činnost jako erudovaný odborník se svými kompetencemi (screening či podrobná psychosociální anamnéza). Podle zástupců SPZ ČR se tento výkon překrývá s již stávajícími výkony, respektive obsahuje také činnost hrazenou v rámci režie jiných využitelných výkonů a jeho zavedení tudíž představuje nesystémový krok.
Pomoci s duševním zdravím mají kvalifikovaní psychoterapeuti. Má to ale háček
V oblasti psychoterapie ministerstvo schválilo tzv. třístupňový model psychoterapeutické péče, který povede k rozšíření spektra nabízených psychoterapeutických intervencí (model tří stupňů zveřejněný ve Věstníku MZ č. 13/2022).
Vstupní branou pacienta do psychoterapeutické péče by tak podle představ ministerstva mělo být vstupní vyšetření plně kvalifikovaným psychoterapeutem, který zhodnotí aktuální stav a indikuje odpovídající stupeň psychoterapeutické péče – systematickou psychoterapii, psychoterapeutické konzultace nebo psychosociální intervence. Posléze by měl zajišťovat odborný dohled nad průběhem dané psychoterapeutické péče a být dispozici ke konzultacím. Nejedná se však o poskytování systematické psychoterapie, kterou poskytují kliničtí psychologové a psychiatři pod odborností 910.
Podle Svazu zdravotních pojišťoven je sice prvotní myšlenka posunout psychoterapii i na nižší nositele a zlepšit její dostupnost, správná, nicméně zatím nebyly dořešeny všechny související aspekty. Podle stávající právní úpravy totiž nemůže klinický psycholog indikovat další péči, což nový model částečně předpokládá. U nových psychoterapeutických výkonů navíc scházejí jasná pravidla a indikační vymezení. VZP navíc upozorňuje na to, že počet erudovaných psychoterapeutických konzultantů a interventů je v současné době nedostatečný až nulový a detaily této implementace nejsou ani zdaleka řádně projednány.
Nedostatečné úhrady plodí nedostatek kvalifikované síly, zlobí se komora i odbory
Návrh počítá s každoročním navýšením základní minutové sazby nositelů výkonů o průměrnou roční míru inflace (průměrná roční inflace pro rok 2023 je 10,7 procent).
Česká lékařská komora (ČLK) ve svých připomínkách k návrhu vyhlášky apeluje na to, aby při výpočtu bodové hodnoty výkonů bylo kalkulováno s odpovídající cenou práce. Nedostatečná cena práce kalkulovaná ve výkonech pak podle ní vede k nedostatečným úhradám, které jsou hlavním důvodem nedostatku kvalifikovaných zdravotníků. „Navýšení základní minutové sazby nositelů výkonů se projevilo u zdravotníků-nositelů výkonů uvedených v jednotlivých výkonech, ale neprojevilo se u zdravotníků, jejichž práce je zahrnuta v minutové režijní sazbě správně,“ píše v připomínkách.
Stejného přesvědčení je také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která upozorňuje na to, že výše mzdových indexů dlouhodobě neodráží skutečnou cenu práce nelékařských zdravotnických pracovníků. Ta by měla být na úrovni průměrných mezd jednotlivých profesí podle statistických údajů ÚZIS za rok 2023. „Za zcela zásadní považujeme navýšit v kalkulaci položku navýšení osobních nákladů nositelů výkonů v odbornosti 913 – všeobecná sestra v sociálních službách. Zde je nutné navýšení mzdového indexu nositelů výkonu u každého vykázaného výkonu,“ uvádí konfederace v připomínkách.
Zastaralá metoda Antabusu
Novým výkonem by mělo být dále také vyšetření lékařem s odborností návykové nemoci, kdy lékař vyšetří pacienta komplexně z hlediska psychiatrického i adiktologického. Součástí by měl být odběr moči k toxikologickému vyšetření. Oproti tomu léčebná metoda za pomoci Antabusu by měla být podle nové vyhlášky zrušena.
Úřad vlády ČR s ohledem na schválený Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023-2025 navrhuje doplnit ještě dalších 5 výkonů: rychlý screeningový test z moči a slin na přítomnost návykových látek, adjuvantní léčbu závislosti na alkoholu, signální výkon substituční léčby, krizovou telefonickou konzultaci adiktologa v péči o pacienta a podpůrný rozhovor adiktologa s rodinou.
„Obor adiktologie, a to jak ve své lékařské, tak nelékařské části, nemá adekvátně zajištěnu úhradu základní péče. Těchto navrhovaných 5 výkonů se v oboru návykových nemocí v praxi běžně provádí, aniž by byly stávajícími výkony pokryty, a jsou považovány za zásadní pro zajištění úspěšné léčby a dlouhodobé remise duševního onemocnění,“ uzavírá Úřad vlády.